Španělé zkoušejí zatrhnout střídání letního a zimního času. Skončit s ním chtějí v EU už příští rok

Cílem je skoncovat s tímto zvykem ideálně už v roce 2026, kdy má vypršet současná směrnice Evropské unie o změně času.

Důvody pro zrušení jsou léta stejné a znějí logicky. Sánchez tvrdí, že ve střídání času už „upřímně nevidí smysl“. Opírá se o průzkumy, podle kterých je většina Španělů i ostatních Evropanů proti. 

V anketě Evropské komise z roku 2018 se 84 procent ze 6,4 milionu respondentů vyslovilo pro zrušení střídání letního a zimního času. Také vědecké studie potvrzují, že tato praxe má negativní dopad na lidské zdraví a biorytmus, zatímco dříve slibované energetické úspory jsou dnes mizivé nebo žádné.

Před sedmi lety se to nepovedlo

Tento příběh však Evropa už jednou slyšela. V roce 2018 s velkou slávou oznámil tehdejší předseda komise Jean-Claude Juncker, že „střídání času musí skončit“. Evropský parlament návrh v roce 2019 podpořil a odhlasoval konec k roku 2021.

Zdálo se, že jde o prakticky hotovou věc a Juncker slavnostně prohlásil, že jde o poslední změnu času. Jenže členské státy se nedokázaly dohodnout, zda trvale ponechat letní, nebo zimní čas. Spor ustrnul v Radě EU, hlasitě proti bylo třeba Portugalsko nebo Řecko, a od té doby se každé jaro i podzim hraje stejná písnička.

Pro samotné Španělsko je to téma obzvlášť citlivé. Země totiž desítky let funguje ve „špatném“ časovém pásmu. Ačkoli geograficky leží ve stejné délce jako Velká Británie (UTC 0), od druhé světové války se drží času středoevropského (UTC+1). To způsobuje tmavá rána (například v Coruñi na severozápadě Španělska vychází slunce v tomto období až v 8.55 ráno) a velmi dlouhé letní večery. Pokud by se střídání zrušilo, španělská vicepremiérka Teresa Riberaová naznačila, že by si země zřejmě ponechala trvale zimní čas.

Tak snad letos naposledy. Anebo ne?

Samotné posouvání hodin má za sebou dlouhou historii. Poprvé se objevilo za první světové války jako pokus o úsporu nedostatkového uhlí. Znovu se vrátilo za druhé světové války a definitivně se uchytilo během ropné krize v 70. letech. V celé Evropě se tato praxe koordinuje od roku 1980, aby mohl plynule fungovat jednotný trh.

Zrušením letního času by v Evropě odpadla nutnost dvakrát ročně ladit všechny rozvrhy, dopravní řády i biologické hodiny. Na straně odpůrců posouvání hodin stojí i vědci. Podle studií změna času narušuje spánkový režim a zvyšuje výskyt poruch soustředění či nehod z únavy. Každoročně až pětina Evropanů kvůli ní pociťuje krátkodobé zdravotní obtíže.

Jak to tedy dopadne tentokrát? Aby návrh prošel, musejí Španělé přesvědčit kvalifikovanou většinu,⁠ tedy 15 ze 27 členských států, které dohromady zastupují aspoň 65 procent populace EU. Jisté to není. Než se politici dohodnou, čeká nás už tento víkend další posun. V noci z 25. na 26. října se ve 3.00 hodiny vrátí na 2.00, takže získáme hodinu spánku k dobru.