Evropské tápání pokračuje

Blog Lucie Bednárové

Blog Lucie Bednárové Zdroj: archiv

Mělo to být zásadní setkání, nicméně nakonec se toho příliš nezměnilo. Mimořádné zasedání Evropské rady, které svolal do Bruselu „evropský prezident“ Donald Tusk, vyslal jasný signál: Evropa bude ještě nějakou dobu tápat, jak se postaví k milionům uprchlíků, kteří nervózně přešlapují na jejích hranicích a sní o lepším životě.

Politici se pod vlivem posledních tragických událostí, kdy při překonávání Středozemního moře zemřelo několik stovek běženců, předháněli v projevech soustrasti. V každé větě pronesené na veřejnosti používali slovo „solidarita“. Jako marketingový nástroj to zabrat mohlo, navíc se toto „kouzelné slůvko“ i pokusili přetavit v jistý krizový plán, jenže k podstatě věci se stejně nedobrali. A to ještě pomiňme fakt, že nedojít k potopení přeplněných lodí mířících ke břehům Itálie, tak by se lídři ani nesešli.

Ano, země se rozhodly, že budou migranty zachraňovat, a to jak před utonutím, tak před pašeráckými gangy, které vydělávají na lidském utrpení a zoufalství. Chtějí také ve zvýšené míře pomáhat v místech konfliktů. Recept, jak překonat dlouhodobé neshody při hledání efektivní migrační a azylové politiky, stejně jako odhodlanost hovořit společným hlasem v zahraniční politice ale ze schůzky nevzešly. Což je špatně, protože bez jasné vize se Evropa kupředu nepohne, a to nejen v otázce imigrace. Ve vlnách Středozemního moře nebude možná díky zamýšlenému potápění pašeráckých lodí umírat tolik lidí, ale tlak na hranice EU nepoleví. V blízkosti Evropy zuří válečné konflikty, které jen tak rychle neskončí.

Země jako Česká republika a další, do kterých v současné době nemíří tolik žádostí o azyl jako třeba do Německa či Švédska, by měly sebrat větší odvahu a začít o problému otevřeně debatovat s veřejností. Neboli začít o tématu komunikovat, se všemi jeho klady a zápory. A samozřejmě i z toho plynoucími politickými riziky. Nelze donekonečna mlčet a házet zodpovědnost na státy na periferii unie, které nesou největší břímě ochrany vnějších hranic. Podle některých zjevně proto, aby země v srdci kontinentu mohly být v klidu.

Potíž je v tom, že tento pomyslný klid nemusí dlouho vydržet. Pokud nebude ve společnosti probíhat faktická diskuse, přistěhovalecké problematiky se mohou chytnout extremistické strany či jedinci. A politici by se mohli začít divit.

Chcete něco dodat? Souhlasíte, nebo jste proti? Reagujte prostřednictvím facebookových komentářů, které můžete psát přímo zde pod článkem.