Indonéští filmaři objevují Česko, do asijských kin vstoupí Dopisy z Prahy
Film s originálním názvem Surat dari Praha (v angličtině Letters from Prague) je podle dostupných informací teprve druhým indonéským snímkem natočeným v Česku. Prvním bylo road movie Negeri Van Oranje o studentech projíždějících Evropou, které vzniklo loni v květnu a do kin v Asii šlo těsně před Vánoci.
Dopisy se natáčely minimálně z 90 procent pouze v Praze, a to během loňského srpna, v kinosálech po celé Indonésii se pak objeví 28. ledna. „Film měl velmi malý rozpočet, nižší než většina českých filmů. Útrata v Praze dosáhla 1,5 milionu korun,“ řekla serveru E15.cz Ludmila Claussová, šéfka agentury Czech Film Commission, která má za úkol lákat zahraniční filmaře do Česka.
Plakát a fotografie z filmu Dopisy z Prahy:
Podle ní Indonésané ani nežádali o pobídku, protože nesplňovali základní kritérium, což je minimální útrata 15 milionů korun v případě celovečerního filmu. „Nicméně vizuálně se mi film jeví jako zdařilý a určitě bude dobrou reklamou pro Prahu v Indonésii,“ dodala Claussová.
Navíc toto historicko-romantické drama má v Indonésii šanci na úspěch. Podle Zuzany Frašové z produkční firmy Three Brothers Production, která se na jeho vzniku v Česku podílela, je totiž natočeno podle v Indonésii známé knihy, napsané na základě skutečných událostí Indonésanem žijícím v Praze.
„Hlavní postavu hraje Tyo Pakusadewo, jenž patří v Indonésii mezi herecké legendy,“ vysvětlila Frašová další důvod možného úspěchu. Druhou klíčovou roli pak ztvárnila mladá herečka a vycházející hvězda Julie Estelle. Štáb tvořilo celkem 36 lidí, z toho zhruba dvě třetiny byli Indonésané, zbytek čeští filmaři.
Oficiální trailer k filmu Dopisy z Prahy:
Snímek je o smíření dvou generací, zároveň odhaluje temné stránky indonéské historie. Vypráví příběh Indonésana jménem Jaya, který v minulosti v Praze studoval, jenže v roce 1965 ztratil indonéské občanství. Důvodem bylo podezření, že sympatizoval s komunisty.
Jaya poté zůstal v Česku, jeho život ale v současnosti obrátila naruby návštěva mladé indonéské ženy Larasati, která mu kvůli naplnění poslední vůle přivezla dopisy od své matky a jeho někdejší snoubenky. „Kombinací hudby, romantiky, lásky a historie se v Dopisech z Prahy snažíme představit něco nového,“ popsal záměry tvůrců producent filmu Anggia Kharisma.
| Indonéský masakr |
|---|
| Obvinění z podpory komunismu znamenalo v Indonésii zásadní zásah do života i možnou likvidaci. V září 1965 armáda potlačila pokus o puč, z něhož byla obviněna Komunistická strana Indonésie (PKI), tehdy nejsilnější politický subjekt v zemi. Následovala protikomunistická kampaň, jejímž projevem byla událost označovaná jako Indonéský masakr. Během něj bylo za několik měsíců na přelomu let 1965 a 1966 podle odhadů zabito půl milionu až milion lidí, kteří byli považováni za komunisty. Důsledkem bylo rozprášení komunistické strany. Velitel armády, generál Suharto, pak vytlačil politicky oslabeného Sukarna a v březnu 1968 byl jmenován prezidentem, jímž zůstal 31 let. |
Zuzana Frašová zdůraznila, že Indonésané rozhodně neřekli poslední slovo. „V Praze se jim velmi líbilo. Pomocná režisérka road movie mi potvrdila, že u nás natočí na přelomu letošního a příštího roku svůj nový film,“ dodala Frašová.
V minulosti už dokázaly asijské filmy či seriály natáčené v Praze přitáhnout do Česka tisíce turistů. Například v Jižní Koreji slavil v roce 2005 velký úspěch seriál Milenci z Prahy, který následně zvedl příjezdy jihokorejských turistů do Česka o desítky procent.
Podobně zafungoval i čínský romantický snímek Jen my víme kde z loňského roku. Byl vůbec prvním čínským celovečerním filmem natáčeným v Praze a v kinech ho viděly miliony čínských diváků. Pozornost Indů zase přitáhl bollywoodský velkofilm Bang Bang natáčený v roce 2014 v různých evropských zemích včetně České republiky.
