Michal Nýdrle: Sociální výhody nemotivují lidi

„Do Evropy se z Čech nedostanete
tak jednoduše, ale my jsme tam
chtěli. Musíte mít vizi, chuť,
schopnosti a také obrovskou
dávku štěstí.“

„Do Evropy se z Čech nedostanete tak jednoduše, ale my jsme tam chtěli. Musíte mít vizi, chuť, schopnosti a také obrovskou dávku štěstí.“ Zdroj: Petr Kubin

Od 16 let se živí sám, dnes vede jednu z nejprogresivnějších agentur Nydrle Digital. Nechybí mu sebevědomí - jeho vizitka, na které sděluje světu jak mu kolegové říkají (Capo di tutti capi, Pan řídící), jako by vypadla z filmu Social Network, kdy Sean Parker doporučuje Marku Zuckerbergovi, aby si na vizitku napsal: „I’m CEO, bitch!“ Michal Nýdrle nepopírá, že byl prototypem počítačového fanatika - dnes je už ale o notný kus dál.

Co je to vlastně digitální agentura? Obecná představa je partička studentů ve vytahaných košilích, hromada krabic od pizzy a plechovky od energy drinků.

To, co jste popsal, je určité stigma, které si s sebou agentury nesou. Všichni jsme z toho vzešli. Dnes je digitální agentura scestný pojem, měla by to být prostě jen agentura bez přívlastků, která nabízí komplexní služby. Záleží na kreativní myšlence a cílech kampaně. U nás nerozlišujeme ATL, BTL atd.

Nepříliš frekventovaná slova od chvíle, kdy se poprvé objevil výraz 360 stupňů…

Přesně tak. Důležité je mít nápad. V online je základem vtáhnout lidi do hry, hezky česky se tomu říká engagement a interakce. Na tohle pak nabalujeme offline kanály - televizi, audio, outdoor atd. Základ je pro nás digitální oblast. Z toho vychází veškerá exekuce a podle aktuálních cílů kampaně přibalujeme i další kanály.

To je klasický fullservis. Ve vašem podání ale nemusí být pro každého, například výrobce paštik uvažuje zřejmě jinak než mobilní operátor.

Neříkám, že náš přístup je pro každého. V roce 2010 jsme třeba dělali pro Český rozhlas - televizi, rozhlas, rádio, eventovou show a samozřejmě také kompletní digital. Od nákupu a plánování médií a správy sociálních sítí až po dedikované microsites. Nad rámec strategie, kreativity a programování nakupujeme média, jak displejové, tak výkonnostní formáty (SEO, PPC a affiliate marketing). Děláme kreativní práci v oblasti sociálních médií, mobilní aplikace, máme video produkci a 3D postprodukci pro tvorbu obsahu. A samozřejmě také analytické oddělení, které dokáže výsledky kampaně interpretovat. Díky analytickému přístupu jsme schopni garantovat výsledky kampaně, jež ovlivňují naši odměnu.

Mluvil jste o stigmatu geeka, který si nesete. Nebojí se lidé svěřit čistě digitálním agenturám komplexní strategii? Dělají v nich mladí lidé, kteří za sebou nemají takovou profesní historii jako reklamní „veteráni“.

To je vcelku přesné a věřím, že tato obava existuje. Za těch sedm let vedle mě vyrostla spousta lidí, kteří žijí online a je to pro ně přirozené. Teď jsme začali doplňovat týmy o lidi z tradičních agentur. Náš ideamaker dělal léta v BBDO, naše nová client service directorka měla v Youngu na starosti jednoho z nejvýznamnějších klientů… Doplňujeme řady právě z oblasti klasických agentur, abychom fullservisové služby podpořili. Klienti často narážejí na problém, že poptávají několik agentur na jednu kampaň, takže jim rostou náklady na klientský servis, interní komunikaci, musí řešit vzájemnou rivalitu agentur. My jsme začali budovat komplexní agenturu právě proto, abychom jim tohle odbourali a byli pro klienta efektivnější.

Možná máte trošku ulehčenou práci v tom, že díky krizi je na trhu hodně volných lidí. Ty kvalitní si ale agentury drží krize nekrize…

Ono těch lidí chodí po trhu hodně, ale to nejsou ti dobří. Od srpna jsme hledali client service directora a z 20 kandidátů postoupily do dalšího kola dvě dámy. S jednou z nich jsme se dohodli. Ideamakera, který by byl schopen myslet komplexně a měl silný digital přesah, jsem třeba ale znal jen jednoho, a toho jsme museli přetáhnout. Ale ta doba nám opravdu nahrává.

Najímat více agentur na kampaně byl trend před několika lety, kdy se chtělo právě této rivality využít k tomu, aby se z agentur „vyždímala“ ta nejkvalitnější práce.

Na straně klientů jsou určitě zkušení lidé, jenže nemají moc na výběr, na trhu není totiž z čeho vybírat. Když se podívám po trhu, tak zde není nabídka služeb, po kterých je poptávka - alespoň ne v integrované podobě, každý je dobrý na něco jiného. Já se navíc nechci spokojovat s průměrem, chci klientům ukazovat cestu. Proto neustále investujeme peníze do rozvoje agenturních služeb, nasloucháme poptávce.

Takže tak trošku sázíte na to, že to, co bylo dříve doplňkovým kanálem, bude v budoucnu určovat trendy?

Je to tak. Nepředpovídám vymizení tradičních médií, vůbec ne - akorát nebudou hrát první housle. Jsem přesvědčený, že jejich funkci převezme digitál a online. To, co naši agenturu žene dopředu, jsou inovace, které proaktivně nabízíme našim klientům. Právě proto jsme u nás vymysleli speciální motivační program - když k nám přijde klient s problémem (a s ničím jiným za námi nechodí), máme tady specialisty, kteří jsou schopni to vyřešit. Zavedli jsme pravidelné mítinky, kdy se daný problém prezentuje celé agentuře a de facto může s řešením přijít kdokoli. Příklad: banka chce mobilní aplikaci, my jim ji navrhneme, uděláme projektový plán, řekneme, jak mají interpretovat data a jaký bude výsledek. V tu chvíli to může klient budgetovat, pokud má samozřejmě v agenturu důvěru a projekt jí svěří.

Něco podobného mají také v Googlu - každý zaměstnanec může věnovat až 20 procent svého času projektům podle svého uvážení…

Já jsem v srpnu strávil tři týdny v Silicon Valley - v Googlu, v Applu a v ostatních firmách. Lidé tam spí ve spacáku v práci, jedou přes víkendy… Manželka mého kamaráda si stěžovala, že ho vidí jednu neděli v měsíci. Jsou tam samozřejmě neuvěřitelně motivovaní. To u nás ale aplikovat nejde, např. nemůžeme nabídnout zaměstnanecké akcie, nejsou zde firmy s globální působností, což znamená i jistou prestiž atd. Nechci, aby lidé zůstávali dlouho v práci či pracovali o víkendech, to je známka špatného řízení či špatné organizace práce. Ale zase nemůžete mít ty, co v šest hodin zaklapnou počítač a je jim jedno, co se pak děje. Obecně je ovšem evropské prostředí jinak nastavené. Sociální systémy nemotivují lidi, aby byli lepší. V USA můžete být vyhozeni na minutu, žádné odstupné neexistuje.

Takže čím vlastně lidi motivujete vy?

Častý problém managementu spočívá v tom, že nosí na vizitce titul „director“ a chová se arogantně. Správný ředitel má být tmelem týmu, aby uměl pracovat s lidmi a posouval je dál. Oni si ti lidé svoji cestičku ve struktuře firmy nenajdou sami, musíte jim otevírat dvířka z nadhledu. Dvakrát do roka mám individuální obědy s každým člověkem z agentury, agenda má tři body: konstruktivní feedback a návrhy na zlepšení, pak hovořím já o změnách v agentuře, protože nechci, aby to slyšeli na velkých schůzkách nebo v zákulisí - chci aby to věděli ode mě. A třetí bod je jeho budoucnost -kam chce směřovat, jaké jsou jeho cíle. Samozřejmě máme personalistku, ale já chci napřímo ovlivňovat dynamiku a rozvoj talentů v týmu. Podle mě je primární potřebou lidí, aby před sebou neustále viděli nové cíle a neskončili v práci, kde budou jen bušit do počítače a neuvidí žádný výsledek či osobní posun. Sekundární je týmové prostředí, ve kterém pracují. Až terciální motivací jsou peníze - já chci svým lidem platit nejvíc na tomto trhu. Pokud jsou nenahraditelní, jsou výjimeční, mají ambice měnit svět, tak budou velmi dobře zaplacení. Kurzy a osobní vzdělávání, které hradí agentura, jsou samozřejmostí - nepočítám s dvanácti, ale s třinácti měsíci v ročním rozpočtu a ten jeden navíc jde jen a pouze na vzdělávání.

V čem mají nezávislé digitální agentury výhodu oproti digitálním sekcím velkých sítí?

Je to srdce. Vaše firma je prostě vaše firma, a jakmile se skloubí oddanost k práci s vizí, ambicí a talentem, máte obrovskou výhodu. V síťových agenturách je digital druhořadá věc. Dnes už třeba možná udělají na digitálu 30 % marže, kdežto na tradičním offlinu udělají jen 10-15 %. Ale často raději dělají to co, umí nejlíp, a nechtějí se moc měnit. Sedí tam lidé, kteří se jednou něco naučili a mají problém se adaptovat.

Teď se nemohu nezeptat, proč jste se vlastně vy té nezávislosti do jisté míry vzdali?

My jsme ambiciózní, ani po sedmi letech nás neopustily vize o tom, že budeme měnit svět. V Youngu nám umožnilo české vedení otevřít produkční hub pro celý EMEA region. Nydrle tak, jak ho znáte, se de facto nemění - neustále se budeme přizpůsobovat klientům, rozšiřovat specializace a soustředit se primárně na český a slovenský trh. Kromě toho ale vznikne tento hub, aby servisoval ostatní země.

Stejně jako je tedy pro Y&R výhodnější spojit se s hotovou agenturou, pro vás je lepší spojit se s někým, kdo vám cestu do světa umožní - protože ten, kdo chce měnit svět, dříve nebo později na těsné hranice Česka narazí.

Tady není zas tak těsno. Často slyšíme, že jsou tady zabednění klienti a špatní lidé v agenturách - nic z toho není pravda. Ty příležitosti tady jsou, jen je musíte vidět a pojmenovat. A když tohle proaktivně ukážete klientům, otevřou se vám, začnou vám věřit a budou se snažit s vámi prokopat cestičku svázanou korporací. Potenciál v klientech je tady velký, jen jej málokdo těží. My jsme ale do Evropy chtěli, i když máte pravdu, že se tam z Čech nedostanete tak jednoduše. Pár lidem se to povedlo, pár firem získalo financování ze zahraničí a na globálním trhu uspěli, jsou to ale jednotky. Musíte mít vizi, chuť, schopnosti a také obrovskou dávku štěstí. Pro nás tedy bylo spojení s Y&R cestou. Teď jsme např. vyhráli první projekt pro Danone na Ukrajině, společně s Youngy, a od ledna také děláme celoevropsky Hills. Jsme v rostoucím online odvětví, ale rozpočty se snižují. A když se chcete primárně soustředit na stoprocentní kvalitu práce pro stávající klienty, nemusí vám na expanzi do zahraničí vždy zbýt dost peněz.

Vy jste se za sedm let dostal z pozice samostatného pěšáka do pozice majitele firmy. Jak se bude vyvíjet Nydrle Digital dál?

Jedním z cílů mé návštěvy v Silicon Valley bylo zjistit, jak funguje startupová komunita, kde vznikaly Googly, Facebooky a další. Ve střední Evropě je v tomto obrovský nevyužitý potenciál. To vychází z historie - Čechům se vyčítá dost často nedostatek kreativity, protože tu za minulého režimu byly potlačovány například umělecké školy, naopak jsou ale velmi technicky zdatní. Když tedy s lidmi dokážete pracovat a nevyužíváte je jen jako onuce, dokážete objevit a rozvíjet talenty. S tím souvisí i můj budoucí cíl. V téhle budově je dole Prague Hub, kreativní centrum, na tomto patře vzniká Tech Hub - centrum startupových projektů a inkubátor nápadů. S jedním podstatným rozdílem od Silicon Valley - tam to funguje tak, že najdete kvalitní tým dvou lidí, kteří mají nějakou myšlenku s potenciálem. Vy zainvestujete a nápad začne růst. Co se Česka týče, já věřím, že se to dá aplikovat i v korporátní sféře. My se nechceme zaměřovat na malé individuální byznysy, ale na korporace, které řeší nebo budou řešit digitál. Najmout si interní tým je příliš drahé a najmout klasickou agenturu také nemusí být vždy ideální. Vy jako korporátní klient můžete přijít do inkubátoru, dát tam projekt a mentoři s vámi budou velmi intenzivně komunikovat ohledně toho, jak jej co nejlépe zpracovat. Inkubátor nebude nijak omezený, jeho cílem bude shromáždit co nejvíce lidí, kteří budou klientům generovat fundované odpovědi na jejich otázky. A v případě potřeby je cílem nalezení ideálního technologického řešení.

Kdyby vám někdo před těmi sedmi lety řekl, kam se dnes dostanete, věřil byste mu?

Já si popravdě řečeno myslel, že se tam dostaneme daleko dřív. Investovali jsme do projektů, které jsme potřebovali mít jako case studies, takže jsme je dělali zadarmo - což na rozvinutém trhu nemusíte, jelikož nemusíte vytvářet poptávku. To nás trochu zpomalilo. Ty nové startupové agentury, které teď vznikají z lidí odcházejících z velkých agentur, jsou vlastně velmi pozitivní - jsou tam sice více i méně schopní lidé, ale je dobře, že tyto agentury vznikají. Na trhu je potřebujeme, pomáhají trh vzdělávat. A ty začátky… Seděl jsem doma v kumbálu a začal jsem chodit a nabízet weby restauracím, pak z toho byly realitky a developeři… Pak jsme dělali pro agentury, dlouhou dobu pro TBWA, rostlo to a rostlo. Měl jsem štěstí na lidi, kteří tu pracují, a čich na společníky, jejichž přijetí do vlastnické struktury bylo důležitým milníkem v historii agentury. Dnes se všechno velice rychle mění, těžko předvídat dlouho dopředu. Chtěl bych ale posunout a vzdělávat trh, naučit klienty efektivně pracovat s tím, co je dostupné. Mám na to nástroje a 45 fantastických lidí.

Jakou funkci v tomto hrají Digitální agentury - sekce při AKA? To, o čem mluvíte, by měla být záležitost také profesního sdružení.

Upřímně řečeno, nemám radost, že tato aktivita trochu usnula. Věnoval jsem jí za dobu svého předsednictví (v profesním sdružení je rotující předsednická funkce na dobu 6 měsíců, pozn. red.) docela dost energie a podařilo se nám sdružení dost zviditelnit. Primární cíl je opravdu edukace, vysvětlit proč třeba není v digitální oblasti rozhodujícím faktorem cena, kterou nabízejí garážové firmy velmi nízkou, že je dobré zalovit v řadách profesionálů, kteří stojí víc, ale doručí daleko kvalitnější práci s přidanou hodnotou. V posledním roce se ale moc nedaří počáteční vlnu udržovat - narazili jsme na to, že každý člen má jako prioritu svou práci. Po poslední námi organizované konferenci v listopadu mám ale dobrý pocit, že jsme znovu chytili vítr do plachet. Toto sdružení, které má de facto reprezentovat prémiové značky v digitální oblasti, potřeba je, o tom není nejmenších pochyb.

Michal Nýdrle
obdivuje americký
způsob práce a má
pro to jeden zásadní
důvod: přináší výsledky.
„V Silicon Valley lidé
běžně jedou přes
víkendy a spí v práci ve
spacáku. V evropském
sociálním systému to
ale aplikovat nejde.
Podařilo se nám zbavit
se těch, kteří byli
zvyklí pracovat do šesti
hodin a ani o minutu
déle.“ Pokud vás ještě
ve třiceti letech
nepřejde touha měnit
svět, podobný přístup
je bezpodmínečnou
nutností.Michal Nýdrle obdivuje americký způsob práce a má pro to jeden zásadní důvod: přináší výsledky. „V Silicon Valley lidé běžně jedou přes víkendy a spí v práci ve spacáku. V evropském sociálním systému to ale aplikovat nejde. Podařilo se nám zbavit se těch, kteří byli zvyklí pracovat do šesti hodin a ani o minutu déle.“ Pokud vás ještě ve třiceti letech nepřejde touha měnit svět, podobný přístup je bezpodmínečnou nutností. | Petr Kubin

Michal Nýdrle (1982)

V 16 letech se jeho rodiče rozhodli odjet z Prahy, on v ní zůstal a poslední dva roky obchodní akademie se živil brigádami. Zapisuje se na soukromou vysokou školu marketingu a managementu, kterou je rozhodnut sám financovat. První weby a flashové animace vznikají v hotelu, kde pracuje jako noční recepční při škole. Zakázek přibývá a Michal Nýdrle spolupracuje už s dalšími čtyřmi lidmi. Kvůli časovému vytížení školu nedokončí, naopak začíná v roce 2002 pracovat na částečný úvazek v realitní a investorské společnosti Colliers International. Po dvou letech zakládá v roce 2004 digitální agenturu Nydrle Digital, která začínala jako klasické one man show a dnes patří se svými 45 zaměstnanci k největším čistě digitálním shopům v České republice. Nedávno uzavřel akvizici s WPP a stal se součástí Y&R Brands.