Průzkum: České firmy se inovací nebojí a důkladně analyzují, co zrovna frčí

ilustrační foto, sklad, firma

ilustrační foto, sklad, firma

msc
Správně využívají nápady svých klientů ke zlepšení procesů a služeb, jsou sebevědomé a umí si zjistit, co zrovna „frčí“ - tak popisuje ve svém druhém ročníku soutěže Best Innovator tři hlavní pozitivní vlastnosti českých firem Globální poradenská společnost A.T. Kearney. Firmy v Česku se však dopouští i několika významných obecných chyb, mezi nimiž lze nalézt neochotu využívat služeb externích specialistů či laxní přístup ke zpětnému měření výsledků zavedených inovací.

Plná čtvrtina českých firem získává více než polovinu svých inovačních nápadů z externích zdrojů, zatímco v ostatních zemích je takto otevřená pouze desetina firem. „Ukazuje to, že české firmy umí při tvorbě nápadů dobře pracovat se svým okolím, především pak se svými zákazníky, a to je bezesporu pozitivní rys inovačního řízení,“ vysvětluje Zdeněk Vaniš z pražské pobočky A.T. Kearney.

V inovační kultuře pak průzkum hodnotil nadšení pro inovace, otevřenost vůči novým myšlenkám, kreativitu nebo velmi důležitou připravenost firmy ke změně. Ve všech čtyřech ukazatelích inovační kultury vykazují české firmy o více než 10 procent lepší hodnoty oproti jiným zemím.

„Nadprůměrných hodnot dosahují v oblasti inovační kultury české firmy především díky silným vůdčím osobnostem – firemním vizionářům či přímo pro inovace nadšeným majitelům, kteří umí správným směrem strhnout i zbytek firmy,“ říká Igor Hulák z A.T. Kearney.

Tři silná a slabá místa českých firem v oblasti inovací
Silné stránky firem Slabé stránky firem
využívají více nápadů zvenčí při selekci nápadů nedostatečně využívají experty
jsou sebevědomé v oblasti inovační kultury do inovačního procesu systematicky nezapojují dodavatele
velmi analyzují globální trendy neměří u inovací dobu do uvedení na trh

pramen: A.T. Kearney

Dobrá analýza, ale málo expertů

Zatímco celosvětově pouze 65 procent firem analyzuje globální trendy ve svém odvětví, u českých firem je to 80 procent. „Čeští podnikatelé mají velmi dobrý přehled o tom, co se ve světě v oblasti úspěšných inovací děje. Náročnější je ovšem spojení globálních trendů s vyhledáním konkrétních nápadů. Čeští podnikatelé vědí, co má ve světě úspěch, hůře ale vyhledávají konkrétní inovace aplikovatelné v jejich vlastním podniku,“ říká Vaniš.

Ve chvíli, kdy firmy nashromáždí nápady, a je potřeba z nich vybrat jen těch několik, které se budou dále rozvíjet, nezapojují české firmy dostatečně externí subjekty.

„V zapojení zákazníků do selekce nápadů ještě rozdíl není takový, ale například u univerzit, dodavatelů nebo aliančních partnerů se nůžky významně rozevírají. Zatímco ve světě zapojuje do selekce nápadů univerzity přes 80 % firem, v Česku je to necelých 60 %. Bohužel velmi často slýcháme, že se optimální model spolupráce mezi akademickou a privátní sférou u nás ještě nenašel,“ komentuje Hulák.

Jak dlouho jsme inovaci zaváděli? Nevíme

V oblasti měření a vyhodnocování úspěchu inovací mají české firmy mezery. Zvlášť výrazně je to podle průzkumu vidět u měření doby do uvedení inovace na trh. Celosvětově tento parametr v průměru měří 73 procent firem, v Česku necelá polovina (48 procent).

Alespoň kolem průměru se pak firmy při srovnání s konkurencí ze světa pohybují u měření doby do dosažení zisku. „Když firmy zpětně nevyhodnotí, jak dlouho jim trvalo uvést inovaci v život a kdy začala být komerčně úspěšná, mohou těžko porovnávat projekty ve svém inovačním portfoliu a stanovovat si hmatatelné cíle úspěchu,“ dokončuje Hulák.

Best Innovator
Globální poradenská společnost A.T. Kearney pořádá na 19 evropských i mimoevropských trzích už deset let soutěž Best Innovator, která vyhodnocuje, jak mají firmy nastavené inovační procesy a jak jsou schopné dlouhodobě a systematicky inovovat. V Česku se soutěž letos koná podruhé, první ročník, ve kterém zvítězily společnosti Linet a Comtes FHT, se uskutečnil v roce 2012.