Trump zvažuje převzetí podílu v Intelu. Americká vláda by se mohla stát největším akcionářem čipového giganta
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa zvažuje, že by převzala desetiprocentní podíl v Intelu, napsal web CNBC. Pokud by se k tomu americká vláda rozhoupala, stala by se největším akcionářem v čipovém gigantu, který zoufale zaostává za konkurencí.
Americká vláda by mohla převést grantů nebo dokonce všechny, které drží ve společnosti Intel prostřednictvím zákona CHIPS and Science Act z roku 2022, na podíl ve společnosti, píše CNBC s odkazem na nejmenovaného představitele Bílého domu a další osoby obeznámené s touto záležitostí.
Při současné tržní hodnotě výrobce čipů by desetiprocentní podíl odpovídal zhruba 10,4 miliardy dolarů. Intel od americké vlády získal dotace ve výši přibližně 10,9 miliardy dolarů, z toho 7,9 miliardy dolarů na komerční výrobu a 3,0 miliardy dolarů na projekty v oblasti národní bezpečnosti.
Přesná velikost podílu, který by americká vláda mohla převzít, se však neustále mění, uvedl zdroj z Bílého domu. Není podle něj ani jisté, zda Bílý dům svůj plán skutečně realizuje, jelikož zatím není zřejmé, zda se nápad setká se širokou podporou vlády.
Intel, který dříve dominoval trhu s polovodiči, se v posledních letech potýká s problémy. V oblasti čipů pro umělou inteligenci ztratil vedoucí pozici ve prospěch Nvidie, která se specializuje na grafické karty. Firma je pod rostoucím tlakem nejen v segmentu procesorů pro osobní počítače, ale i v oblasti čipů pro datová centra. V rámci rozsáhlé restrukturalizace firma propustila desetitisíce zaměstnanců a prodala část svých aktiv.
Spojené státy chtějí Intel vrátit na výsluní
Oživení bývalého amerického šampiona se proto stalo zásadní prioritou pro Washington. Společnost je největším příjemcem dotací v rámci zákona CHIPS and Science Act, který přijala administrativa Trumpova předchůdce Joea Bidena ve snaze podpořit americké firmy ve výrobě polovodičů. Zákon vyčlenil 39 miliard dolarů na granty, přičemž finanční prostředky získaly kromě Intelu i světové firmy, jako jsou TSMC a Samsung, nebo americké společnosti včetně Nvidie, Micron a GlobalFoundries.
Prezident Donald Trump sice podporuje obecné cíle zákona, ale zároveň je jeho hlasitým kritikem a na začátku tohoto roku dokonce vyzval k jeho zrušení. Přestože se republikánští zákonodárci ve Washingtonu zdráhají této výzvě vyhovět, americký ministr obchodu Howard Lutnick v červnu uvedl, že administrativa znovu vyjednává o některých grantech.
Intelu se zatím příliš nedaří vydělat na současném boomu umělé inteligence, navzdory vysokým investicím se mu totiž nepodařilo získat významného zákazníka. Někteří analytici tvrdí, že vládní intervence je pro tohoto čipového výrobce nezbytná, a to i z důvodu národní bezpečnosti Spojených států. Podle jiných expertů jsou ale problémy Intelu hlubší a není jasné, jak by mu stát mohl pomoci. Trump by ale mohl ovlivnit jiné americké firmy, aby kupovaly čipy od Intelu, nebo výrobci čipů nabídnout nepřímou podporu prostřednictvím cel a regulací.
Intelu mezitím pomohla japonská Softbank, která v úterý oznámila nákup akcií v hodnotě dvou miliard dolarů, což odpovídá přibližně 42 miliardám korun. Softbank na svém webu uvedla, že za akcie zaplatí 23 dolarů za kus, což je mírně nižší než poslední tržní cena z minulého obchodního dne. Stala se tak pátým největším akcionářem Intelu.
Po tomto oznámení vzrostly akcie Intelu o více než pět procent, přestože ještě předtím zaznamenaly pokles o 3,6 procenta, což pravděpodobně způsobila právě zpráva o možném převzetí desetiprocentního podílu v této firmě americkou vládou.
