Živnostníci: Účtenková loterie je nesmysl, nikde se neosvědčila

Registrační pokladna

Registrační pokladna Zdroj: Pinkas Martin/Euro

Pokud ministerstvo financí do konce roku neoznámí technické řešení elektronické evidence tržeb, pak podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) není šance opatření zavést od roku 2016. Účtenkovou loterii, která by měla evidence tržeb možná doprovázet, považuje asociace za nesmysl, který se nikde příliš neosvědčil.

Podle plánů MF by od roku 2016 pokladny obchodníků měly být napojeny na internet a informace o každé přijaté platbě by okamžitě dostávaly finanční úřady. Podle představ MF by měl podnikatel datovou zprávu o transakci zaslat finanční správě, která zašle podnikateli zpět potvrzení s unikátním kódem účtenky o přijetí transakce. Podnikatel následně účtenku vytiskne a zákazník by měl povinnost ji převzít.

Evidenci dané tržby si pak zákazník může ověřit prostřednictvím webové aplikace finanční správy. Výhodou podle MF je, že není nutné certifikovat zařízení ani programy a celý systém lze provozovat na běžných zařízeních.

Odklad pro kadeřnice

„Doporučujeme v první vlně spustit pouze obchody, restaurace a ubytovací zařízení. Drobné služby, jako jsou kadeřnice, truhláři nebo třeba veterináři odložit minimálně o jeden rok. I tak to bude časově a systémově náročné,“ uvedla místopředsedkyně představenstva AMSP Pavla Břečková.

Zároveň upozornila, že chce-li ministerstvo financí spustit nový režim od roku 2016, potom musí být nejpozději do konce roku 2014 jasné, na jaké technologické bázi bude fungovat, co k tomu bude třeba, jakých segmentů trhu se bude týkat, a od kdy se bude vyžadovat.

Nesmyslná loterie

Účtenkovou loterii, která by měla motivovat zákazníky, aby vyžadovali od svých dodavatelů doklad, je podle předsedy představenstva AMSP Karla Havlíčka naprostý nesmysl. „Na Slovensku se spustila s velkou pompou a je z toho velké fiasko, jehož výsledkem je akorát to, že si lidé rozdělují nákup do třech košíků. Výběr daní se zvednul zcela nepatrně, celkově asi o sedm až osm milionů eur,“ uvedl.

Tisícové náklady
Z analýzy AMSP v sektoru maloobchodu a pohostinství vyplývá, že náklady obchodníka na zavedení systému by mohly činit dva až 30 tisíc Kč. Podle asociace může být zhruba 50 tisíc pokladních míst, kde bude stačit přizpůsobit software zařízení. V takovém případě by cena byla od 2000 Kč do 10 tisíc korun.
Dále existuje zhruba 150 tisíc obchodních míst, kde by obchodník byl nucen nakoupit nový pokladní systém, což by ho přišlo na 10 tisíc až 30 tisíc korun. A nakonec existuje zhruba 200 tisíc míst, kde obchodník nepracuje s žádnou pokladnou, a pokud by využil jednoduchou variantu v podobě nákupu notebooku nebo tabletu, náklady by vyšly na 5000 až 14 tisíc korun.

 

 

Účtenková loterie EET 2017