Kalifornský zákon začal vznikat několik měsíců poté, kdy loni v detenčním zařízení společnosti GEO zemřel 44letý letý Salvádorec na rakovinu střev. I přes opakované urgence ale podle listu LA Times nedostal odpovídající lékařskou péči, ba dokonce personál jeho chorobu ani nediagnostikoval.
„Zákon s názvem Důstojnost místo detence je namířen proti masovému věznění přistěhovalců v soukromých zařízeních a tamním nelidským podmínkám,“ uvedl předkladatel zákona Ricardo Lara.
Připravovaná legislativa podmínky chodu detenčních zařízení nejen zpřísňuje, ale z jejich provozování do budoucna soukromé korporace rovnou vylučuje. Pokud by jim aktuální kontrakty dobíhaly až po roce 2018, stejně jako státním institucím jim zákon mimo jiné výslovně předepisuje povinnost zajistit zadržovaným přístup k lékařským a právním službám a ctít zásady lidské důstojnosti.
Legislativa však narazila i na opozici. Radní města Adelanto, kde k úmrtí zmíněného migranta došlo, argumentuje pro LA Weekly tím, že díky delegování provozu detenčních center na soukromé firmy město ušetří až 35 milionů dolarů ročně (841 milionů korun).
Praxe, kdy státy umisťují nelegální přistěhovalce do zařízení soukromých firem, je v Kalifornii velmi rozšířená. Podle informací LA Weekly je až 85 procent všech zadržovaných umístěno ve čtveřici soukromých zařízení. Celkem jde v současnosti o necelé čtyři tisíce lidí.
„Kalifornie má nejvíc migrantů ze všech států USA, a problémy spojené s provozem podobných zařízení soukromými firmami jsou zde tedy více vidět,“ doplňuje Jakub El-Ahmadieh z Asociace pro mezinárodní otázky. „Navíc tím, že se jedná o největší a nejlidnatější stát s velmi silnou ekonomikou, který má tendence být baštou liberálů, je zde atmosféra pro změny podobného typu více než příznivá,“ doplnil analytik.
Společnostem jako GEO nebo Corrections Corp of America, které jsou známy především jako zřizovatelé věznic, může ale jejich byznys ještě výrazněji narušit záměr amerického ministerstva spravedlnosti. Podobně jako stát Kalifornie v případě detenčních center chce podle agentury Reuters také úřad federální vlády s využíváním privátních zařízení postupně přestat.
Z celkového počtu 146 federálních věznic jich soukromé firmy provozují třináct, při započtení i jiných než federálních míst výkonu trestu počet soukromých zařízeních sahá ke stovce. Po zveřejnění srpnové zprávy o plánech ministerstva spravedlnosti klesly akcie zmíněných firem téměř o 40 procent. Od té doby se jejich cena zotavila jen mírně.
