Jak píše server qz.com, japonská společnost si žije vlastním tempem, a proto stále podporuje hudební formáty, na které svět už v podstatě zapomíná. Možná právě proto jsou zde stále populární hudební CD.
Prodeje drží při životě i fenomén CD singlů. Formát, který na Západě vyšel z módy před deseti lety, zůstává na japonském trhu stále populární. Navíc zájem o singly přiměl hudební vydavatelství k různým marketingovým trikům v podobě speciálních edicí. Není nic neobvyklého, pokud jeden CD singl vyjde v pěti různých verzích - jednou s bonusovým DVD, podruhé zas s dosud neznámou písní apod.
Zájem o CD jde ruku v ruce s faktem, že Japonci téměř neposlouchají hudbu prostřednictvím streamingových služeb - jen osm procent příjmů z hudby v Japonsku jde přes streaming. V USA to je 68 procent.
Čtěte také:
IFPI: Příjmy z prodeje hudby díky streamování loni vzrostly
Streamování začalo být v USA hlavním zdrojem příjmů hudebního průmyslu
Přitom neobvyklá obliba CD nemá nic společného s cenou. Průměrná cena nosiče v Japonsku činí 2500 až 3000 jenů (23 až 29 dolarů), tedy dvojnásob oproti průměrné ceně ve zbytku světa.
Fungují obchody i půjčovny
V Japonsku je také nebývale hustá síť hudebních obchodů. Po celé zemi jich funguje na šest tisíc. Pro srovnání, USA coby největší hudební trh na světě má 1900 obchodů. Německo, které co do velikosti trhu obsadilo třetí místo, má pouze 700 obchodů s hudbou.
Dalším z fenoménů jsou půjčovny. Ještě v roce 2014 půjčovny do hudebního průmyslu přispěly částkou 2,9 miliardy jenů. Přestože se jedná o mizivé jedno procento, stále existuje více než 2400 půjčoven po celé zemi.
Stará společnost objevuje digitální hudbu
Nemalou roli na celkovém stavu hudebního trhu hraje fakt, že japonská společnost patří k těm nejstarším na světě. Kupní sílu a poptávku spotřebitelů tak určuje nejširší skupina - starší lidé, uvádí web. Přesto i Japonsko se posunuje směrem k digitálnímu hudebnímu průmyslu. Jestliže v roce 2009 vykázal online prodej 33 miliard dolarů, loni to bylo už 90 miliard, uzavírá qz.com.
