Španělská města otevírají úkryty před horkem. Klimatická útočiště mají houpací sítě i wifi
V době stále častějších extrémních teplot španělská města budují rozsáhlé sítě takzvaných klimatických útočišť – míst, kde se lidé mohou zdarma schovat a načerpat síly v ochlazeném prostředí. Zatímco španělská města jako Madrid, Barcelona a Malaga se aktivně přizpůsobují stále rostoucím teplotám, Praha ani Brno zatím podobné kroky neplánují.
Stále častější vlny veder v Evropě nutí města hledat způsoby, jak chránit své obyvatele před nesnesitelnými teplotami. V důsledku extrémního počasí jen mezi květnem a červencem ve Španělsku zemřelo více než tisíc lidí. Španělsko proto přichází se sítí úkrytů pro veřejnost.
V Madridu, Malaze, Barceloně a dalších španělských městech se klimatizované prostory knihoven, sportovních hal a kulturních center otevírají široké veřejnosti. Během léta slouží jako místa k odpočinku od vysokých teplot. Kromě míst k sezení běžně nabízejí bezplatné internetové připojení a vodní fontány.
Jedním z takových míst je madridské muzeum Círculo de Bellas Artes, které svůj taneční sál přes léto proměnilo v městskou oázu odpočinku. Návštěvníkům nabízí kromě ochlazení také houpací sítě pro relaxaci, široký výběr stolních her a bohatou knižní nabídku. K dispozici je rovněž wifi a zásuvky pro nabíjení, což z tohoto prostoru dělá ideální místo nejen pro relaxaci, ale i pro práci.
Úkryty se stávají stále žádanějšími. „V odpoledních hodinách v pátek a o víkendu máme až 1200 návštěvníků,“ uvedl pro DW mluvčí Círculo de Bellas Artes Santiago Hernández Zarauz.
Během letních měsíců muzeum navíc zajišťuje i péči o květiny pro místní, kteří jsou na dovolené. „Tato služba byla natolik žádaná, že bylo nutné přijímání dalších rostlin pozastavit,“ dodává Hernández Zarauz.
Takových míst je ve Španělsku hned několik. Barcelona například disponuje téměř 400 úkryty rozmístěnými tak, aby nikdo nemusel cestovat více než deset minut od bydliště.
„Nadměrné a dlouhotrvající horko má vážný dopad na zdraví občanů, zejména u starších lidí, kojenců a osob s chronickými nemocemi nebo s nízkými příjmy. Klimatická krize způsobuje, že vlny veder jsou častější a intenzivnější. Proto jsme v Barceloně vytvořili tuto síť klimatických úkrytů,“ vysvětluje městský úřad v Barceloně.
Podobné prostory nabízí i další španělská města, mezi nimi Valencie, Malaga, Córdoba a Bilbao.
Opatření proti extrémním teplotám se objevují i jinde ve světě. V Dubaji například funguje síť téměř 900 klimatizovaných autobusových zastávek. Ty mimo příjemného ochlazení nabízejí nabíjecí porty a nápoje. V Austrálii a Singapuru se zase staví „chytré lavičky“ s nabíjecími zásuvkami a vestavěným chlazením.
Prozatím nejrozsáhlejším útočištěm je však podzemní město RÉSO v kanadském Montrealu. Denně tuto síť 33 kilometrů dlouhých chodeb pod městem s obchody, restauracemi a jinými službami využívají tisíce lidí jako úkryt před mrazem a horkem.
V Česku zatím podobné úkryty chybí. Mluvčí hlavního města Prahy Vít Hofman uvedl, že i přes rostoucí teploty Praha zatím nic takového neplánuje. Ani Brno zatím necítí potřebu podobných řešení, říká mluvčí magistrátu města Radka Loukotová.
