Možné příměří na Ukrajině zbrojní boom nezastaví. EU chybí munice, jejíž výroba zabere patnáct let
Schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem může v ideálním případě přinést trvalé nebo alespoň dočasné zastavení bojů na Ukrajině. Přestože by se dodávky zbraní a munice válkou zmítané zemi o něco ztenčily, většího propadu se český obranný průmysl neobává. Počítá s masivní poptávkou evropských zemí NATO, které v posledních třech desetiletích výdaje na obranu škrtily. Firmy vidí příležitosti i jinde ve světě.
„Případný konec otevřeného konfliktu na Ukrajině by znamenal pokles poptávky například po velkorážové munici, kterou tam spolu s různou vojenskou pozemní technikou dodáváme,“ potvrzuje šéf speciálních projektů STV Group Pavel Beran. „Úplné zastavení spolupráce s Ukrajinou ale ani v delším časovém horizontu nepředpokládáme. Mimo jiné proto, že potřebuje dozbrojit svoji armádu,“ dodává.
Zvýšená poptávka může trvat až patnáct let
Podle největší české zbrojařské skupiny CSG může současná poptávka po vojenské technice a munici trvat až do konce příští dekády. Finanční ředitel CSG Zbyněk Jurák to dokládá na příkladu dělostřeleckých a tankových nábojů. „Britská poradenská společnost, která se v posledních letech obraně hodně věnovala, nám spočítala, že dosáhnout alespoň dvou třetin stávajících požadavků na muniční arzenály by evropským členům NATO trvalo třináct až patnáct let. A to za předpokladu, že evropské výrobní kapacity budou ještě o něco výkonnější než nyní,“ uvádí Jurák.
Souvisí to s celkovým pohledem Evropy na obranu, který válka na Ukrajině zásadně změnila. Armády NATO musejí mít dostatečně velké zásoby munice, aby v případě otevřeného konfliktu dokázaly po určitou dobu vzdorovat agresorovi. A právě na základě zkušeností z Ukrajiny se už spočítalo, kolik nábojů by to mělo být. „Jsou to několikanásobky dřívějších zásob,“ upozorňuje Jurák.
To zároveň znamená, že evropské země budou potřebovat větší množství děl, tanků a další techniky a také vojenského personálu. To všechno zahrnují členy NATO nově dohodnuté výdaje na obranu ve výši pěti procent národních HDP. „I kdyby válka na Ukrajině co nejdříve skončila, jak by si všichni přáli, obrovský deficit v obraně bude potřeba splatit,“ zdůrazňuje Jurák.
Chybí tisíce děl a tanků a statisíce vojáků
Podle na jaře zveřejněných závěrů renomovaného think tanku Bruegel chybí evropským členům NATO k věrohodnému odstrašení protivníka 700 kusů různých dělostřeleckých systémů, 1400 tanků, dva tisíce bojových vozidel pěchoty a 300 tisíc vojáků. V této souvislosti je často citovaná zpráva z konce roku 2022, podle níž měla tehdy německá armáda munici jen na dva až tři dny boje.
S pokračováním zbrojního boomu počítá i Colt CZ Group, druhá největší česká zbrojařská skupina. „Obecně se dá předpokládat růst poptávky v souvislosti s výdajovým cílem, který si stanovilo NATO. Výrobní závody skupiny Colt CZ jsou připraveny navýšit výrobní kapacity v případě zvýšené poptávky,“ ujišťuje mediální zástupce skupiny Ondřej Činčura.
STV připomíná, že poptávka roste prakticky po celém světě. „Další možnosti vidíme v Africe, kam nyní kvůli válce na Ukrajině, skoro nevyvážíme. Velké exportní příležitosti jsou také na Blízkém Východě a v jihovýchodní Asii,“ přibližuje Beran. Do posledně jmenované oblasti, kde roste napětí kvůli Číně, hodlá expandovat i CSG.
Evropské zbrojovky rostou třikrát rychleji
Deník The Financial Times tento týden napsal, že evropské zbrojovky rozšiřují výrobní kapacity třikrát rychleji, než před vypuknutím otevřeného konfliktu na Ukrajině v únoru 2022. Deník analyzoval satelitní údaje ze 150 zařízení a dospěl k závěru, že firmy expandují na více než sedmi milionech metrů čtverečních nové průmyslové zástavby. „Data ukazují, že dlouho slibované oživení evropské obrany se začíná projevovat nejen v politické rétorice nebo závazcích o výdajích na obranu, ale také v betonu a oceli,“ napsal list.
VIDEO: Proč voják dostane víc, než policista a komu pomůže aktuální navýšení? Vysvětluje analytik Vydra ve FLOW
Výrazně více investují i české firmy. CSG bude například nyní modernizovat závod v Německu na výrobu nitrocelulózy - hlavní složky pro výrobu střelných prachů a prachových náplní - jehož akvizici uzavřela. Na produkci munice je orientovaný také podnik v Řecku, který CSG vlastní spolu s řeckou vládou. Skupina investuje do obou firem desítky milionů eur, plný rozjezd modernizovaných výrobních linek plánuje koncem příštího roku.
STV, která mimo jiné vlastní Poličské strojírny, chystá značné investice do muniční produkce především v tuzemsku. Na vývoj a vybudování kapacit už společnost vyčlenila pět miliard korun.
