Průzkum: České firmy se inovací nebojí a důkladně analyzují, co zrovna frčí

Plná čtvrtina českých firem získává více než polovinu svých inovačních nápadů z externích zdrojů, zatímco v ostatních zemích je takto otevřená pouze desetina firem. „Ukazuje to, že české firmy umí při tvorbě nápadů dobře pracovat se svým okolím, především pak se svými zákazníky, a to je bezesporu pozitivní rys inovačního řízení,“ vysvětluje Zdeněk Vaniš z pražské pobočky A.T. Kearney.
V inovační kultuře pak průzkum hodnotil nadšení pro inovace, otevřenost vůči novým myšlenkám, kreativitu nebo velmi důležitou připravenost firmy ke změně. Ve všech čtyřech ukazatelích inovační kultury vykazují české firmy o více než 10 procent lepší hodnoty oproti jiným zemím.
„Nadprůměrných hodnot dosahují v oblasti inovační kultury české firmy především díky silným vůdčím osobnostem – firemním vizionářům či přímo pro inovace nadšeným majitelům, kteří umí správným směrem strhnout i zbytek firmy,“ říká Igor Hulák z A.T. Kearney.
Tři silná a slabá místa českých firem v oblasti inovací | |
---|---|
Silné stránky firem | Slabé stránky firem |
využívají více nápadů zvenčí | při selekci nápadů nedostatečně využívají experty |
jsou sebevědomé v oblasti inovační kultury | do inovačního procesu systematicky nezapojují dodavatele |
velmi analyzují globální trendy | neměří u inovací dobu do uvedení na trh |
pramen: A.T. Kearney
Dobrá analýza, ale málo expertů
Zatímco celosvětově pouze 65 procent firem analyzuje globální trendy ve svém odvětví, u českých firem je to 80 procent. „Čeští podnikatelé mají velmi dobrý přehled o tom, co se ve světě v oblasti úspěšných inovací děje. Náročnější je ovšem spojení globálních trendů s vyhledáním konkrétních nápadů. Čeští podnikatelé vědí, co má ve světě úspěch, hůře ale vyhledávají konkrétní inovace aplikovatelné v jejich vlastním podniku,“ říká Vaniš.
Ve chvíli, kdy firmy nashromáždí nápady, a je potřeba z nich vybrat jen těch několik, které se budou dále rozvíjet, nezapojují české firmy dostatečně externí subjekty.
„V zapojení zákazníků do selekce nápadů ještě rozdíl není takový, ale například u univerzit, dodavatelů nebo aliančních partnerů se nůžky významně rozevírají. Zatímco ve světě zapojuje do selekce nápadů univerzity přes 80 % firem, v Česku je to necelých 60 %. Bohužel velmi často slýcháme, že se optimální model spolupráce mezi akademickou a privátní sférou u nás ještě nenašel,“ komentuje Hulák.
Jak dlouho jsme inovaci zaváděli? Nevíme
V oblasti měření a vyhodnocování úspěchu inovací mají české firmy mezery. Zvlášť výrazně je to podle průzkumu vidět u měření doby do uvedení inovace na trh. Celosvětově tento parametr v průměru měří 73 procent firem, v Česku necelá polovina (48 procent).
Alespoň kolem průměru se pak firmy při srovnání s konkurencí ze světa pohybují u měření doby do dosažení zisku. „Když firmy zpětně nevyhodnotí, jak dlouho jim trvalo uvést inovaci v život a kdy začala být komerčně úspěšná, mohou těžko porovnávat projekty ve svém inovačním portfoliu a stanovovat si hmatatelné cíle úspěchu,“ dokončuje Hulák.
Best Innovator |
---|
Globální poradenská společnost A.T. Kearney pořádá na 19 evropských i mimoevropských trzích už deset let soutěž Best Innovator, která vyhodnocuje, jak mají firmy nastavené inovační procesy a jak jsou schopné dlouhodobě a systematicky inovovat. V Česku se soutěž letos koná podruhé, první ročník, ve kterém zvítězily společnosti Linet a Comtes FHT, se uskutečnil v roce 2012. |