Příběh z „českého Silicon Valley“: Od pisoárů k zařízením proti legionelle

Sanitární technika, automatické splachovače a umyvadla - SANELA

Sanitární technika, automatické splachovače a umyvadla - SANELA Zdroj: Tomeš Michael

Sanitární technika, automatické splachovače a umyvadla - SANELA
Sanitární technika, automatické splachovače a umyvadla - SANELA
Sanitární technika, automatické splachovače a umyvadla - SANELA
Sanitární technika, automatické splachovače a umyvadla - SANELA
Sanitární technika, automatické splachovače a umyvadla - SANELA
31 Fotogalerie

Nejeden muž při postávání u pisoáru upřel zrak na mývala. Rozšíření tohoto znaku na veřejných toaletách odpovídá tržní pozici rodinného výrobce sanitární elektroniky Sanela z Lanškrouna. Další rozvoj byznysu si slibuje mimo jiné v souvislosti s bojem proti bakterii legionella, která v nemocnicích i hotelech ohrožuje životy.

Lanškroun v podhůří Orlických hor je sice jen menší město, přesto je v něm nebývalá koncentrace elektrotechnických firem. Proto si město vysloužilo přezdívku „východočeské Silicon Valley“.

Místní firmy navazují na předlistopadovou výrobu Tesly Lanškroun. Ta dělala speciální elektrotechniku nejen pro průmysl, ale zásobovala i armády Varšavské smlouvy. Na vrcholu slávy zaměstnával podnik kolem 2500 lidí. Tedy přibližně čtvrtinu obyvatel východočeského města.

Z tohoto dědictví žije v Lanškrounu kromě Sanely řada dalších firem. Například společnost Wendell tam vyrábí řídicí desky plazmových televizorů Panasonic. Firma Schott zase zásobuje elektrotechnickými díly automobilky. Teplotní čidla a nejrůznější druhy kondenzátorů dělá v lokalitě továrna Harlingen. Ta převzala přímo část výroby Tesly Lanškroun.

Zlaté časy

Když se po roce 1989 začala Tesla rozpadat, byl to pro řadu specialistů ze státního podniku impulz pro start vlastního podnikání. Na tomto základu vznikla v roce 1997 i Sanela. Skupina někdejších konstruktérů Tesly objevila na trhu díru v podobě bezdotykové sanitární techniky. Její rozšiřování bylo tehdy na počátku.

„Česká republika již byla v tu dobu na nástup nové sanitární techniky připravená. Navíc jsme měli spoustu nápadů, jak věci posunout na vyšší úroveň než jen instalaci tupého hloupého čidla. Už v roce 1995 jsme tak do čidla namontovali mikroprocesor,“ říká jeden ze spolumajitelů Sanely Radomír Ambrož. 

Firmě pomohl rovněž start jednání Česka o vstupu do Evropské unie. „Rázem se objevila spousta zákonů a nařízení, co musí mít každá restaurace a potravinářský provoz. Pro nás to znamenalo obrovský boom. S několika málo výrobky jsme zažili rekordní roky,“ vzpomíná podnikatel.

V roce 2003, tedy rok před vstupem do unie, vykázala Sanela rekordní tržby. Pak ale následoval opačný extrém. Firma spadla tak hluboko, kam se nedostala ani později za krize. Důvodem byly opět legislativní změny. Tentokrát se však hygienická pravidla pro restaurace změkčila.

„Bylo to velmi obtížné období, sklady jsme měli přeplněné výrobky, které nešly na odbyt, ale nakonec jsme to ustáli.“ Poslední uskladněné zboží z této doby firma doprodávala ještě loni.

Potíže s vývozem

Výrobky z Lanškrouna ale nejsou jen na českých veřejných toaletách. Už se dostaly například na ropné plošiny nebo do závodu Coca-Coly v Saúdské Arábii. Jsou též na letištích v Moskvě a v Bogotě stejně jako v hotelu na Maledivách.

Z exportu má Sanela více než třetinu tržeb. Přestože nejvýznamnějšími obchodními partnery jsou v cizině země Evropské unie, dostat se na unijní trhy není paradoxně vůbec jednoduché. Navzdory tomu, že teoreticky by pohybu zboží nemělo nic bránit.

„Když chcete vstoupit například na německý trh, musíte splnit jejich vlastní direktivy. A za všechno se samozřejmě tvrdě platí, protože jste cizí. Je to skryté clo,“ uvádí další ze spolumajitelů Pavel Rybka. Omezením však český výrobce čelí také na opačné světové straně, v Rusku. Například státních tendrů se tam v současnosti může účastnit jen podnik vyrábějící na ruském území.

To spolu s asijskou konkurencí a dalšími problémy způsobilo, že export nešlape tak, jak si majitelé Sanely původně představovali. „Myslela jsem si, že to půjde rychleji,“ přiznává spolumajitelka podniku Dagmar Rybková.

Vývoz přitom v dalších rozvojových plánech Sanely zastává klíčovou roli. Na českém trhu, kde firma například ve splachovačích pisoárů patří k lídrům trhu, je už možností růstu méně. „V exportu vidím největší potenciál. Možnosti jsou úplně někde jinde, než je náš obrat,“ dodává Rybková.

Kromě tradičního Slovenska se firmě daří ještě například v Polsku a v Rumunsku. Přestože se Německo vstupu nových hráčů brání, má česká Sanela úspěchy i tam. Podnik nedávno v Německu vybavil jednu psychiatrickou léčebnu speciálně upravenou sanitární technikou znemožňující sebepoškozování.

Slepá ulička

Pomoci firmě zvýšit tržby má také již uskutečněný posun výroby od sériově vyráběných produktů k výrobkům šitým na míru konkrétním zákazníkům. „Poláci chtějí trochu jinou funkci pisoárového splachovače než Češi a už úplně jinou než Rusové,“ popisuje záludnosti exportu Radomír Ambrož. 

Při vývoji hygienických zařízení dělali konstruktéři ze Sanely i na takových věcech, jako je dámský pisoár.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!