Třetina vzorků ze 24 párů potravin prodávaných pod stejnou značkou v Německu a v Česku měla podle testu provedeného Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze odlišné složení. Všechny výrobky se přitom prezentovaly stejně, takže spotřebitel by očekával stejný obsah, uvedl koordinátor projektu Jan Pivoňka.
Například u jahodové Activie byla česká varianta barvená koncentrátem z mrkve a karmínem, u německého šlo o červenou řepu.
Lišil se ale také obsah tuku. Podle deklarace na obalu měla mít česká varianta 2,7 gramu na 100 g, německá o desetinu gramu na 100 g obsahu více. Podle zkoušky měla česká 2,43 gramu na 100 g a německá 2,93 gramu na /100g.
Podle vyjádření firmy Danone, která produkt vyrábí, se může receptura v jednotlivých státech lišit. Množství tuku je podle ní ovlivněné tučností mléka, z něhož se jogurt vyrábí. „Na tučnost mléka má vliv odlišná strava krav a odlišné prostředí, v němž se krávy chovají,“ uvedla společnost, která se zaštituje tím, že se snaží o výrobu produktů z lokálních dojnic.
Rozdílná množství tuku či cukru a jeho náhražek
Také u Ramy se lišil obsah tuku, česká měla 60 procent, německá 70 procent. Podle výrobce je rozdíl dán různou preferencí spotřebitelů v jednotlivých státech.
U Pepsi Coly byl v ČR výrobek slazen gluktózo-fruktózovým sirupem, v Německu cukrem. Podobně ledový čaj byl v ČR slazen cukrem, fruktózou a steviol-glykosidy, v Německu pouze cukrem. Český výrobek navíc obsahoval o 40 procent méně čajového extraktu. Podle výrobce má proto český výrobek nižší obsah cukrů i nižší energetickou hodnotu, což bylo jeho záměrem.
U Spritu byl v německé variantě pouze cukr, v ČR se prodává také s fruktózo-glukózovým sirupem, navíc s aspartamem a acesulfamem. Podle Coca-Coly, která nápoje vyrábí, se sirup používá i ve Španělsku nebo ve Spojených státech, rozhodnutí je podle ní na lokálním výrobci.
Vepřové versus oddělené drůbeží maso a "chuťové preference"
U německého luncheon meatu bylo hlavní složkou vepřové, u českého strojně oddělené drůbeží maso. U rybích prstů od Iglo obsahoval český výrobek o sedm procent méně masa. Česká káva od Jacobs pak měla o třetinu vyšší obsah kofeinu.
„Chuťové a cenové preference by neměl být obecně používaný argument pro rozdíly v případě značkových výrobků, které se prezentují stejným marketingem. Pokud tedy slyšíme, že se liší s ohledem na preference chutí nebo na preference cenou, tak myslím, že ten test prokázal, že to jako obecný argument prostě neplatí,“ komentovala výsledky europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD). Ráda by v obdobných testech pokračovala, protože se domnívá, že to není jen otázka ČR, ale otázka vnitřního trhu unie.
Podobný průzkum představila v posledních dnech i Potravinářská komora ČR, která ale na odlišných vzorcích konstatovala, že v Německu se nakupuje levněji než v ČR. Podle jejího ředitele pro programování a strategii Miroslava Koberny jde ale o příklad, že si čeští distributoři nastavují vyšší marži.
