„Apelační systém se ukazuje jako správná cesta. Vinaři se profilují tím nejlepším z daného regionu a pro zákazníka je tato značka velmi srozumitelná,“ míní předseda VOC Znojmo fungujícího šest let František Koudela.
Vína označená jako VOC spotřebitelům říkají, že daná odrůda je pro daný region či lokalitu a její klimatické a půdní podmínky – neboli terroir – nejtypičtější. Zatím posledním sdružením, které k tomuto systému přistoupilo, je od loňského roku VOC Blatnice založené Cechem blatnických vinařů.
V prvním roce sdružení poslalo na trh 14 tisíc lahví. Jen letos po prvním ze dvou kol zatříďování jich bude minimálně 18 tisíc. „Právě v Blatnici pod sv. Antonínkem začínají Bílé Karpaty, které spolu s velmi vhodným mikroklimatem dělají naše vína výjimečnými,“ uvedla Iva Šantavá ze společnosti Víno Blatel, které je spoluzakladatelem VOC Blatnice.
Prvním a stále zdaleka největším producentem vín typických pro region je VOC Znojmo. Důvodem je i účast velkých vinařských firem jako například Znovínu Znojmo. Loni vinaři ze sdružení vyrobili 261 tisíc lahví, letos jich odhadem bude asi 280 tisíc.
Zájem vinařů i spotřebitelů se zvyšuje i přesto, že cena za lahev VOC vína je o něco vyšší než průměr.
U VOC Blatnice stejně jako u VOC Mikulov začíná na 150 korunách, ale jsou i dvojnásobně dražší. Většinou se neprodávají v maloobchodní síti, ale ve vinotékách a u samotných vinařů.
