Podle vítězné směrnice 2011/7/EU by od jara 2013 nesměly lhůty splatnosti mezi podniky v zásadě překročit 60 dnů, mezi podniky a veřejnými orgány 30 dnů, od obdržení faktury, resp. příslušného plnění. Zákonný úrok z prodlení se zvýší o jedno procento a kromě nároku na náhradu externích nákladů spojených s vymáháním vznikne věřiteli automaticky nárok na náhradu souvisejících interních nákladů ve výši 1 000 Kč. Právo podnikatelů dostat zaplaceno včas by tak mělo být posíleno.
Naopak pro firmy nejhorším legislativním počinem a vítězem v kategorii Paskvil roku je nesystémový postih švarcsystému. Ten definuje zákon č. 367/2011 Sb. z pera Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, kterým se mění zákon o zaměstnanosti. Podle něj výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah byl doteď postižitelný pouze z hlediska nesprávného zdanění příjmu z dané činnosti, nově je možné jej sankcionovat jakožto tzv. nelegální práci. Nový zákon také stanovil vysoké pokuty pro právnické i fyzické osoby přistižené při švarcsystému.
Neoblíbenost tvrdého postihování švarcsystému mezi podnikateli potvrzuje i nedávný průzkum, podle něhož dvě třetiny českých firem (63 %) nesouhlasí s politikou státu postihovat nelegální zaměstnávání na živnostenský list a tzv. švarcsystém by úplně legalizovaly. Devět firem z deseti navíc odmítá výši sankčních pokut, kterou zákon o zaměstnanosti stanovuje v širokém rozmezí od 250 tisíc do 10 milionů korun.
„Vzkaz českého byznysu v této anketě je jednoznačný – finance, transparentnost a apel na stát na řešení nekoncepčních změn jako je právě švarcsystém. Postihování švarcsystému je nedomyšlené zejména u sezónních prací. Vítáme potírání nelegální práce a stíhání všech, kteří obchází zákon, nicméně máme výhrady ke způsobu kontroly a k nerozlišení profesí, které nemohou být z důvodu zvyklostí či charakteru práce prováděny jinak než švarcsystémem,“ říká Eva Svobodová, generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR a dodává: “Obecně považujeme za lepší podporovat podnikání než restrikce. V kontextu stále rigidního zákoníku práce si lze těžko představit permanentně zaměstnat někoho jen na občasnou činnost – dovedeno do absurdity: stát firmám v podstatě znemožňuje chovat se jako řádný hospodář, což současně požaduje zákonem.“
Nominace na vítěze v anketě ZÁKON ROKU 2011 vybrala advokátní kancelář Ambruz & Dark z relevantních kategorií právních předpisů na základě praktických zkušeností s jejich aplikací a dopadem na podnikatelské prostředí ČR. Partnery ankety v tomto roce byly Deloitte, vydavatelství C.H. Beck a právní informační systém Beck-online, Česko-německá obchodní a průmyslová komora, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a platforma Byznys pro společnost.
Respondenty ankety Zákon roku byly podnikatelé, zástupci firem a další vybrané osobnosti českého hospodářství. Konečné výsledky hlasování o vítězích v kategoriích Zákon roku a Paskvil roku jsou zveřejněny na webových stránkách www.zakonroku.cz.
V předchozím ročníku ankety o nejlepší (a nejhorší) legislativní počin pro podnikatelské prostředí v ČR za rok 2010 byla nejlépe hodnocena evropská směrnice umožňující podnikatelům platit DPH až po přijetí platby od odběratele. Jako nejhorší legislativní počin zvolili podnikatelé sérii nesystémových opatření regulujících fotovoltaiku.
Shrnutí výsledků:
Zákon roku 2011 – Nejlepší legislativní počin pro podnikatelské prostředí
1. Právo dostat zaplaceno včas
2. Flexibilnější nastavení pracovně právních vztahů
3. Kriminální firmy z kola ven – Trestní odpovědnost právnických osob
4. Snížení administrativní zátěže – Jednotné inkasní místo
5. Zavedení II. Pilíře v rámci důchodové reformy
Paskvil roku 2011 - Nejhorší legislativní počin pro podnikatelské prostředí
1. Nesystémový postih švarcsystému
2. Nekoncepční zavedení a zachraňování eura II.
3. Nedostatek konsensu u systémových opatření (tentokrát ve zdravotnictví)
4. Formalismus při ochraně životního prostředí (ekologická újma)
5. (Ne)řešení souběhu funkcí
Nominovanými na ZÁKON ROKU 2011 byly tyto legislativní počiny:
Kategorie ZÁKON ROKU:
1. Směrnice 2011/7/EU o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích
Autor: Evropská komise (GŘ Podniky a průmysl)
PRÁVO DOSTAT ZAPLACENO VČAS
Směrnice přitvrzuje v boji proti opožděným platbám v obchodněprávních vztazích, mj. za účelem ochrany malých a středních podniků. Od jara 2013 by lhůty splatnosti mezi podniky v zásadě neměly překročit 60 dnů, mezi podniky a veřejnými orgány 30 dnů, od obdržení faktury, resp. příslušného plnění. Zákonný úrok z prodlení se zvýší o jedno procento a krom nároku na náhradu externích nákladů spojených s vymáháním vznikne věřiteli automaticky nárok na náhradu souvisejících interních nákladů ve výši 1 000 Kč. Jiná, hrubě nespravedlivá, ujednání stran, budou nevymahatelná.
2. Zákon č. 365/2011 Sb., kterým se mění zákoník práce
Autor: Ministerstvo práce a sociálních věcí
FLEXIBILNĚJŠÍ NASTAVENÍ PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAHŮ
Zatím nejrozsáhlejší novela stávajícího zákoníku práce rozšiřuje škálu možností, jak nastavit vzájemné vztahy zaměstnavatele a zaměstnance. Nová právní úprava například rozšiřuje možnost zahrnout odměnu za práci přesčas do mzdy, umožňuje sjednat zkušební dobu u vedoucích zaměstnanců až na 6 měsíců či dočasně přidělit zaměstnance k jinému zaměstnavateli bez nutnosti získání agenturního povolení.
3. Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim
Autor: Ministerstvo spravedlnosti
KRIMINÁLNÍ FIRMY Z KOLA VEN (TRESTNÍ ODPOVĚDNOST PRÁVNICKÝCH OSOB)
Jako jedna z posledních zemí Evropy zavedlo Česko trestní odpovědnost firem např. za násilné, majetkové či hospodářské trestné činy. Jejich odpovědnost není závislá na postihu fyzických osob. Trestný čin může být firmě přičitatelný nejenom v důsledku jednání osob s rozhodujícím vlivem na chod firmy, ale i nezavedení adekvátních interních opatření, např. kontrolních mechanismů. Sankcí může být i zrušení firmy. Tato novinka možná v první chvíli vyvolala obavy, je ale logickou odpovědí na zapojení firem do trestné činnosti a jejich vliv na chod společnosti v 21. století.
4. Zákon č. 426/2011 Sb. o důchodovém spoření
Autor: Ministerstvo financí
ZAVEDENÍ II. PILÍŘE V RÁMCI DŮCHODOVÉ REFORMY
Zákon zavádí do českého důchodového systému zcela nový II. pilíř, který umožní fyzickým osobám vyvázat část sociálního pojistného placeného do stávajícího státního I. pilíře a přesměrovat ho (spolu s vlastním příspěvkem) do důchodových fondů v rámci II. pilíře spravovaného soukromými penzijními společnostmi. Zákonu lze leccos vytknout - hrozí nízká účast z důvodu dobrovolnosti II. pilíře, nízká podpora napříč politickým spektrem a s tím související obavy z „maďarského“ scénáře, či limity poplatků a provizí, které zvyšují rizikovost investice penzijních společností. Na druhou stranu může tento krok přispět k diverzifikaci finančních zdrojů obyvatel pro zabezpečení na stáří a dlouhodobě podpořit větší stabilitu veřejných rozpočtů. Kromě toho jde také o neopakovatelnou příležitost pro současné penzijní fondy i nové hráče získat dlouhodobě statisíce klientů a zvýšit objem spravovaných dlouhodobých úspor.
5. Zákon č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů
Autor: Ministerstvo financí
SNÍŽENÍ ADMINISTRATIVNÍ ZÁTĚŽE (JEDNOTNÉ INKASNÍ MÍSTO)
Od roku 2015 dojde ke sloučení agendy odvodů daní a pojistného na sociální a zdravotní pojištění a toto „jednotné inkasní místo“ bude spravováno finančními úřady. Od změny se očekává zefektivnění výkonu státní správy a snížení administrativní zátěže podnikatelů (přiznání daní i pojistných na jednom formuláři a placení na jeden účet, sjednocení vyměřovacích základů, sjednocení procesních pravidel).
PASKVIL ROKU
1. Rozhodnutí Evropské rady 2011/199/EU, kterým se mění článek 136 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o mechanismus stability pro členské státy, jejichž měnou je euro
Autor: Evropská rada (premiéři a prezidenti států EU)
NEKONCEPČNÍ ZAVEDENÍ A ZACHRAŇOVÁNÍ EURA II.
Na základě této novely ústavního práva Unie mohou státy eurozóny od roku 2013 založit Evropský mechanismus stability, mezinárodní organizaci pro poskytování půjček státům eurozóny v potížích v celkové výši až půl bilionu eur. Ostatní státy Unie se do ESM budou moci zapojit na ad hoc bázi. ESM nahradí sérii dočasných stabilizačních opatření přijatých ve výši stovek miliard eur. Podnikatelé potřebují jednotnou evropskou měnu, ale cena, kterou platí za její špatné nastavení a zachraňování, je nehorázná. Opatření přijímaná za účelem dosažení rovnováhy v hospodaření států Unie (např. série nařízení 1173-1177/2011 či fiskální kompakt) jsou chvályhodná, ale přicházejí pozdě. (Podobné opatření již nominováno na Paskvil roku 2010).
2. Nařízení vlády č. 295/2011 Sb., o způsobu hodnocení rizik ekologické újmy a bližších podmínkách finančního zajištění
Autor: Ministerstvo životního prostředí
FORMALISMUS PŘI OCHRANĚ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ (EKOLOGICKÁ ÚJMA)
Nařízením vlády došlo k provedení poslední části zákona o předcházení ekologické újmě, která od 1. ledna 2013 vyžaduje od provozovatelů rizikovějších průmyslových činností pojištění pro případ své odpovědnosti za ekologickou újmu. Myšlenka dobrá, ale bezzubé nařízení umožňuje příliš snadno daným povinnostem se vyhnout. Takže vznikl další formulář na vyplňování, který schopným ubírá elán a nezodpovědné nechává nedotčené.
3. Zákon č. 351/2011 Sb., kterým se mění obchodní zákoník
Autor: Ministerstvo spravedlnosti
(NE)ŘEŠENÍ SOUBĚHU FUNKCÍ
Výslovně se umožňuje souběh výkonu funkce statutárního orgánu a práce v pracovním poměru, kýženou právní jistotu do vztahu mezi společnostmi a manažery ale novela přináší jen stěží. Přetrvávají rizika spojená s dosavadními souběhy a mohou vzniknout nejasnosti i v rámci souběhů nově nastavovaných (např. aplikace pracovněprávních předpisů při vyplácení mzdy bez schválení valné hromady). Nové nastavení souběhu také pro firmy představuje značnou organizační zátěž. Dále je otázkou, jak bude souběh upraven od roku 2014, nový zákon o obchodních korporacích se vrací ke stavu, který panoval do konce loňského roku, tedy nedovolenému souběhu. Budou se smlouvy za dva roky znovu přepisovat?
4. Zákon č. 45/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních, zrušen zákonem č. 466/2011 Sb.
Autoři: skupina poslanců (J. Krákora, ČSSD; V. Filip, KSČM; P. Kováčik, KSČM; M. Šojdrová, KDU-ČSL; V. Říha, KDU-ČSL; S. Karásek US-DEU; E. Zeman, ČSSD, a další)
NEDOSTATEK KONSENSU U SYSTÉMOVÝCH OPATŘENÍ (TENTOKRÁT VE ZDRAVOTNICTVÍ)
Tento zákon měl vést k vytvoření páteřní sítě nemocnic ve veřejném vlastnictví, jejichž prostřednictvím stát zajistí každému občanu rovný přístup k bezplatné zdravotní péči. Už Ústavní soud zrušil např. související nucenou transformaci krajských a obecních příspěvkových organizací a obchodních společností na subjekty podléhající pravomoci státu a kritizoval plánovaná zvýhodňování těchto zařízení. V důsledku zrušení jeho částí a změny politické nálady zákon vyhořel ještě dřív, než stačil cokoliv fakticky změnit, a nakonec byl i formálně zrušen, mj. pod smrští zákonů zcela nově organizujících poskytování zdravotnických služeb v Česku (zejm. zákony č. 372, 373 a 374/2011 Sb.). Ani dnes nejsou ale nová systémová opatření přijímaná na základě společenského konsensu – stejně jako při přijetí zákona 45/2006 Sb., i při jeho zrušení a přijetí nových zákonů došlo k přehlasování Senátu Poslaneckou sněmovnou.
5. Zákon č. 367/2011 Sb., kterým se mění zákon o zaměstnanosti
Autor: Ministerstvo práce a sociálních věcí
NESYSTÉMOVÝ POSTIH ŠVARCSYSTÉMU
Výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah byl doteď postižitelný pouze z hlediska nesprávného zdanění příjmu z dané činnosti, nově je možné jej sankcionovat jakožto tzv. nelegální práci. Právnické osobě, která nelegální práci umožní, hrozí pokuta až do výše 10 000 000 Kč, nejméně však 250 000 Kč. Drakonická výše sankcí kontrastuje s dlouhodobou neschopností státu nastavit všeobecně přijatelná pravidla fungování českého pracovního trhu a uhlídat jejich dodržování.
