Hledá se PR osobnost, která není z oboru | E15.cz

Hledá se PR osobnost, která není z oboru

Ondřej Kobza to přes piána dotáhl až k PR osobnosti
Ondřej Kobza to přes piána dotáhl až k PR osobnosti
• 
ZDROJ: Repro Strategie

spolupracovník Strategie, Jan Podaný

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Asi všichni jsme už někdy zaregistrovali, jak se vybírá zpěvák, herec nebo fotbalista roku. Do užšího výběru jsou zpravidla nominováni ti nejlepší, z nichž buď veřejnost, nebo odborná porota vybírá vítěze. I „píáristé“ si každoročně volí svoji osobnost roku. Má to ale háček. Tentokrát nesmí být z PR.

Že je to celé nesmysl? Ani náhodou. Odborníci na komunikaci na to šli od lesa. Poté, co se v minulých letech ukázalo, že na body nevítězí profesionálové z oboru, ale čistí amatéři, kteří se ke kampaním dostali víceméně náhodou, rozhodla se Asociace PR agentur, která soutěž o PR osobnost roku organizuje, tentokrát raději „zasáhnout“ dopředu. Aby tak nenastala další trapná chvilka dotazů, k čemu ti drazí PR konzultanti vlastně jsou, když stačí, aby přišel kavárník Kobza, produkční Gaydečka nebo šéf Transparency International Ondráčka a všem ukázali, jak se to má vlastně dělat.

PR je v rámci marketingu terčem častých diskusí. Jeho dopad je obtížněji měřitelný. Někteří lidé z PR jsou pro ty ostatní mnohdy trochu divní. Na jedné straně strašně kamarádští a milí, na druhé neupřímní a vypočítaví. Člověk má někdy pocit, že vlastně ani neví, co si má o nich myslet.

Na jejich obranu je ale třeba dodat, že to ve skutečnosti nemají zase tak lehké, jak by se na první pohled mohlo i zdát. Před svými šéfy musejí nejen předstírat, že se s každým novinářem znají, současně ale prezentovat, jak se může minimálně polovina mediální scény doslova zbláznit, aby o jejich tématech mohla psát. Když se jedná o firmu českou, je to přece jen trochu snazší, protože šéf má díky znalostem domácích reálií porozumění, jak to tady chodí.

Když jde ale o nadnárodní korporát, který má kampaně nalinkované rok a více dopředu a jede v nich podle stejného vzoru jak u nás, tak třeba na Šrí Lance, nastává problém s velkým P. A to nejen kvůli kulturním odlišnostem.

Vymyslet a prezentovat skvělou komunikační kampaň „od stolu“ je sice hezká věc, pokud však v praxi nefunguje, zbudou po ní jen hezká slova. A to je vzhledem k částkám, které se za ně utrácí, až příliš velký luxus i na zahraniční koncerny.
Už se těším, až se bude zase někdy konat soutěž, která ukáže, kdo je z PR profesionálů dobrý a kdo třeba taky ne. Kobza, Gaydečka a ani Ondráčka za současný stav totiž opravdu nemůžou.

Autor: spolupracovník Strategie, Jan Podaný

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah