Zlatý čas lékáren. Loni utržily přes sto miliard

ilustrační

ilustrační Zdroj: profimedia

ČTK

Lékárny a výdejny zdravotnických prostředků loni utržily zhruba 102 miliard korun, což je o 11 procent více než v roce 2019 a nejvíce minimálně od roku 2011. Každý člověk průměrně loni zaplatil za doplatky, léky a zdravotnické prostředky 1718 korun, což je o 50 korun méně než v roce 2019.

Nárůst tržeb je dán především zvýšenými příjmy od poskytovatelů zdravotnických služeb, což zřejmě souvisí s léčbou pacientů s těžkým průběhem covidu-19 a zvyšujícími se náklady na léky, které se používají ve specializované centrové péči. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).

Tržby lékáren a výdejen zdravotnických prostředků rostou od roku 2014. Nejvíce loni stejně jako v minulých letech získaly lékárny od zdravotních pojišťoven, a to téměř 41 miliard. Jen zhruba o 1,2 miliardy nižší byly příjmy od poskytovatelů zdravotních služeb.

Ty meziročně stouply o 7,7 miliardy na loňských 39,8 miliardy korun. Ve srovnání s rokem 2019 naopak asi o 800 milionů poklesly tržby za prodej zboží bez lékařského předpisu a činily 9,6 miliardy korun. Za doplatky na léky na zdravotnické prostředky lidé loni zaplatili 8,75 miliardy korun, meziročně asi o 260 milionů více.

Tržby za samotné léky loni dosáhly 88,15 miliardy korun a oproti roce 2019 vzrostly o devět procent. Tržby se zvedly především v nemocničních lékárnách, ty zaznamenaly téměř šestnáctiprocentní nárůst oproti roku 2019.

"Lze předpokládat, že na významné zvýšení má vliv jednak zvyšující se náklady centrové léčby a léčba pacientů s těžkým průběhem onemocnění covid-19," uvádí se v dokumentu. Náklady na centrovou léčbu tvoří asi čtvrtinu příjmů za léky. Tato léčba se soustřeďuje do specializovaných pracovišť a zaměřuje se na závažné choroby, jako jsou lupénka, revmatoidní artritida, roztroušená skleróza a rakovina.

Za zdravotnické prostředky, což mohou být mimo jiné obvazy, skalpely nebo i kardiostimulátory, utržily lékárny a výdejny loni 13,75 miliardy korun, meziročně o 22 procent více.

Průměrně každý Čech loni v lékárně zaplatil za léky, zdravotnické prostředky i doplatky 1718 korun, meziročně o 50 korun méně. Z toho 818 korun bylo za doplatky na léky a zdravotnické prostředky a 900 korun za volný prodej. V částce není zohledněno to, že pojišťovny vybraným skupinám loni vrátily za doplatky zhruba 879 milionů korun. Celkem za doplatky léků lidé zaplatili osm miliard korun.

V Česku bylo ke konci loňského roku 2729 lékáren včetně odloučených oddělení výdeje léčiv a 219 výdejen zdravotnických prostředků. Na jednu lékárnu bez započtení odloučených oddělení v roce 2020 připadalo v průměru 4270 obyvatel.

Zařízení za loňský rok přijala více než 77,2 milionu receptů a téměř 3,6 milionu poukazů na zdravotnické prostředky. Každý člověk tak přišel do lékárny průměrně se sedmi recepty. Počet receptů meziročně vzrostl asi o tři miliony, podle ÚZIS to ale může být dáno tím, že po část roku platila vyhláška, podle které mohla být na receptu jen jedna položka. Počet poukazů naopak asi o 290 tisíc klesl.