Aprílová porucha

Právě to se povedlo Googlu. Loňská změna panáčka chodícího po Google Maps byla zjevně příliš nevinná (a taky ne moc vtipná, ptáte-li se), tak někdo od pánů Brina a Page přišel s funkcí nazvanou „MicDrop“. Když jste si prvního dubna zapnuli Gmail, objevilo se tam tohle tlačítko hned vedle tlačítka „odpověz“; tam, kde obvykle bývá „ulož do archivu“.

Kdekdo - autora těchto řádek nevyjímaje - se buď pořádně nevyzná v Gmailu, nebo naopak se v něm vyzná až příliš automaticky, takže nezkoumá, co zrovna dneska je napsáno tam či onde. S funkcí MicDrop se tahle záludnost dokázala šeredně nevyplatit.

Když jste totiž na tlačítko omylem či špatným rozhodnutím klikli, ta funkce odeslala váš rozepsaný email a připojila k němu pohyblivý obrázek (GIF) jakéhosi skřeta, který zjevně právě upustil mikrofon. Obrázek zaujímal v odeslaném mailu prominentní pozici, zatímco vaše příchozí pošta (konkrétně ta zpráva, na kterou jste reagovali) se uložila do archivu.

Lidé si pochopitelně píšou leccos a ani na apríla ne každý vtipkuje. Ne každá konverzace také vtipkování unese. Takovými případy byli jeden nešťastný zaměstnanec americké pohřební služby, jenž právě po mailu zařizoval s klientem poslední věci jeho zesnulé příbuzné, když „MicDrop“ udeřil. Druhým byl jeho britský kolega v neštěstí, jenž žádal o práci a byl zabrán do procesu nadějného vyjednávání s personalistou případného zaměstnavatele. Oběma se stalo, že v konverzaci omylem odeslali namísto odpovědi pitvořící se příšerku.

Reakce korespondenčních partnerů podle toho vypadaly. Klienta pohřební služby málem trefil šlak, kdežto personalista z druhého případu už se pro jistotu ani neozval. Oba postižení autoři si posléze stěžovali přes sociální sítě (což vysvětluje, proč o nich víme).

Inu, stane se. Že někdo rozumí algoritmům, ještě neznamená, že musí mít smysl pro humor. Reakce Googlu však byla neuvěřitelná: „Kvůli poruše natropila funkce MicDrop více škody než užitku. Omlouváme se…“ A tak dále. To stojí za zmínku: „kvůli poruše.“ Ne „Vymysleli jsme blbost, protože jsme vycházeli z dlouhodobé praxe, která nám říká, že náš zákazník je kříženec ovce s onucí, a podle toho je třeba s ním zacházet“. Kdepak, porucha to byla. Možná až tohle byl ten skutečný aprílový vtip.

Daniel Deyl pracoval na začátku 90. let v jedné reklamní a jedné PR agentuře. Od roku 1994 působí jako pisálek v řadě médií. Se Strategií spolupracuje od roku 2010. Ve vydavatelství Mladá fronta dlouho působil jako editor časopisu Právo & Byznys, nyní je součástí týmu týdeníku Euro. Jeho názory na společenské uspořádání, zejména pak na reklamu, marketing a média, jsou obvykle považované za přinejlepším předpotopní.