Úbytek sněhu nahrazuje umělá inteligence. Takhle se lyžuje v alpském ráji jen pár hodin od Prahy
- Jedno z největších rakouských středisek sází na sběr dat pomocí sněžných rolb a na umělou inteligenci.
- Češi patří k nejpočetnější klientele, z Prahy sem dojíždějí ani ne za pět hodin.
- Středisko láká na nespočet rustikálních chat s výhledem na sedm desítek třítisícových vrcholů až po ten vůbec nejvyšší – Grossglockner.
Lyžařská střediska čelí výzvě z kategorie nesnadných. Zkracuje se jak průměrná výška sněhu, tak doba, po kterou se udrží na horách. Skiareály proto testují nejrůznější novodobé technologie, jak se důsledkům proměny klimatu přizpůsobit. Například SkiWelt Wilder Kaiser – Brixental, jedno z největších rakouských středisek kousek od českých hranic, sází na rolby vybavené snímači a detailní rozbor sesbíraných dat s využitím umělé inteligence.
Leží mezi Mnichovem a Innsbruckem poblíž známého Kitzbühelu, ani ne pět hodin autem z Prahy. Každou zimu přitahuje miliony lyžařů z Německa, Rakouska, Nizozemska, Velké Británie i Česka. Láká je na 275 kilometrů sjezdovek a nespočet rustikálních chat s výhledem na sedm desítek třítisícových vrcholů až po ten vůbec nejvyšší – Grossglockner. To je spousta krásných čísel, která ale doplňuje i jedno, na které musí SkiWelt nalézt v době globálního oteplování řešení: nadmořská výška 703 až 1827 metrů nad mořem. A jak reportérovi e15 zástupkyně majitelů vysvětlila, dost možná to řešení už našli.
Lyžařský ráj kousek od českých hranic
Středisko se dnes řadí k vůbec nejmodernějším a největším, nepatří přitom jednomu bohatému majiteli. Začínalo skromně v sedmdesátých letech. Rozrostlo se až poté, co se propojily rodinné podniky, vlastníci lanových drah a obce pod zastřešující značku SkiWelt. Ta brzy oslaví padesáté výročí. Aby SkiWelt navázal na úspěšné dekády, musí nalézt odpovědi na dvě klíčové výzvy: úbytek sněhu napříč Alpami a náklady na energie, jejichž cena šla v Evropě povážlivě vzhůru.
Odpovědi nachází do značné míry v technologiích. Desítky sněžných roleb, které noc co noc vyjíždějí na stovky kilometrů sjezdovek, provozovatelé areálu vyzbrojili speciálními senzory. Ty během úpravy tratí zaznamenávají přesnou výšku sněhové pokrývky.
Z posbíraných dat tak vznikají denně aktualizované digitální mapy s využitím umělé inteligence. Mapy jsou přímo napojené na systém technického zasněžování, takže tisícovky děl chrlí umělý sníh jen tam, kde je potřeba, nikoliv plošně.
„Každoročně díky tomu ušetříme přes dvacet procent nákladů na zasněžování, tedy peněz na elektřinu a vodu. Sněhu tak potřebujeme méně než dříve, a navíc se rozloží rovnoměrně. Ten technický vyrábíme z pitné vody ze sedmnácti zasněžovacích jezer,“ vysvětluje šéfka marketingu SkiWeltu Anita Baumgartnerová. Středisko o 500 zaměstnancích dosud nainvestovalo nejen do technologií, ale do celého rozvoje přes 631 milionů eur, tedy necelých šestnáct miliard korun.
Na majestátní vrchol Hohe Salve
Změny klimatu se sdružení rodinných podniků neobává, věří ve výhodnou polohu na severní straně Alp. Pohoří Kaisergebirge (neboli Císařské hory) tvoří první vysokou bariéru při severním proudění a zajišťuje tak bohaté sněhové srážky. Budoucnosti zdejšího lyžování nahrává i fakt, že se celé území nachází na alpských loukách, které jsou v létě zemědělsky využívány. „Díky tomu postačuje už asi třicet centimetrů sněhu k vytvoření perfektních sjezdovkových podmínek – výrazně méně než ve vysokohorských, skalnatých oblastech,“ dodává Baumgartnerová.
Za dechberoucími přírodními krásami sem v zimní sezoně vyráží až padesát tisíc lidí denně. Míří třeba i na majestátní vrchol Hohe Salve, kde se nachází i nejvýše položená kaple, kostelík s vyhlídkou a otáčivá restaurace s panoramatickou rotující terasou.
Druhou velkou výzvou a významnou nákladovou položkou jsou zmíněné energie. Středisko ji řeší vícero opatřeními. Lanovková společnost Söll například předloni vybudovala vlastní malou vodní elektrárnu. Pokrývá přibližně čtvrtinu celoroční spotřeby elektřiny, v létě vystačí na veškerou spotřebu. O zbytek se starají již dříve vybudované tyrolské vodní elektrárny – středisko čerpá energii výhradně od nich, a to už více než čtvrt století.
Čím dál více si pomáhá i fotovoltaickými elektrárnami. Už v roce 2008 představilo solární vlek Sonnenlift, tehdy údajně první takový na světě. O poznání mladší je nová osmimístná lanovka Eibergbahn z roku 2024. Disponuje vlastní fotovoltaikou, která vyrábí asi polovinu spotřebované elektřiny. I vzhledem k vyšším cenám energií v Evropě si středisko hlídá také odpadní teplo z lanovek, vleků, sněžných děl a transformátorů.
Dynamický ceník
Pomocí tepelných čerpadel jím vytápí horské restaurace nebo garáže. „Rozšířením fotovoltaických zařízení se od roku 2022 podařilo snížit energetické náklady budov přibližně o polovinu,“ pochvaluje si Baumgartnerová.
Na nedostatek zájmu si středisko nemůže stěžovat. Jen v loňské zimní sezoně – tedy od prosince do konce března – ho navštívilo přes 2,1 milionu lyžařů. Letos má být jejich počet meziročně ještě o kousek vyšší. Stejně jako například i v českých horách zde funguje dynamický ceník.
Ceny se tak liší podle toho, zda zájemce nakupuje online nebo na pokladně, s jakým předstihem a na jaký termín. V době přípravy tohoto textu platilo, že cena pětidenního skipasu pro dospělého na začátek února činila v přepočtu 8400 korun, jednodenní vstup pak 1851 korun.
