Egyptská letoviska na jihu Sinaje zejí prázdnotou od loňského listopadu, kdy teroristé z Islámského státu vyhodili do vzduchu letoun s více než dvěma stovkami ruských turistů. Po Rusech pak přestali z bezpečnostních důvodů do Šarm al Šajchu či Hurghády létat i Němci a Britové, a protože tyto tři národnosti tvořily většinu klientů, dopad na tamní hotely i průmysl služeb byl drtivý.
Bezpečnostní opatření se mezitím sice vylepšují a nelze vyloučit, že první ruské charterové lety (a po nich i ty britské a německé) letošní léto ještě stihnou, ale sázet na to rozhodně nejde.
Válka i atentáty
Podobně se vyvíjí i situace v Turecku, na němž se drasticky podepsala válka v sousední Sýrii, takřka plnohodnotná válka, kterou vláda vede proti svým kurdským občanům na jihovýchodě země, i vlna teroristických útoků v Istanbulu a Ankaře, k nimž se střídavě hlásí Kurdové a Islámský stát. Poté, co turecká armáda loni sestřelila ruskou stíhačku, která v rámci náletů na pozice Islámského státu v Sýrii údajně na 13 vteřin porušila turecký vzdušný prostor, vyhlásilo Rusko odvetné ekonomické sankce.
Jejich dopady zůstávají zatím stále jen v kategorii odhadů, ale i tak se mluví o tom, že turecký export už poklesl o citelných 14 procent, přičemž navíc vyschl i proud turistů – z Ruska jich každoročně jezdily přes tři miliony. Podobný výsledek měl nedávný teroristický útok v turistickém centru Istanbulu, který zmasakroval především německé turisty, jejichž krajané v Antalii a dalších resortech nad Rusy o více než milion převažovali.
A sebevražedný atak, po němž zemřeli dva izraelští turisté a další byl zraněn, přiměl izraelskou vládu k tomu, aby vyzvala své občany k urychlenému návratu z Turecka domů. Turisté z Izraele přitom jen loni utvořili rekord, když jich do Turecka přijelo o 122 procent více než v roce předchozím.
Koupíte hotel?
Turecký turistický průmysl, který ještě před třemi lety tvořil skoro pět procent z celkového objemu ekonomiky a jen v roce 2014 generoval 35 miliard dolarů, se ocitl v troskách. Turecká centrální banka v půli března uvedla, že příjmy z cestovního ruchu meziročně klesly o 19 procent a pro letošní léto bude obsazenost hotelů ve srovnání jen čtyřicetiprocentní, ale i to jsou podle všeho jen těšínská jablíčka. „Od ledna jsou hotely obsazené z 10, maximálně 15 procent,“ připustil pro Middle East Eye hoteliér Barbaros Koseoglu. „Všichni majitelé hotelů říkají totéž. A s takovou obsazeností hotel prostě neudržíte. Jediní, kdo sem ještě pořád jezdí, jsou podnikatelé z Blízkého východu.“
Na prodej je tak nyní na 1800 hotelů po celém Turecku, přičemž hoteliéři současně očekávají pomoc od své vlády. Nacionalistický prezident Recep Erdogan už zareagoval a vyzval Turky, aby své dovolené trávili doma, a pro jistotu k tomu navíc volili turecké zboží před dovozovým.
Musejí být přijata určitá omezení a dodatečná zdanění, aby to lidi přinutilo trávit svou dovolenou doma
Některé představitele turistického průmyslu podobné vládní výzvy povzbudily až k tomu, že požadují, aby stát všechny Turky, kteří by chtěli cestovat do zahraničí, rovnou trestal. „Musejí být přijata určitá omezení a dodatečná zdanění, aby to lidi přinutilo trávit svou dovolenou doma,“ míní například místopředseda Sdružení investorů v turistickém průmyslu Cemil Ugurlu. Někdejší ministr hospodářství Masum Turker s ním souhlasí. Pokud některé státy radí svým občanům, aby z bezpečnostních důvodů nejezdili do Turecka, může prý Ankara přijmout daňové kroky podle stejné logiky.
Ve hře jsou přitom „velké peníze“, protože jen v roce 2014 vyjelo na dovolenou do zahraničí 8,7 milionu Turků, kteří za odpočinek v cizině utratili asi 5,7 miliardy dolarů. A vedle „velkých peněz“ se samozřejmě hraje i o lidi – cestovní ruch zajišťoval obživu 2,5 milionu Turků, z nichž většina se nyní o svou budoucnost obává a mnozí o práci už přišli.
Dnes Íránci, zítra Číňané?
Vláda se tváří sebevědomě a v březnu zveřejnila plány, podle nichž turistický sektor do roku 2023, kdy stát oslaví tisíciletí své existence, dosáhne ročně 50 milionů turistů a příjmů překračujících 50 miliard dolarů. Oficiálně se mluví o tom, že by turisty ze „zpovykané“ Evropy měli nahradit Číňané, Indové a další Asiaté. Nikdo ale zatím nepředložil konkrétní kroky, které by je měly do Turecka přilákat, a navíc ve slibovaných milionových počtech.
Natož aby bylo jasné, co s turistickou infrastrukturou do doby, než by očekávaný asijský zázrak mohl nastat. Jediným světlým bodem tureckého cestovního ruchu jsou tak v současnosti překvapivě Íránci. Sbližování obou zemí z poslední doby vedlo mimo jiné i ke zrušení víz a k zavedení dvanácti každodenních leteckých spojů, a tak například březnový šíitský svátek Naurúz přijelo do Istanbulu oslavit mnoho Íránců. „Jsem tady, abych si prošla obchody a trochu užila,“ vysvětlila pro MEE šestadvacetiletá Mariam Yazdanparastová. „Pár dní si nebudu muset zahalovat vlasy na veřejnosti a můžu si v baru dát i víno.“
Pro Íránce jsou to nejspíš lákadla dostačující. Přinejmenším do doby, než se prezidentu Erdoganovi podaří prosadit plošný zákaz alkoholu, který prý popírá znovunalezené „islámské hodnoty“ státu.
