Poprvé to bylo v prosinci 2013. Actilyse byl historicky druhý lék, u kterého tehdejší ministr zdravotnictví Martin Holcát zakázal vývoz, a to na čtvrt roku.
Dodavatel léku Boehringer Ingelheim totiž zjistil nečekaný nárůst poptávky. Zásoby se ve skladech rychle tenčily a firma do republiky dovezla i přípravky, které měla původně připravené k distribuci až na začátku roku 2014.
Přitom se nejedná o přípravek, pro který by si pacienti chodili do lékárny. Používá se na akutní léčbu infarktů a mozkových příhod. A nemocnice a iktová centra jich spotřebovávaly zhruba stejné množství jako jindy. Vysvětlením tedy bylo jediné: reexport do zahraničí. Distributoři si všimli, že mohou v českých skladech lék nakoupit za české ceny, přelepit krabičku a v Německu prodat s velkým ziskem.
Ještě než první zákaz skončil, požádal dodavatel o jeho prodloužení. Ministr Svatopluk Němeček v květnu 2014 vyhověl a vydal druhý zákaz vývozu, opět na čtvrt roku. Boehringer Ingelheim argumentoval vypovídající statistikou: v kritickém prosinci 2013 dodala zhruba 2800 balení, v únoru 2014, kdy platil zákaz vývozu, stačilo zhruba 1000 balení Actilyse.
Do třetice
Třetí zákaz vývozu vydalo ministerstvo zdravotnictví letos v červnu, platí do konce září. Argumenty jsou podobné. Od dubna distributoři opět skupují lék ve velkém. Hrozilo, že zásoby dojdou během jednoho nebo dvou měsíců.
Přitom u léčby cévní mozkové příhody je přípravek nenahraditelný, podat se má nejpozději do 4,5 hodiny od prvních příznaků.
„Jedná se o život zachraňující léčivé přípravky. Při jejich výpadku z trhu lze s vysokou pravděpodobností očekávat ohrožení zdraví a životů pacientů s cévní mozkovou příhodou,“ píše se v rozhodnutí ministerstva zdravotnictví. Ani v zahraničí není dostupná alternativa.
| Co je cévní mozková příhoda |
|---|
| Pojmem cévní mozková příhoda (CMP, iktus) označujeme situaci, kdy dojde k přerušení zásobování části mozku krví, díky čemuž postižená část mozku není schopna plnit svou funkci a dochází k rychlému odumírání mozkových buněk. Příčinou bývá většinou ucpání cévy krevní sraženinou, v menší míře pak prasknutí cévy a následné krvácení do mozku. Následkem CMP je obvykle invalidita, snížená schopnost řeči, částečné oslepnutí, v nejhorším případě i smrt. (Zdroj: Ikta.cz) |
Úřední zákazy exportu řeší problém, který má vcelku jednoduchou příčinu. „Cena přípravku Actilyse je v Německu je téměř dvojnásobná,“ vysvětluje Josef Suchopár z analytické společnosti Infopharm. Za vším je základní kámen českého systému stanovování regulovaných maximálních cen léků.
„Actilyse je přípravek, který má poměrně značné rozdíly v cenách v jednotlivých zemích EU. Je-li tuzemská cena vytvořena z průměru tří nejnižších cen z koše referenčních zemí EU, pak si každý dokáže domyslet, že ve zbývajících zemích EU je cena vyšší,“ dodává.
Systém stavení cena úhrad léků byl zavedený v roce 2008, nahradil dřívější neprůhledné rozhodování komise a ministra zdravotnictví. Ušetřil zdravotnictví miliardy korun. Podle některých odborníků už ale ceny léků v Česku narazily na dno.
Od výrobce nikdo nemůže očekávat, že do Česka začne dovážet za naše ceny významně vyšší množství přípravku, než kolik je pro český trh potřeba. I tak firma tvrdí, že na vývoz reaguje a v dubnu požádala centrálu o jisté navýšení dodávek. Jenže výroba trvá čtyři měsíce a tak se navýšení projeví v srpnu.
Křeččích vaječníků není nekonečně
Jedná se totiž o takzvaný biologický přípravek se složitým procesem výroby. Vyrábí se navíc jen v jediném závodě v Německu. „Je využíváno rekombinantní DNA techniky za použití ovariálních buněk čínského křečka, tedy biologického materiálu omezené dostupnosti,“ vysvětluje za Boehringer Ingelheim její mediální zástupce Andrej Bosanac.
„Systémové řešení je v rukou ministerstva zdravotnictví a lékového ústavu. Mělo by zohlednit skutečnost, že je pravděpodobně obecně známo, že cena přípravku Actilyse je jedna z nejnižších v Evropě,“ dodává.
Ve sněmovně poslanci jednají o zpřísnění vývozu. Návrh ministerstva zdravotnictví by přiměl distributory vybraných léků hlásit záměr vyvézt léky za hranice předem. Tak, aby se výpadku dalo zabránit předem. Stále častěji ale zaznívají hlasy, že by se měl problém s vývozy léků za hranice řešit více systémově.
