Touha mít pálenku z vlastního ovoce i podpora lokálních producentů potravin jsou hlavní důvody, proč počet pěstitelských pálenic stále roste. Podle Generálního ředitelství cel jich na konci loňského roku bylo 550. Je to o pět procent více než předloni a o pětinu více než před osmi lety. Každoročně tak v posledních letech přibývá průměrně deset pálenic.
„Zájem o pěstitelské pálení je způsoben daňovým zvýhodněním, kdy si pěstitel může nechat v sezoně od července do června následujícího roku vypálit třicet litrů stoprocentního lihu se sníženou sazbou daně,“ uvedla mluvčí celníků Hana Prudičová.
Za litr čistého lihu zaplatí 143 korun, zatímco u průmyslových výrobců je to dvojnásobek. Čím dál více spotřebitelů se kromě toho zaměřuje na lokální potraviny a výrobky. „Pálenka z vlastního ovoce dává spotřebiteli přidanou hodnotu v originalitě produktu a také ve vysoké kvalitě, pokud je provozovatel pálenice schopný a ovoce zdravé a vyzrálé,“ dodala Prudičová.
Podle ministerstva zemědělství ale ne všechny registrované pálenice fungují. V neúrodné sezoně některé menší pálenice ani neotevřou, jiné nezahájí provoz kvůli dědickým řízením či rekonstrukcím.
„Těchto případů ale nebývá v praxi mnoho. Pěstitelé tak mají v historii pěstitelského pálení v České republice největší výběr, kde nechat ovoce zužitkovat,“ uvedla mluvčí ministerstva Markéta Ježková.
Nárůst počtu pálenic kvůli úrodě či neúrodě není přímo úměrný výrobě čistého lihu. Loni tak podle Unie destilatérů pěstitelské pálenice vyrobily přes 29 tisíc hektolitrů, meziročně o 2,5 procenta více. Bylo to ale méně než v roce 2013 nebo 2009, kdy produkce přesáhla 43 tisíc hektolitrů.
Ovocnářská unie pro letošek odhaduje, že úroda ovoce klesne kvůli jarním mrazům o 28 procent. „Meruňky na pálení prakticky nebudou, u ostatního ovoce záleží na lokálních podmínkách. Podle mého názoru bude sezona průměrná,“ uvedl šéf Unie destilatérů Václav Šitner.
