Bochník chleba za miliardu. Taková byla hyperinflace meziválečného Německa

Bankovka v hodnotě 1 miliarda marek

Bankovka v hodnotě 1 miliarda marek Zdroj: oldpicsarchive.com

Hyperinflace v Německu
Hyperinflace v Německu
Hyperinflace v Německu
Hyperinflace v Německu
Hyperinflace v Německu
19
Fotogalerie

Němci na meziválečnou dobu nevzpomínají v dobrém, je symbolem hyperinflace a politické nestability.

Německo prohrálo první světovou válku. Jako poražený stát muselo platit vysoké reparace a bylo tak silně zadluženo. Prohraná válka je drahá záležitost.

Německo zrušilo zlatý standard už na začátku války v roce 1914. Inflace tedy rychle stoupala už během války, opravdová krize ale přišla až po jejím konci. Německo potřebovalo pro fungování alespoň základních funkcí státu obrovské půjčky. Říšská banka musela vydávat bankovky neuvěřitelnou rychlostí, což mělo za následek akcelerující inflaci. Ta dosáhla v roce 1923 více než 23 000 procent.

Postupem času přestaly běžné bankovky mít žádnou cenu. Lidé si s nimi tapetovali stěny, topili, nebo zapalovali cigarety. Téměř každý byl milionářem, vysokou životní úroveň to však nepřinášelo. Kurz marky se měnil dvakrát denně, před polední změnou kurzu odbíhali zaměstnanci z práce, aby si nakoupili potraviny ještě za nižší kurz. Nejjistější bylo platit za zboží jiným zbožím. Nepotřebné bankovky se shromaždovaly a pálily.

Ten, kdo vlastnil nemovitý majetek, byl ale králem. V německých městech kvetlo překupnictví, brzy vznikla nová sociální skupina takzvaných šmelinářů, která na hyperinflaci zbohatla. 

Tíživou ekonomickou situaci podtrhovala i politická reprezentace. Politická scéna Výmarské republiky byla velmi chaotická a nestabilní, což ve třicátých letech vedlo k úspěchu Hitlerovy NSDAP.