Stieg Larsson, Jo Nesbø, Lars Kepler, Jussi Adler-Olsen nebo Kristina Ohlssonová. Autoři tzv. severské krimi, která se také označuje jako skandinávský noir, se v posledních letech usídlili na nejvyšších příčkách žebříčků popularity mezi českými čtenáři. Žánr, na jehož dlouhotrvající úspěch zpočátku sázel jen málokdo, se stal postupem času fenoménem a pro nakladatele a knihkupce sázkou na jistotu.
Severští autoři jsou všude – na pultech knihkupců, v regálech knihoven, na nočních stolcích čtenářů (případně v jejich e-čtečkách), na reklamních plakátech v dopravních prostředcích a dokonce i jako čestní hosté blížícího se květnového veletrhu Svět knihy Praha 2016. Na festival jich přijede pořádný zástup – celkem sedmnáct spisovatelů v čele s Dánkou Dorthe Norsovou, Finkou Johannou Sinisalo, Norem Josteinem Gaarderem či Švédkou Majgull Axelssonovou.
Marketingová značka severské krimi dosahuje v Česku závratných výšin. Brněnské nakladatelství Host, které je dvorním vydavatelem spisovatelského dua proslaveného pod jménem Lars Kepler nebo Henninga Mankella (autor příběhů komisaře Wallandera), dosud vydalo knihy od více než třiceti severských autorů a v letošním roce plánuje dostat na pulty dalších devatenáct nových titulů. „Nejde jen o detektivky. Vydáváme i řadu autorů společenských nebo uměleckých románů a dětské literatury,“ říká k tomu ředitel nakladatelství Tomáš Reichel.
Podobné plány má i další české nakladatelství Kniha Zlín, do jehož stáje patří hvězdný Jo Nesbø píšící příběhy o zhýralém policejním komisaři Harrym Holeovi. Od roku 2004 vydalo nakladatelství 46 knih od 18 severských autorů napříč žánry a letos má v úmyslu vydat dalších 14 titulů.
Návrat do reality
Úplné počátky boomu skandinávského noir (nebo chcete-li nordic noir) mezi českými čtenáři není lehké vystopovat, ale s největší pravděpodobností současnou mánii odstartovalo vydání trilogie Milénium z pera švédského autora Stiega Larssona, která se okamžitě stala celosvětovým bestsellerem a později byla i zfilmována. Její třetí díl vyšel v České republice v roce 2010.
„Poté, co dlouhou dobu dominovala angloamerická krimi literatura, nástup severských detektivek představoval příjemné osvěžení a určitý ,návrat do reality‘,“ poodkrývá Reichel jedno z tajemství úspěchu Milénia a dalších podobně zaměřených knížek.
Čtenářům se na severských detektivkách kromě potemnělé atmosféry, v nichž se řeší zapeklité případy brutálních vražd, líbí i to, že se mohou snadno ztotožnit se zajímavými literárními postavami včetně samotných vyšetřovatelů. Ti většinou nejsou vzornými policisty, kteří si se vším poradí na první dobrou, ale často lidé s vlastními problémy a trápením.
„Žánr nordic noir navíc široce přesahuje žánr detektivky, což zvyšuje jeho atraktivitu. Dotýká se i aktuálních témat a často se tu řeší ožehavé společenské otázky, jako jsou například problémy s přistěhovalci,“ napsal Strategii Radek Nahodil, který provozuje web Severskedetektivky.cz.
Přestože se s knížkami od severských autorů na českém trhu roztrhl pytel až v poslední době, není pravda, že by se s nimi čeští čtenáři setkali úplně poprvé. Severská literatura je v českém prostředí systematicky překládána již od konce devatenáctého století, a novodobým spisovatelům detektivek proto pomohlo, že mohli navázat na poměrně dlouhou tradici. „Severská krimi byla u nás populární již v osmdesátých letech, kdy knihy švédské autorské dvojice Sjöwallová–Wahlöö vycházely v osmdesátitisícovém nákladu,“ uvedla šéfeditorka nakladatelství Kniha Zlín Lucie Smolka Fruhwirtová.
Šikovný marketing
Kvalitně napsaná knížka s poutavým originálním obsahem sice do určité míry zvyšuje šance, že si jí nakladatel všimne, zakoupí práva a titul vydá, mnohdy to ale nestačí. Severští autoři to vědí, a nic proto neponechávají náhodě. Již dávno pochopili, že práci nestačí jen dobře odvést, ale také ji správně prezentovat a prodat.
„Když porovnám materiály, které dostáváme od jiných agentur a nakladatelství, severské agentury mají většinou velmi promyšlené marketingové strategie a k dispozici velké množství materiálů, často včetně kompletně do angličtiny přeloženého rukopisu,“ vysvětluje Smolka Fruhwirtová. Severské země navíc vydávání knih svých autorů v zahraničí podporují formou kulturních grantů.
Jitka Jindřišková, která pracuje pro kulturní centrum Skandinávský dům a zároveň jako koordinátorka kampaně #ReadNordic propagující literaturu zemí evropského severu, je přesvědčená o tom, že velkou roli v nárůstu popularity severské krimi v Česku v posledních letech sehrála právě politika samotných nakladatelství. „Velmi záleží na tom, kdo knížku vydává a jakou péči jí věnuje,“ zdůrazňuje.
Žánr detektivky byl obecně v minulosti mnohými čtenáři považován za brakovou literaturu. Nakladatelství Host Brno, které koupilo práva na vydávání zmiňovaného Larssonova Milénia, se i přes možná rizika neúspěchu rozhodlo vsadit na jednu kartu. Zajistilo kvalitní překladatele, knihu obalilo do lákavé obálky a spolu se šikovným marketingem se jalo přesvědčovat čtenáře, aby si knížku koupili. „Díky tomuto přístupu se detektivka vymanila ze škatulky spotřební paperbackové literatury prodávané na nádražích a stala se rovnocennou jiným žánrům,“ řekla Jindřišková Strategii.
Přesyceno?
Jak už to tak bývá, nic netrvá věčně. Módní vlny se převalí a zájem časem opadne. S největší pravděpodobností to potká i fenomén severské detektivky, jen je obtížné určit, kdy se tak stane. „Můžete pečlivě sledovat situaci na knižním trhu, číst různé analýzy a studie o chování čtenářů, ale všechno z čísel a prognóz jednoduše nevyčtete,“ myslí si Smolka Fruhwirtová.
Někteří odborníci v oboru dokonce shodně tvrdí, že propad zájmu o četbu severských detektivek už mezi čtenářskou obcí v Česku pomalu začal, nebo klepe na dveře. Podle ředitele brněnského nakladatelství Host Reichela se přesycenost bude projevovat v tom, že každá novinka už nebude přijímána s takovou zvědavostí, jako tomu bylo dosud. Na druhou stranu se podle něj kvalitní autoři, kteří se již prosadili a které si čtenáři oblíbili, budou prodávat i nadále.
Špatná reklama
„Severská literatura má v českém kulturním kontextu své místo, a pokud lidé budou číst, prostor pro ni tu bude vždy, zvlášť pokud bude mít stále takovou podporu, jakou má nyní,“ podtrhuje Smolka Fruhwirtová s tím, že severské detektivky budou součástí portfolia nakladatelství Kniha Zlín i v následujících letech. „Na druhou stranu si nemyslím, že v edičním plánu překročíme tak vysoký počet severských knih, jaký budeme mít v letošním roce.“
Radek Nahodil ze serveru Severskedetektivky.cz je přesvědčen, že potenciál nordic noir ještě nebyl zcela vyčerpán. „Severští autoři se neustále snaží přicházet s novými nápady a inovacemi. Každým rokem se tak objeví několik originálních a zajímavých titulů. Ať už jsou to detektivky či thrillery ze současnosti pojaté neotřelým způsobem nebo třeba historické detektivky ze středověku či detektivky s prvky sci-fi z blízké budoucnosti,“ říká. Mnoho z autorů se navíc rozhodlo psát celé detektivní série, čímž nutí čtenáře dokupovat si další díly.
Osud severské krimi v České republice tak bude do značné míry závislý především na tom, jak s ním naloží nakladatelé. „Může se stát, že nakladatelé koupí průměrnou severskou detektivku, udělají jí patřičnou reklamu, kde ji nepřiměřeně vychválí, a už je nebude zajímat, zda je kniha opravdu kvalitní,“ říká Nahodil. Zklamaný čtenář knihu odloží a další si už preventivně nekoupí. Špatná reklama tak v konečném důsledku poškodí celý žánr.
