Kurýři rozvážkových platforem v Evropské unii dostanou práva zaměstnanců

Pracovníci rozvážkových online platforem mají mít nárok na zaměstnanecké výhody. Počítá s tím nový návrh Evropské komise.

Pracovníci rozvážkových online platforem mají mít nárok na zaměstnanecké výhody. Počítá s tím nový návrh Evropské komise. Zdroj: shutterstock

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová
„Odhadujeme, že pokud by směrnice byla v této podobě přijata, znamenalo by to, že bezmála 140 tisíc lidí po celé Evropské unii by přišlo o své živobytí a možnost přivýdělku,“ varuje country manažerka Boltu v České republice Soňa Stloukalová.
„Nová směrnice by znamenala nepřiměřená omezení pro samostatně výdělečně činné pracovníky platforem a omezení flexibility, kterou, jak víme, nejvíce oceňují,“ varuje výkonný ředitel společnosti Dáme jídlo Filip Fingl
4
Fotogalerie

Evropská komise ve čtvrtek zveřejnila dlouho očekávaný návrh nového zákona. Na jeho základě mají být pracovníkům rozvážkových online platforem, jako je americká služba Uber Eats, britská Deliveroo či německá Delivery Hero, na území Evropské unie přiznána zaměstnanecká práva. Kurýři tak získají nárok na minimální mzdu, placenou dovolenou, nemocenskou, pojištění a na další běžné výhody.

„Hlavní novinkou je, že dokazovat neexistenci zaměstnaneckého poměru budou muset platformy, a nikoli osoby pro ně pracující, jak tomu bylo dosud,“ vysvětluje analytik České spořitelny a expert na EU Radek Novák. „Zadruhé by pak nově podle směrnice měli pracující získat právo napadnout rozhodnutí algoritmických systémů, které daná platforma používá,“ doplňuje.

Navrhovaná směrnice obsahuje seznam pěti kritérií, z nichž pokud jsou splněna alespoň dvě, tak by daná platforma měla být označena za zaměstnavatele. Eurokomisaři tvrdí, že zmiňované společnosti zneužívají šedých zón v evropské legislativě a zhruba 5,5 milionu jejich pracovníků v EU, kteří by správně měli mít nárok na status zaměstnance, pro ně pracuje na časově omezené kontrakty, což platformám šetří náklady za odvody na sociální a zdravotní pojištění. V Česku se pro tento způsob najímání zaměstnanců v minulosti vžil termín švarcsystém a vedle rozvážkových firem je využíván i v dalších podnikatelských sektorech.   

Nedostatek výrobků a surovin

Video placeholde
• Videohub

Brusel tímto krokem především reaguje na skutečnost, že řada takto zaměstnaných lidí se během pandemie ocitla ve finanční nouzi, protože nemají nárok na žádnou formu podpory od státu ani od zaměstnavatele. Evropské soudy navíc v uplynulých měsících řešily více než stovku sporů mezi firmami, které tento systém využívají, a jejich pracovníky.

Pomůže každému desátému

Své zákony ohledně využívání kontraktorských pracovníků nedávno zpřísnila například Francie, Itálie nebo Španělsko. Eurokomisař pro práci a sociální práva Nicolas Schmit, jenž za novou směrnicí stojí, je nicméně přesvědčen, že dosud žádná evropská vláda problém zcela nevyřešila. 

Jenom v Evropské unii pracuje pro rozvážkové digitální platformy 28 milionů lidí. Do roku 2025 by však jejich počet měl stoupnout na 43 milionů. „Využít nového pravidla a získat zaměstnanecký status by mohla zhruba desetina z nich,“ myslí si Novák. 

Zákon musí každopádně ještě schválit Evropský parlament a všechny členské země EU. V platnost tedy vstoupí nejdříve v roce 2024. „Neočekávám, že by Česká republika k němu měla mít nějaký vyhraněný postoj,“ říká Novák.

Některé firmy návrh kritizují

Rozvážkové platformy působící v tuzemsku obecně vítají snahu Evropské komise o zlepšení pracovních podmínek jejich řidičů, zároveň ovšem upozorňují, že nová směrnice může nadělat více škody než užitku. „Znamenalo by to nepřiměřená omezení pro samostatně výdělečně činné pracovníky platforem a omezení flexibility, kterou, jak víme, nejvíce oceňují,“ varuje výkonný ředitel společnosti Dáme jídlo Filip Fingl. 

„Odhadujeme, že pokud by směrnice byla v této podobě přijata, znamenalo by to, že bezmála 140 tisíc lidí po celé Evropské unii by přišlo o své živobytí a možnost přivýdělku,“ souhlasí country manažerka Boltu v České republice Soňa Stloukalová a poukazuje na to, že řada kurýrů si tento způsob výdělku vybrala proto, že v pevně daných časech zkrátka pracovat nemohou.  

„Současně by to způsobilo ztrátu velkého počtu pracovních míst, a to v době, kdy se ekonomika snaží zotavit z rok a půl trvajících nepříznivých podmínek. Nejenže by přišli o obživu či o část obživy, ale jejich nedostatek by dopadl také na dostupnost těchto služeb,“ míní Stloukalová. 

Většina kurýrů o výhody nestojí

Šéfové platforem se rovněž odvolávají na výsledky nedávného celoevropského průzkumu, provedeného společností Copenhagen Economics, v rámci kterého přibližně 70 procent kurýrů uvedlo, že si nepřejí být zaměstnaní. 

„I proto považujeme za důležité, aby v rámci projednávání návrhu naslouchali politici i samotným pracovníkům, aby jim změna skutečně pomohla,“ přidává se ředitel českého Woltu Jan Foret. Ten také jako jediný z oslovených manažerů hodnotí návrh Bruselu převážně pozitivně. 

„V našem případě se dopadů neobáváme a myslíme, že i celý trh si poradí, neboť návrh Evropské komise práci na IČO nezakazuje, pouze stanovuje podmínky, za kterých je to možné,“ uvedl Foret.   

Vedoucí katedry mezinárodního a evropského práva na Univerzitě Palackého v Olomouci Michal Petr zase soudí, že nové pravidlo by mohlo přispět k určitému narovnání trhu. „Tradiční společnosti, které své pracovníky vždy klasifikovaly jako zaměstnance, přestanou být v nevýhodě,“ uzavírá Petr.