Velká neznámá pro armádu i NATO. Zůna má tři verze rozpočtu a stále neví, která projde
- Získat pro příští rok přes tři desítky miliard korun navíc by ministr obrany Zůna považoval za úspěch. V záloze má úspornější varianty.
- Premiér Babiš chce rychlejší nábor tisícovek nových vojáků. To si vyžádá značné náklady.
- Vláda si chystá argumenty na červencový summit NATO v Ankaře, taktiku vyladí těsně před jednáním.
Je to jediné ministerstvo, kterému zákon jasně stanoví, s kolika penězi má každý rok hospodařit. Přesto se nad výdaji rezortu obrany v příštích letech stále vznášejí otazníky. Nejistotu umocňují zostřující se bitvy vládní koalice o státní rozpočet a blížící se summit NATO v Ankaře.
Šéf aliance Mark Rutte ve středu potvrdil, že minulý rok všichni členové s výjimkou Česka, Albánie a Slovinska své finanční závazky splnili. Dal tak nelichotivé vysvědčení minulému kabinetu. Ten ujišťoval, že dohodnutý limit dodržuje a dokonce překračuje.
Podle paragrafů, které v předchozím volebním období podpořili rovněž poslanci hnutí ANO, mají armádní výdaje dosahovat alespoň dvou procent HDP. Tomu však neodpovídá ani letošních téměř 160 miliard korun, které odklepla vláda Andreje Babiše. Pro příští rok norma ukládá zhruba 190 miliard.
Jsme připraveni na všechno, říká Zůna
Získat navíc přes tři desítky miliard korun by ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) považoval za úspěch. V záloze má úspornější řešení, a to až do roku 2029, byť by odporovala zákonu. „Jsme kompletně připraveni už teď. Máme variantní rozpočet pro situace, kdy by bylo hodně dobře, pouze dobře nebo případně nedobře. Součástí těchto tří možností jsou rozpady do všech položek, celkový seznam akvizic,“ řekl e15 Zůna. Konkrétní čísla ale neprozradil.
Podle ministra bude záležet na vývoji HDP, a především na výsledku diskuse o konečné podobě státního rozpočtu, jehož součástí je vždy výhled na další dva roky. „Musíme být rozumní. Říkám, že armáda může být jen tak silná, jak silná je ekonomika. Na druhé straně je enormní tlak ze strany NATO,“ upozornil.
Rutte vyjádřil přesvědčení, že Česko udělá všechno proto, aby minimální strop dvou procent HDP splnilo. Aliance si přitom loni odsouhlasila, že armádní výdaje do roku 2035 postupně narostou na 3,5 procenta HDP. Další 1,5 procenta mají tvořit investice například do dopravní infrastruktury či zdravotnictví.
Podle dostupných informací hodlá Babiš na summitu v Ankaře ujišťovat spojence, že Česko bude v příštích několika letech dodržovat původní závazek a pak začne směřovat k nové hranici. Kabinet bude taktiku ladit těsně před summitem na začátku července. „O tom je celá diskuse – o trajektorii růstu výdajů na obranu,“ připustil Zůna.
Loni rezort obrany podle svého šéfa utratil 155 miliard korun. Letos má se započtením takzvaných nároků z nespotřebovaných výdajů k dispozici 158 miliard. „Nominálně tedy hospodaříme s o něco více prostředky,“ dodal ministr.
Premiér žádá zesílení náboru vojáků
Zůna chce přesvědčovat vládní kolegy nutností rychlejšího náboru tisícovek nových vojáků, který po něm žádá premiér. Ten na ministerstvo pravidelně chodí, zúčastňuje se i různých armádních akcí.
„S personálem jdou výdaje a jsou opravdu velké. Nejsou to jen platové náležitosti, ale i výstroj, výcvik, navazující specializační příprava. Dále je to modernizace posádek, výstavba nových ubytovacích kapacit,“ zdůrazňuje Zůna.
Ministerstvo zároveň pokračuje ve vyzbrojování těžké mechanizované brigády pásovými vozidly pěchoty ze Švédska a německými tanky Leopard 2A8. Novými kolovými obrněnci pak hodlá vybavit střední brigádu. Plnou bojeschopnost obou uskupení žádá už několik let aliance.
Rezort také splácí americké nadzvukové letouny F-35 a podle vládního programu bude v posilování ochrany vzdušného prostoru pokračovat. Nakoupí další čtyři baterie systému Spyder z Izraele a širokou škálu různých dronů a protidronových prostředků. To všechno přijde na stovky miliard korun.
Postoj Babiše se od začátku roku mění. Nejprve tvrdil, že jeho kabinet žádný slib zvyšovat výdaje na obranu nedal. Obrat nastal po otevřené kritice amerického velvyslance v Praze Nicholase Merricka. Před měsícem Babiš připustil, že se vláda pokusí dosáhnout alespoň limitu dvou procent HDP.
„Pro mě je důležité, s čím přijde po summitu v Ankaře. Tam uslyší od amerického prezidenta Trumpa nebo od generálního tajemníka NATO Rutteho, že to s růstem výdajů na obranu myslí vážně a že to není legrace,“ uvedla exministryně obrany Jana Černochová (ODS).
