Metoda pokusu a omylu na řešení problémů nestačí | E15.cz

Metoda pokusu a omylu na řešení problémů nestačí

Myšlenková mapa
Myšlenková mapa
• 
ZDROJ: E15

Michal Burian

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Řešení problémů je spojeno prakticky s každou lidskou činností. Některé problémy jsou důležité více, jiné méně. Některé jsou naléhavé či komplexní, řešení jiných je triviální nebo snese odklad. Všechny ale mají jedno společné. Musíme se jimi zabývat nebo se alespoň rozhodnout, že se jimi zabývat nebudeme, a spoléhat se na to, že je za nás vyřeší někdo jiný nebo se „vyřeší samy“.

Než se začneme hlouběji zabývat něčím, co zdánlivě jako problém vypadá, měli bychom si odpovědět na pár základních otázek: Jde vůbec o problém? (To, co trápí nás, nemusí jako problém vnímat ostatní a danou věcí se prostě odmítnou zabývat.) – Koho se problém týká, kdo má potřebu ho řešit? (Přestože si můžeme být existence problému vědomi, nemusíme ho chtít řešit. Jednoduše proto, že se nás přímo netýká.) – Lze porovnat či změřit rozdíl mezi současným stavem a stavem po vyřešení problému? – Máme k vyřešení problému dostatek schopností, kompetencí a zdrojů? Negativní odpověď na kteroukoli z předchozích otázek by měla vést k úvaze, zda se danou věcí opravdu zabývat, nebo minimálně ke snaze získat o ní více informací.

U jednoduchých problémů lze obvykle postupovat rutinně. Jinak je tomu ale v situacích, kdy o problému či jeho příčinách nemáme dost informací, nebo si nejsme jisti jeho řešením. Pro nejsložitější problémy zpravidla nemáme připravený žádný ověřený postup a jsme nuceni vymyslet řešení na míru. Občas přitom využíváme metodu „pokusu a omylu“, ale mnohem efektivnější je použít robustnější řešení – proces kreativního řešení problému. Ten se typicky skládá ze tří fází.

V úvodní fázi se věnujeme analýze, mapování problému, případně jeho redefinování. V druhé fázi poté s využitím technik, jako je například brainstorming, generujeme nápady vedoucí k řešení a v závěrečné části jednotlivá řešení hodnotíme, vybíráme a plánujeme jejich implementaci. V jednotlivých fázích se střídají konvergentní a divergentní procesy, ve kterých nápady buď generujeme, nebo je naopak třídíme a filtrujeme tak, abychom dospěli k nejlepšímu možnému řešení (viz schéma).

Čtěte také:

Mít všech deset pohromadě aneb pracovat efektivněji

Kreativita přináší konkurenční výhodu

Naučit se tento postup správně používat vyžaduje čas a trpělivost, odměnou za jeho zvládnutí ale bývá lepší pochopení problému, větší počet alternativ řešení a nižší počet případů, kdy je nutné zvolený postup revidovat.

Autor je spolupracovníkem redakce

Autor: Michal Burian

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.