Lepší dobře „ukrást“ než špatně vymyslet | E15.cz

Lepší dobře „ukrást“ než špatně vymyslet

brainstorming
brainstorming
• 
ZDROJ: profimedia.cz

Michal Burian

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Dobří autoři si náměty půjčují, ti vynikající je rovnou kradou. O autorství tohoto okřídleného rčení se vedou spory. Bývá připisováno španělskému malíři Pablu Picassovi, irskému dramatikovi Oscaru Wildovi i jeho americkému kolegovi T. S. Eliotovi, ověnčenému Nobelovou cenou za literaturu.

Důležitější než autorství je však poselství tohoto výroku. Nemůžete jednoduše vymyslet všechno. V umění ani v podnikání. Radikálních inovací či zcela nových produktů, které by nenavazovaly na již existující technologie a postupy je naprosté minimum. Přestože by se mohlo zdát, že průlomová řešení a inovace jsou s kopírováním v příkrém rozporu, není tomu tak.

Každý nápad, který okopírujete, musíte adaptovat a přizpůsobit podmínkám vaší firmy a ideálně ještě o něco vylepšit. K dosažení postavení jedničky na trhu obvykle nestačí okopírovat jeden skvělý nápad vašeho hlavního konkurenta.

Jedinečnost bývá spíše výsledkem stovek drobných inovací, které postupně od základu změní váš produkt nebo službu. Kopírování paradoxně zvyšuje šance na dosažení průlomového objevu. Své by o tom mohla říct řada vědců čerpajících inspiraci v nejrůznějších oborech. Za všechny vzpomeňme Charlese Darwina, který svou evoluční teorii opíral nejen o poznatky získané během cesty kolem světa a pobytu na Galapágách, ale také o půlstoletí starou teorii růstu populace anglického ekonoma Thomase Malthuse

Nemluvíme zde ale samozřejmě o pouhém tupém kopírování produktů přímých konkurentů. To by v dnešním globálním a rychle se měnícím prostředí vyústilo maximálně v několik dlouholetých soudních sporů na ochranu duševního vlastnictví poškozeného konkurenta.

Snažit se kopírovat od tradičních konkurentů, nemusí být vždy to pravé. Zajímavějším zdrojem inspirace mohou být naopak malé inovativní firmy, společnosti podnikající ve stejném nebo příbuzném oboru v zahraničí nebo lídři ve zcela odlišných oborech podnikání.

Důležité také není jen to od koho, ale také čím a jak se inspirujete. Přestože v rámci benchmarkingu firmy systematicky sbírají data o produktech a službách konkurentů, jejich hospodářských výsledcích, marketingových výdajích, struktuře, systémech, procesech či vztazích se zákazníky, na jednu věc se často zapomíná. Cílené hledání inspirativních řešení by nemělo být úkolem pro omezený okruh lidí, ale mělo by se týkat celé firmy.

Tom Peters, autor řady bestsellerů o managementu a přední propagátor myšlenky kreativního kopírování to shrnul jednoduše: Jakých deset zajímavých nápadů od konkurence a z vnějšího prostředí jste za poslední dva měsíce okopírovali a s patřičným vylepšením implementovali? Bylo jich méně než deset? Tak to byste s tím hned měli začít něco dělat.

Kauzální mapa (kauzální diagram)

Kauzální mapa (kauzální diagram)Autor: profimedia.cz

Kauzální mapa je nástroj, který slouží k vizualizaci komplexních situací a následné analýze příčin, důsledků a vzájemného vlivu jednotlivých proměnných. Grafické znázornění vztahů mezi proměnnými usnadňuje pochopení situací nebo systémů a pomáhá tyto vztahy kvantifikovat. Základními prvky diagramu jsou jednotlivé, šipkami vzájemně propojené proměnné. Při sestavování diagramu zaznamenáváme jednotlivé proměnné na samolepicí Post-it lístky. Vztah mezi nimi bývá označen znaménky plus nebo minus.

Znaménko plus vyjadřuje pozitivní závislost – růst respektive pokles první proměnné, vyvolá růst, respektive pokles druhé proměnné (například pokud se zvýší kvalita produktu nebo služby, zvýší se i spokojenost zákazníka). Znaménko minus vyjadřuje naopak negativní závislost, kde růst, respektive pokles první proměnné vyvolá pokles respektive růst druhé proměnné (například pokud se zvýší nemocnost, sníží se produktivita).

Řetěz kauzálních vztahů (příčin a následků) vytváří kauzální smyčku. Jedná se o situaci, kdy změna jedné proměnné ovlivní jednu nebo více dalších proměnných, které pak zpětně ovlivní hodnotu původní proměnné. Při běžné analýze může občas nastat problém s příliš subjektivním vnímáním vztahů mezi proměnnými. Naopak při dostupnosti kvalitních dat lze používat kauzální diagram jako plnohodnotný matematický model. Pokud je kauzální mapa součástí komplexnější analýzy, výslednou podobu diagramu fotograficky zdokumentujeme a Post-it lístky s jednotlivými názvy proměnných použijeme pro další fázi řešení problému.

Autor je spolupracovníkem redakce

Autor: Michal Burian

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah