„Léky dnes prodává každý, kdo tomu nerozumí,“ prohlásil Štětina. Jako druhou možnost, pokud úplný zákaz neprojde, navrhuje poslanec zpřísnění povinných školení pro prodejce. Museli by je absolvovat opakovaně a ministerstvo zdravotnictví by zpřesnilo, kdo může školení provádět.
Proti prodeji léků mimo lékárny v minulosti vystupovala lékárnická komora. Naopak samotní provozovatelé prodejních míst léků tvrdí, že tato služba jako doplnění lékáren smysl má a zájem o ni je. „Silně doufám, že úplný zákaz prodeje neprojde, bylo by to proti zdravému rozumu,“ říká Petr Malíř, ředitel Medipoint. Jeho firma má mít v polovině roku 650 prodejních míst.
Zpřísnění pravidel by se Malíř nebránil, naopak. Kvalita školení je totiž dnes různá a to znevýhodňuje firmy, které do školení investují více. „Odborná školení, která pořádáme, mají na starosti kvalifikovaní školitelé. Školení jsou vždy celodenní, zakončená písemným testem,“ uvádí Malíř.
Loni odhalil Státní ústav pro kontrolu léčiv při 86 kontrolách sedm případů, kdy léky prodávaly zcela nevyškolené osoby. U pětiny kontrolovaných prodejců byly zjištěny významnější nebo závažné chyby.
Kontroloři stihli navštívit jen zlomek prodejců. Prodej vybraných 75 léčiv mimo lékárny je možný už od roku 2010, ujal se ale až o několik let později. V roce 2014 překročil počet prodejců tisícovku a dál strmě roste. Dnes jich je 1959.
Poslanci zdravotního výboru by mohli rozhodnout, zda podpoří zákaz prodeje léků mimo lékárny, příští týden. „S úplným zákazem nesouhlasím, ale můžeme se bavit o tom, jak to zpřísnit. I paracetamol je látka, po které může dojít k těžkému poškození zdraví,“ říká poslanec TOP 09 Jiří Skalický.
