Kina si na soumrak ještě počkají

Ilustrační foto

Ilustrační foto

Asociace producentů v audiovizi zveřejnila výsledky výzkumu audiovizuálního trhu v České republice. Zjištění o tom, kdo a kdy platí za lístky do kina, DVD nebo stahování filmů, je zajímavé i pro zadavatele filmové či televizní reklamy.

Důležitým sdělením březnového výzkumu je to, že i přes stále dostupnější možnosti sledování audiovizuálního obsahu na internetu za něj v loňském roce naprostá většina české populace (konkrétně 87 procent) alespoň někdy zaplatila. A také závěr, že se za audiovizuální obsah zatím stále nejčastěji platí v kinech, přestože klesá frekvence jejich návštěv.

„Audiovizuální trh se vyvíjí, ochota diváků platit je pro nás velmi důležitá. Tímto výzkumem padá mýtus, že platit nechtějí,“ komentoval výsledky šetření producent Vratislav Šlajer. K přehnanému optimismu však důvod není. Mezi vzrůstající skupinou lidí stahujících filmy z internetu výrazně převažují příznivci úložišť, na nichž jsou filmy k mání zdarma.

Na křižovatce

Výsledky výzkumu spíše potvrzují trend vzrůstající obliby nejrůznějších alternativ ke klasickému kinu, ale zároveň vyvracejí celou řadu katastrofických vizí. Návštěva kina například patří podle výzkumu k nejnákladnějším volnočasovým aktivitám. Ve srovnání s jinými aktivitami, které uspokojují stejné potřeby, je tento způsob trávení volného času čtyřikrát až šestkrát nákladnější. Výzkum vyčíslil celkové náklady na zážitek spojený s návštěvou kina na průměrných 310 korun (vstupenka, jídlo, nápoje) na osobu. Dražší je například divadlo či koncert s průměrnou investicí 438 korun na osobu nebo večer s přáteli či rodinou, vyčíslený na 422 korun na osobu.

Z průzkumu vyplývá, že v loňském roce navštěvovalo kina ještě stále poměrně hodně lidí, ale frekvence návštěv se snižuje. I přesto zaplatilo za vstupenku do kina 72 procent obyvatel České republiky starších patnácti let. Vyšší frekvenci návštěv vykazují podle výzkumného týmu agentury Millward Brown spíše svobodní, finančně lépe situovaní lidé, pro které nehraje zásadní roli cena vstupenky.

Lidé mají filmy rádi, ale...Lidé mají filmy rádi, ale... | E15 Eduard Erben

Podle Unie filmových distributorů se za posledních deset let ustálil počet diváků v kinech na více než 11 milionech ročně. Tato čísla se v průběhu poslední dekády nijak výrazně nemění ani přesto, že v roce 2000 šlo do distribuce 164 premiérových titulů, zatímco v roce 2014 jich bylo již 264. Nárůst počtu premiér souvisí s digitalizací kin. Souvisí s ním ovšem i celkově kratší doba nasazení jednotlivých filmů v kinech. O to víc stojí za pozornost čísla dokumentující nákupy nosičů či placená nebo případně neplacená stažení filmů na internetu.

„Kino se ocitá na křižovatce. Lidé ho stále mají rádi, filmy je zajímají, ale cena zážitku odrazuje masovější publikum, a to si v mezičase nachází kompromisní varianty sledování nebo trávení volného času,“ konstatuje v prezentaci výsledků výzkumu agentura Millward Brown. Tento závěr potvrzuje i 37 procent dotázaných, kteří uvedli, že do kina chodili v roce 2014 méně než v předchozích letech.

Důvodem je pro 23 procent respondentů z této skupiny konstatování, že návštěva kina je příliš drahá. Jen pět procent uvádí jako důvod to, že filmy sledují raději z pohodlí domova, a pouhé jedno procento dotázaných odrazuje od návštěvy kina dostupnost filmů na internetu.

Nálet na úložiště

Celková čísla však pro producenty audiovizuálního obsahu až tak optimistická nejsou. Čtyřicet procent dotázaných si v loňském roce koupilo film na DVD či Blue Ray a 26 procent zaplatilo za stažení nebo přehrání filmu, seriálu či dokumentu přes internet.

„Frekvence sledování filmů na internetu je v současnosti mnohem vyšší než v kině,“ upozorňuje výkonná ředitelka agentury Millward Brown pro střední Evropu Petra Průšová. „Internet splňuje požadavek na široký výběr a rychlou dostupnost obsahu,“ dodává. To vše dělá z internetu tržiště budoucnosti i distribuční síť s neuvěřitelnými možnostmi, ale zároveň platformu, na níž výrobci audiovizuálního obsahu přicházejí o nejvíce peněz.

Kino nikoli domácí, nýbrž kavárenskéKino nikoli domácí, nýbrž kavárenské | archiv

Podle výzkumu Asociace producentů v audiovizi používá 57 procent české populace internet každý den, 46 procent sleduje na internetu audiovizuální obsah a 69 procent zhlédne na internetu alespoň jeden film měsíčně. Naprostá většina filmů je ovšem stažena z úložišť nebo torrentů, kam byly uloženy bez souhlasu majitelů práv. Úložiště pak s 65 procenty výrazně převažují nad torrenty, na nichž filmy vyhledává jen osm procent dotázaných.

Osmnáct procent lidí pak hledá filmy v online vysílání či internetových archivech jednotlivých televizí. Za sledování či stahování filmu či seriálu na internetu platí jen 39 procent respondentů výzkumu, kteří je v posledním roce sledovali přes internet, z toho pouze šest procent pravidelně. Z těch, kteří neplatí, zastává 85 procent dotázaných postoj „Proč platit, když je to zdarma“.

„Výsledky jsou s největší pravděpodobností mírně podhodnoceny vzhledem k povaze dotazu a metodě dotazování, nicméně naznačují poměrně velkou uvolněnost a nízkou míru obavy z postihu,“ konstatuje výzkumná agentura.

A co my?

Naprostá většina české populace si český film spojuje s kvalitou (88 procent) a jedinečností (78 procent), dlouhou historií (84 procent) i dobrým jménem ve světě (76 procent). Více než polovina obyvatel ČR je přesvědčena, že kvalita českých filmů je stále stejná či se zvyšuje. Lidi láká zejména blízkost a obsahová srozumitelnost českého filmu, kritériem výběru je oblíbený žánr a herecké obsazení.

I podle Unie filmových distributorů převyšuje návštěvnost českých filmů dlouhodobě podíl na premiérách. „Z médií by se mohlo zdát, že český film trpí snížením kvality i návštěvnosti. Je však velmi potěšitelné, že diváci to vidí jinak,“ říká producent Vratislav Šlajer.