„Ještě na začátku loňského roku představovaly vysloužilé spotřebiče a další věci s vysokým podílem kovových částí vítaný přivýdělek pro všechny, kdo nerespektovali zákon,“ připomněl šéf Elektrowinu Roman Tvrzník.
Přestože sběrny kovů už tehdy nesměly staré elektro vykupovat, zákon se masivně porušoval. Nejen staré pračky či lednice tak mizely mimo systém zpětného odběru: ročně byl odcizen i majetek za desítky milionů korun sestávající například z železničních signalizačních kabelů, kanálových vpustí, nebo dokonce příslušenství hrobů.
Přítrž tomu zřejmě učinila teprve vyhláška Ministerstva životního prostředí, která před rokem zakázala vykupovat druhotné suroviny od fyzických osob za hotové. Zloději tak dnes nemají svou kořist komu a jak prodat. Loni proto meziročně klesl celkový počet krádeží kovů o polovinu.
Zmizelo o polovinu méně kovů
„Nedokážeme jednoznačně určit, zda vyhláška ministerstva přispěla ke snížení krádeží kovů. Nicméně statistiky nám ukazují, že případy těchto krádeží klesly zhruba o polovinu, a to je pro nás důležité. I tak doufáme, že to byla právě změna vyhlášky, která přispěla ke snížení takového protiprávního jednání,“ okomentovala statistiku Ivana Nguyenová z Policejního prezidia ČR.
„Z pohledu výrobců jsou tyto informace určitě pozitivní,“ říká Radek Hacaperka ze sdružení CECED CZ, které v Česku zastupuje přední evropské výrobce elektrospotřebičů.
Zaměstnanci sdružení přímo z oken svých kanceláří koukají na jednu z podobných výkupen. „Ještě na konci roku 2014 každý den tlačily podivné osoby kárku s odpadem, nezřídka se starou pračkou či ledničkou, do této sběrny. A bylo tristní tyto aktivity sledovat, zvláště s vědomím toho, že tyto spotřebiče budou demontovány bez jakékoliv odbornosti. Nyní je ale zřejmé, že vyhláška MŽP z loňského roku přítrž těmto nelegálním aktivitám učinila,“ dodal Hacaperka.
Zlepšuje se zabezpečení
Kromě nově nastavených legislativních podmínek brání vykrádání sběrných dvorů také jejich stále důslednější zabezpečení. Aktivní zabezpečení sběrného dvora například v podobě kamerového systému zvolilo podle průzkumu Elektrowinu 45 procent respondentů. Pro pasivní zabezpečení – zejména důkladné oplocení – se rozhodlo skoro 56 procent.
Tato opatření jsou ovšem nákladná. Financovat je pomáhají městům a obcím i příspěvky z programu Elektrowinu. Čerpala je třetina dotázaných. Celkově kolektivní systém podle Tvrzníka dosud obcím a provozovatelům sběrných míst vyplatil na podporu zabezpečení sběrných dvorů nebo shromážděných elektrozařízení přes 25 milionů korun.
