Tachometry: Jak zatočit se stáčením, pomůže zařazení mezi trestné činy?

Autobazar

Autobazar Zdroj: Siebert Martin/Euro

Nové auto je drahá věc. Pro toho, kdo šetří a dívá se po jetém autě v bazaru, bývá důležité, kolik ukazuje počitadlo najetých kilometrů. Je to s podivem, vždyť všeobecně se ví, že kvůli nejrůznějším „kutilům“ se tachometrům absolutně nedá věřit. Se stáčením tachometrů dosud nikdo nic nedokázal udělat. Podaří se to ministru Mládkovi?

Ministr průmyslu a obchodu chce zatočit se stáčením! Se stáčením tachometrů. Média se k iniciativě ministra Mládka v poslední době hojně vyjadřovala, čtenář z toho ale příliš moudrý nebyl. Však jsme se taky mohli dočíst ledacos. Třeba že stáčení tachometrů bude přečinem, nebo dokonce trestným činem

Trestní zákoník ale říká, že trestné činy se dělí na přečiny a zločiny, takže citované sdělení dává asi takový smysl jako varování, že si při lyžování můžeme zlomit lýtkovou kost, nebo dokonce nohu.

Větší smysl už mělo upozornění většiny autorů, že stočení tachometru je podvod a trestný čin podvodu trestní zákoník zná už dnes. To je pravda. Jenže to samo o sobě nestačí. Spáchání trestného činu totiž vyžaduje zavinění na straně pachatele a to může mít buď formu úmyslu, anebo nedbalosti. Podvod je trestný čin úmyslný.

V případě stočeného tachometru tedy trestný čin spáchá ten, kdo sám tachometr přetočí, aby auto výhodněji prodal, případně prodejce, který prodává vůz, o kterém jasně ví, že má tachometr stočený, ale bere to tak, že když si ho zákazník koupí, je to jeho minus, hlavně že to sype.

Stočení tachometru kvůli výhodnějšímu prodeji tedy samo o sobě je trestný čin, prodej stočeného vozu bazarníkem, který neví, že je tachometr stočený, už být trestným činem nemusí. Stíhání za podvod tedy hrozí především těm, kdo tachometr sami stáčejí, aby kupce napálili; prodejci většinou zaujímají postoj já nic, já muzikant a jejich heslem je hlavně se nestarat.

Končí vyčurané autopůjčky?
Hodně už se napsalo o běžné autobazarové praxi: prodejce vás bude mocímermo přesvědčovat, že si máte auťák koupit na úvěr, cena je přece o tolik výhodnější. Ovšem ve smlouvě je schovaný šampion mezi vypečenými poplatky, poplatek za sjednání úvěru ve výši desítek tisíc.
en, kdo má na takovém poplatku zájem především, je autobazar. Úvěrová společnost mu ovšem vychází vstříc. Způsob, jakým ale půjčovatelé započítávali poplatek do roční procentní sazby nákladů, se nelíbil České obchodní inspekci. Nedosti ale na tom, že jedna z úvěrových společností už má pravomocně nalepený dvoumilionový flastr, reálně prý hrozí, že u desetitisíců smluv se špatně počítanou roční procentní sazbou budou muset poskytovatelé půjček vrátit prakticky všechno, co na úrocích od klientů dostali.

Snaha ministra Mládka obohatit náš právní řád a vymyslet nový trestný čin (nebo „poddruh“ stávajícího trestného činu, třebas s vyšší trestní sazbou), aby „pořešil“ naléhavý společenský problém, není rozhodně první svého druhu.

Jako modelovou lze uvést skutkovou podstatu trestného činu, která měla a má umravnit sprejery (§228 odst. 2 trestního zákoníku). Nebo trestný čin neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku podle § 151 trestního zákoníku, který má zase umravňovat řidiče, kteří měli účast na dopravní nehodě (pozor, tedy nejen ty, kteří nehodu zavinili!). Z toho, co bylo řečeno, už pozorný čtenář může tušit, jakým směrem se může ministerstvo průmyslu vydat.

Nový podtyp podvodu. S přísnější sazbou

Jednou z možností je vymyslet pro podvod stočení tachometru takzvanou kvalifikovanou skutkovou podstatu a přidělit za tenhle speciální typ podvodu vyšší tresty. Kvalifikovaná skutková podstata trestného činu obsahuje proti základní skutkové podstatě některé další znaky nebo některý znak základní skutkové podstaty modifikuje.

Jestli je stáčení tachometrů natolik nebezpečné, že je třeba trestat za ně přísněji, může být sporné. Očividné ale je, že současná konstrukce podvodu neplní v tomto případě jednu ze svých základních funkcí, kterou je funkce preventivní. Stáčeči se zkrátka neklepou strachy, jakmile zazní slovo „podvod“. Prvním důvodem může být nízká trestní sazba, druhým, pravděpodobnějším důvodem pak nízká šance odhalení či prokázání takového činu.

Udělat z něčeho trestný čin se sice jeví jako účinná metoda, negativa tohoto přístupu se však projeví jinde: v (ne)předvídatelnosti právní úpravy. Občané se totiž potom mohou nechápavě ptát, proč je zrovna prodej stočeného auta posuzován přísněji než běžný podvod. Nebo proč se jedná o zvláštní trestný čin, když prodej ojetiny, o které nám bude prodejce tvrdit, že je nebouraná, i když jí ještě před týdnem na dílně říkali „fénix“, protože ji křísili skoro z popela, bude jenom „obyčejný“ podvod.

Nový trestný čin

Další možnost je konstrukce nového nedbalostního trestného činu. Nevěděl jste, že prodáváte auto se stočeným tachometrem? Tak to jste nejspíš něco zanedbal, panáčku! Kvalifikovat prodej ojetiny s přetočeným počitadlem kilometrů z nedbalosti jako trestný čin se může zdát jako poněkud drakonické řešení. Rázně by ale šláplo do úsměvu vyznavatelům strategie já nic, já muzikant mezi prodejci, kteří zatím operují s tím, že oni sami tachometr nepřetočili, takže to není jejich problém.

Zprostředkování prodeje vozidla by se snad nemělo omezovat na vystavení naleštěné káry v prostorách autobazaru a inkasování provize. Prodejce by byl tedy patřičně motivován k tomu, aby nasadil všechny dostupné prostředky ke zjištění, jak se to s těmi najetými kilometry vlastně má, a podezřelé kousky do bazaru nebral. Konec konců, nikdo ho nenutí.

Druhou možností je kriminalizovat přímo stáčení tachometrů pomocí nové skutkové podstaty trestného činu. Stáčíte tachometr? Pácháte trestný čin! A je jedno, zda zamýšlíte auto prodat, nebo jestli víte, že to chce udělat váš zákazník.

Celý článek je na serveru Peníze.cz.

Podíl ojetin se stočeným tachometrem se dlouhodobě pohybuje okolo 40 %