Plán, jak upéct globální Rohlík. Čupr se spojuje s Amazonem, cílem je expanze do Ameriky
Ani prohry včetně nedávných neúspěšných expanzí Tomáše Čupra nezbrzdily. Jeho cílem zůstává vybudovat z Rohlíku skutečně obří globální e-commerce supermarket. Proto se nyní spojuje s velkým jménem světového on-line byznysu, americkým Amazonem. Čuprovy vize a ambiciozní plány, jak je představil na konferenci SHIFTS, zahrnují automatizaci i umělou inteligenci, s jejichž pomocí chce maximálně zvýšit efektivitu a snížit náklady.
Už tento týden se Rohlík pod svým německým jménem Knuspr.de objeví v nabídce pro zákazníky Amazonu v Berlíně a začne vozit potraviny pro e-shop Amazon Prime. V rámci spolupráce bude následovat Mnichov, Porýní, Hamburk a pak další města podle velikosti. Ale tím to nekončí. Spolupráce s Amazonem by se podle Čupra mohla rozšířit i do dalších evropských zemí, třeba do Španělska, které přitom Rohlík před časem opustil.
Do světa na křídlech Amazonu
Čupr má ve svých řadách od loňska nového provozního šéfa Erwina Brunnera, který právě pro Amazon dlouhé roky pracoval. „Amazon jako velký globální e-commerce hráč, který také rozváží potraviny, chápe, že bude lepší se spojit s námi, než to dělat sám. Oni teď investují do rozvozu obrovské částky a pro nás, když získáme přístup na jejich platformu a budeme platit drobnou provizi za každý nákup, to může znamenat velký růst. Pro ně je to také výhodné, protože mají z největších trhů zajištěnou marži. Nemusejí tak dále řešit svůj potravinový byznys v Evropě,“ popisuje Čupr obrysy společného byznysu.
Od spolupráce s Amazonem si ale do budoucna slibuje ještě mnohem víc: Rohlíku by mohla pomoci dostat se na domácí trh jednoho z největších internetových obchodů světa, do Ameriky. „Evropu zabíjí socialismus. Neříkám, že americký přístup, kdy můžete zaměstnance propustit během týdne, je nejlepší, ale myslím, že je třeba najít nějakou rovnováhu, aby ekonomika nekrachla jen proto, že na poslední chvíli všichni dostávají vysoké mzdy, ale pak zkrachuje třetina firem a nikdo už nemá práci. Tato vlna by nezasáhla jen Německo, ale také okolní země, tedy i nás. Kam se v Evropě podíváte, tam je nějaká regulace. Proto přemýšlím, jak ten byznys globalizovat. Jakmile budu mít byznys z Asie nebo Ameriky, budu se méně bát, že se Evropa opravdu na pár let zavře,“ vysvětluje Čupr směr svých plánů.
A pokud se Rohlíku podaří svézt na vlně Amazonu po celém světě, co potom? „Teprve pak můžeme přemýšlet o vstupu na burzu. Až budeme mít silné mezinárodní klienty a robustní tržby a budeme skutečně velký globální hráč,“ sní byznysmen.
Nájezdník z Východu
Přitom ještě před dvěma lety byl největší český potravinový e-shop jen pár kroků od velkého průšvihu. Prudký pád e-commerce po covidu se dotkl i Rohlíku, firmy zaměřené na on-line musely bojovat s důsledky svých přehnaných investic. Čupr se v rámci svého covidového rozmachu rozhodl vstoupit do Itálie a Španělska, obě nákladné expanze stačil zastavit ještě včas. Zároveň se však příliš pomalu rozbíhala pobočka v Mnichově – dravý český kapitalista narážel na realitu západoevropského sociálního státu, přísné regulace a samozřejmě také na přehlížení a škatulkování „nájezdníků z Východu“.
„Ta loď se hodně kývala, museli jsme tím kormidlem opravdu citlivě otáčet, abychom tady byli dál,“ řekl k tomu už s úlevou Čupr na konferenci SHIFTS. Přede dvěma lety ale rozhodně tak vyrovnaný nebyl. Působil podrážděně a jakákoli zmínka o možném neúspěchu jeho životního projektu ho dokázala rozpálit doběla. Jenže v Česku je málo takových byznysmenů, kteří by se dokázali po pádu znovu zvednout a z problémů vyjít ještě silnější. Přesně takový je Čupr. „Zmírnili jsme naši finanční zátěž a zaparkovali některé projekty, což nám umožnilo znovu se nadechnout a připravit firmu na globální expanzi. Rozhodli jsme se zkrátka pro jiné cesty, jak tu firmu udělat globální,“ popisuje Čupr.
Nicméně následky covidového rozmachu si Rohlík stále nese s sebou. Z auditu společnosti Grant Thornton zveřejněného v říjnu vyplývá, že poslední hospodářský výsledek Rohlík Group byl minus 1,5 miliardy korun a výše vlastního kapitálu skupiny Rohlík činila ke konci letošního dubna záporných 5,5 miliardy korun. Společnost je tedy stále do velké míry závislá na finanční podpoře akcionářů.
I Lidl jde porazit
Čupr se nevzdal myšlenky vybudovat skutečně obřího globálního hráče typu estonského Boltu nebo švédského Spotify. Pomoci tento plán uskutečnit mu mají hlavně dvě strategie: spojení s globálním obrem v on-line prodeji a automatizace. „Obklopit se silnými lidmi je klíčové. Když cítím, že v něčem nejsem odborník, vyhledám pomoc. V dnešní době, kdy jsme všichni zahlceni informacemi a notifikacemi, je velkou výhodou schopnost zaměřit se na jednu věc. Ale náš byznys budeme škálovat tím, že v retailovém byznysu přestaneme být úplně závislí na lidech,“ prozradil.
Rohlík během posledních dvou let zautomatizoval až šedesát procent interakcí se zákazníky, což mu umožňuje nabízet ještě lepší služby, aniž by lidé poznali, že komunikují s AI. Čupr tomu říká Rohlík Autopilot – se stejným počtem lidí s vysokou přidanou hodnotou může podle svých slov dosáhnout desetkrát až dvacetkrát většího obratu. Umělou inteligenci zapojuje také do rozvážení a řízení skladů.
„Za rok a půl už s člověkem v rámci naší péče o zákazníky ani nebudete mluvit, automatizace se přesune i do hlasu a zákazníci to nepoznají. Takových procesů ve firmách je spousta. Pokud více automatizujeme, můžeme být mnohem ziskovější. To si pořád málo firem uvědomuje. Když budeme mít díky automatizaci třetinové fixní náklady, nasadíme třeba o deset procent nižší ceny a budeme tím válcovat konkurenci,“ plánuje. Jeho vzorem je Lidl, který obsadil různé evropské trhy se strategií maximální efektivity, aniž by do toho zatím zapojoval AI. S ní to podle Čupra může být ještě větší „game changer“. „I Lidl jde porazit,“ říká směle.
Naděje na výdělek
Dnes Rohlík v Česku jako svém stěžejním trhu dokáže vytvořit zisk čtyřicet milionů korun, před pěti lety to byla desetina. I Čuprovo náročné německé dobrodružství se začíná obracet k lepšímu a na obzoru je černá nula a naděje na výdělek v příštích letech. Momentálně působí v Berlíně, Mnichově, Frankfurtu nad Mohanem a Augsburgu, další na řadě by měl být Hamburk a Essen. K tomu obsluhuje i Vídeň a Budapešť. Do Bratislavy by mohl v příštích letech zavážet potraviny z Vídně. Firma nedávno dostala další obří investici ve výši čtyř miliard korun, mimo jiné od Evropské banky pro obnovu a rozvoj a Evropské investiční banky. A teď už prý žádný externí kapitál nepotřebuje.
„Když jsem šel do zadlužení, měl jsem silnou pozici velkého akcionáře. Ačkoli dnes nemám většinový podíl, struktura řízení firmy je nastavena tak, že mám stále značný vliv, pokud neklesnu pod určité procento,“ mluví Čupr o tom, jak si na rozjezd Rohlíku půjčil 750 milionů a dosáhl tím tehdy na sedmdesátiprocentní podíl ve firmě. Dnes je jeho podíl nižší, ale stále dominantní. „Mám spolehlivé partnery, kteří na mě netlačí s investičními horizonty, což mi dává volnost řídit firmu podle potřeb. Každých šest měsíců s radostí splácím kupony a věřím, že moje emise dluhopisů bude jednou z nejúspěšnějších na českém trhu.“