„Nelegální výrobci se aktivizovali od počátku roku 2010, od kdy mohou po zvýšení spotřební daně na potravinářský líh inkasovat vyšší zisky. Podíl černého trhu v současné době odhadujeme na zhruba 20 procent,“ řekl deníku E15 Pavlík.
Výrazně tak tratí stát, který si od zvýšení spotřební daně z lihu a lihovin sliboval přínos do rozpočtu, což se nestalo. Loni na této dani vybral 6,52 miliardy korun, tedy o šest procent méně než rok předtím. Pokles pokračoval i letos.
Za pololetí se podle ministerstva financí snížila vybraná částka meziročně o pět procent na 3,6 miliardy korun. Jedním z důvodů jsou daňové úniky, přiznává úřad.
Tomu nasvědčují i celní statistiky. Počet odhalených případů nelegálního obchodování s lihovinami loni stoupl o dvě třetiny na 641. Celníci zajistili 421 tisíc litrů nelegálního alkoholu, což znamená meziroční zvýšení o dvě pětiny.
Podle ředitele Granette & Starorežná Distilleries Pavla Kadlece není nelegální trh lihovin zmapován, odhady se různí a některé se blíží až k pětině celého trhu. „Z poklesu výběru spotřební daně je možné usoudit, že v posledním období tento trh roste. Čím více se bude zvyšovat daň na lihoviny, bude se tento trh stávat atraktivnější, nebo budou konzumenti přecházet na krabicové víno, a stát tak vybere méně daní,“ míní Kadlec. Zabránit tomu je podle něj možné důslednější kontrolou všech spotřebitelských kanálů.
Stát loni zdražil spotřební daň z 265 na 285 korun za litr etanolu, u pěstitelského pálení se sazba zvedla ze 133 na 143 korun na litr, tedy v průměru o devět procent. Původně ministerstvo financí a celní správa odhadovali, že po zvýšení sazeb těchto daní vyberou 7,5 miliardy, skutečnost ale byla o miliardu nižší.
Podle rezortní zprávy o činnosti daňové a celní správy v loňském roce jsou za nenaplněním odhadu zřejmě nižší spotřeba lihovin kvůli krizi, ale i daňové úniky, a to i v oblasti pěstitelského pálení.