Mladí Němci z bývalého NDR nechtějí pracovat, stýská si vinař z Toskánska severu

Bernard Pavis, majitel vinic a hospodáství

Bernard Pavis, majitel vinic a hospodáství Zdroj: E15 Michal Nosek

Tradice výroby sektů ve Freyburgu trvá přes 150 let
Tradice výroby sektů ve Freyburgu trvá přes 150 let
Tradice výroby sektů ve Freyburgu trvá přes 150 let
Pohled z vinice na Freyburg
Toskánsko severu ve Freyburgu a okolí
16
Fotogalerie

Necelé tři hodiny cesty od Prahy leží mezi řekami Saale-Untstrut vinařská oblast a v ní malebné městečko Freyburg. Centrum regionu, který usiluje o zápis do knihy UNESCO.

„V okolí řek Untstrut a Saale jsou vesnice a městečka s jedinečně dochovalou architekturou. Nikde jinde v Německu není tolik zajímavých historických budov na tak malém území jako v okolí Freyburgu,“ uvádí starostka regionu Untstrut Jana Grandi (CDU) s tím, že region proslul zejména vinařstvím. Kromě největšího evropského výrobce sektů podniku Rotkappchem, je zde zhruba padesátka vinařů a vinařských družstev.

„Začínali jsme v ruině a postupně celý statek zvelebili,“ říká freyburgský vinař Bernard Pawis. Čtyři desítky socialistických let se na stavbě, která má tisíciletou historii, podepsaly velmi neblaze. "Když jsem sem přivedl poprvé manželku a řekl, že statek koupíme, tak při pohledu na hromady nepořádku a okolní ruiny zbledla hrůzou,“ vzpomíná s úsměvem Pawis na začátky po pádu berlínské zdi.

 

Nyní doby NDR v usedlosti, která byla původně klášterem, nepřipomíná nic. Hra na Toskánsko je dotažená do konce s německou precizností. Nechybí ani palmy, aloe a oleandry. Místo si ale zachovalo silnou atmosféru. K vínu podávají tradiční německé slané koláče se sýrem, cibulí a slaninou. „Každý týden tu máme minimálně jednu velkou akci, svatbu, výročí, nebo firemní večírek,“ říká Pawis s tím, že usedlost roste, ale velký problém je najít personál.

V zemích bývalé NDR totiž po pádu berlínské zdi nastal propad porodnosti, navíc se řada lidí přestěhovala na Západ a mladým se podle Pawise pracovat nechce. „Prosazuji heslo každý je svého štěstí strůjcem, ale i přes poměrně vysokou nezaměstnanost v regionu se mladí tímto sloganem příliš neřídí a jen čekají na pomoc od státu či rodičů. Práce je pro ně na posledním místě,“ zhodnocuje vinař stav na trhu práce.