Jak funguje penzijní reforma

penzijní reforma

penzijní reforma

Schválení penzijní reformy lze nepochybně považovat za jednu z nejvýznamnějších tuzemských událostí v loňském roce. Nově vytvořený druhý a třetí pilíř se připojí ke stávajícímu systému průběžného financování důchodů.

penzijní reformapenzijní reforma

Zákony, které představují právní rámec penzijní reformy, byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů na konci prosince a otevírají tak roční přípravnou fázi před spuštěním nového penzijního systému počátkem roku 2013. V rámci penzijní reformy dojde k vytvoření nových důchodových fondů jako tzv. 2. pilíře penzijního systému a zásadně se změní též systém fungování penzijních fondů v rámci tzv. 3. pilíře penzijního systému. Stávající průběžně financovaný systém starobních důchodů však bude fungovat s určitými změnami i nadále.

Důchodové spoření

Důchodové spoření představuje dobrovolný systém z hlediska rozhodnutí o účasti v něm. Nicméně, kdo se do systému jednou zapojí, z něj již nebude moci vystoupit. Důchodové spoření cílí především na mladší část ekonomicky aktivní populace - osoby mladší 35 let se budou moci zapojit kdykoliv. Ostatní se budou moci rozhodnout o zapojení do důchodového spoření pouze během prvního pololetí příštího roku.

Podstatou důchodového spoření je vytvoření důchodových fondů, do kterých je odváděna část pojistného placeného zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými na povinné důchodové pojištění. Zbývající část pojistného je odváděna do státního rozpočtu a slouží na financování průběžného penzijního systému. Nutno podotknout, že účastníci důchodového spoření budou povinně platit o 2 % vyšší pojistné na důchodové pojištění než ti, kdo se do tohoto systému nezapojí. Přínos nového důchodového spoření pro účastníky lze spatřovat v tom, že prostředky, které by jinak odvedl do státního rozpočtu, jsou v jeho prospěch investovány prostřednictvím důchodových fondů a budou použity na výplatu důchodu právě tohoto účastníka.

Při dosažení důchodového věku jsou prostředky účastníka z důchodového fondu použity jako jednorázové pojistné na důchodové pojištění, které je sjednáno s pojišťovnou. Z tohoto pojištění potom pojišťovna vyplácí účastníku důchodového spoření starobní důchod buď doživotní, nebo na dobu určitou (20 let). Případně je možno sjednat s pojišťovnou rovněž výplatu pozůstalostního či sirotčího důchodu na časově omezenou dobu.

Důchodové fondy

Samotné důchodové fondy fungují obdobně jako podílové fondy kolektivního investování. Každý důchodový fond musí mít depozitáře, který má významnou kontrolní roli ve vtahu k nakládání s prostředky v důchodovém fondu. Způsob investování prostředků v důchodových fondech na finančním trhu je přísně regulován a jeho cílem je dosáhnout dlouhodobého zhodnocení těchto prostředků při nízké míře podstupovaného rizika. Za tímto účelem penzijní společnost vytvoří čtyři typy důchodových fondů, které se liší investiční strategií a rizikovostí. Konkrétně se jedná o důchodový fond státních dluhopisů, konzervativní důchodový fond, vyvážený důchodový fond a dynamický důchodový fond. Každý účastník důchodového spoření si na počátku může zvolit důchodovou strategii - tzn. jakým způsobem budou jeho prostředky uloženy do jednotlivých důchodových fondů a jak se bude toto rozložení v průběhu času měnit.

Obhospodařováním důchodových fondů je pověřena penzijní společnost, která funguje analogicky jako investiční společnost podle zákona o kolektivním investování. Penzijní společnost musí získat ke své činnosti povolení České národní banky („ČNB“). Ta vykonává rovněž dohled nad činností penzijní společnosti.

Doplňkové penzijní spoření

Vedle důchodového spoření bude možné se dobrovolně zapojit také do doplňkového penzijního spoření. Účastníkem může být jakákoliv osoba starší 18 let. Oproti důchodovému spoření však z penzijního spoření mohou jeho účastníci za určitých podmínek vystoupit i před dosažením důchodového věku.

Doplňkové penzijní spoření je zajišťováno tzv. účastnickými fondy, které jsou analogií standardních podílových fondů kolektivního investování. Účastnické fondy jsou obhospodařovány penzijními společnostmi, obdobně jako je tomu v případě důchodových fondů. Rovněž mají povinně depozitáře, který kontroluje jejich činnost. Za pozitivum nového systému oproti stávajícím penzijním fondům lze považovat možnost volby potenciálně výhodnější investiční strategie pro dlouhodobé investování.

Účastnické fondy získávají prostředky z příspěvků placených účastníky, ze státního příspěvku a případně též z příspěvků zaměstnavatelů, pokud je zaměstnavatelé poskytují. Podle investiční strategie příslušného účastnického fondu jsou tyto prostředky investovány na finančním trhu s cílem jejich dlouhodobého zhodnocení. Oproti důchodovému spoření může penzijní společnost účastníkům nabídnout širší škálu penzijních strategií - podle toho jaké účastnické fondy vytvoří. Každá penzijní společnost bude mít tzv. povinný konzervativní fond a dále může vytvářet účastnické fondy různého zaměření, které však musí respektovat katalog přípustných aktiv a limitů stanovených zákonem o doplňkovém penzijním spoření.

Při ukončení doplňkového penzijního spoření budou možnosti výplaty prostředků obdobné, jako je tomu v současnosti u penzijního připojištění. Prostředky účastníka lze použít na výplatu důchodu na dobu určitou nebo výplatu jednorázového vyrovnání účastníkům. Prostředky z účastnického fondu bude možné použít také jako jednorázové pojistné na důchodové pojištění, které si účastník sjedná s pojišťovnou.

Transformace stávajících fondů

Klíčovým prvkem přípravné fáze penzijní reformy je transformace stávajících penzijních fondů a vytvoření penzijních společností. Transformace představuje rozdělení penzijních fondů na penzijní společnost a tzv. transformovaný fond. Penzijní společnost bude obhospodařovat transformovaný fond, který bude představovat majetek náležející účastníkům stávajícího penzijního připojištění.

Proces transformace je poměrně náročný a zahrnuje splnění řady podmínek, mj. vypracování transformačního projektu, který upravuje podrobně způsob vyčlenění majetku do transformovaného fondu. Při tom bude nutno zajistit, aby transformace poskytovala záruky zachování práv účastníků penzijního připojištění. To může vyvolat i další dodatečné náklady, které bude nutno v rámci transformace vynaložit. K provedení transformace bude nezbytné získat povolení ČNB. Součástí transformačního procesu je rovněž vytvoření penzijní společnosti. Ke své činnosti musí penzijní společnost také získat povolení České národní banky, přičemž musí doložit splnění řady předpokladů. Žádosti je nutno podat na ČNB do konce února 2012 a ČNB o nich má rozhodnout nejpozději do konce srpna letošního roku.

Po získání povolení ČNB bude penzijní společnost provozovat penzijní připojištění prostřednictvím transformovaného fondu. Penzijní společnost bude povinna obhospodařovat tento fond s odbornou péčí a bude mít některé specifické povinnosti. Např. povinnost doplnit majetek v transformovaném fondu, pokud majetek v něm nebude dostatečný pro pokrytí závazků z penzijního připojištění.

Zákon o doplňkovém penzijním spoření vylučuje, aby účastník stávajícího penzijního připojištění, který není ve výplatní fázi (tzn., není mu vyplácen důchod z penzijního připojištění), byl zároveň účastníkem doplňkového penzijního spoření. Účastníci stávajícího penzijního připojištění se mohou rozhodnout, že přejdou do nového doplňkového penzijního spoření. Při tom jim zůstane zachována spořící doba a jejich prostředky v transformovaném fondu budou převedeny do nových účastnických fondů. Postupně tak budou uspokojeny nároky z penzijního připojištění všech stávajících účastníků, resp. dojde k jejich přechodu do penzijního spoření, a činnost transformovaného fondu bude následně ukončena.

Distribuce spoření

Distribuovat penzijní a důchodové spoření budou moci pouze penzijní společnosti, jejich vázaní zástupci a investiční zprostředkovatelé. Vedle obecných předpokladů pro činnost budou muset prokázat složení speciální odborné zkoušky před odbornou institucí, která získá akreditaci u České národní banky.

Pro nabízení a propagaci se uplatní pravidla analogická úpravě nabízení standardních fondů kolektivního investování - především půjde o sdělení klíčových informací o penzijním spoření a účastnických fondech a o důchodovém spoření a důchodových fondech. Rovněž se uplatní obdobná pravidla, jaká musí dodržovat obchodníci s cennými papíry při jednání se zákazníky včetně zákazů poskytování pobídek. Specificky regulovaná bude i příprava a uveřejňování doporučení ohledně důchodového a penzijního spoření.