Z daňového hlediska je poskytování dárků a pořádání marketingových soutěží komplikované, přesto nabízí určitý prostor pro daňovou optimalizaci. Jaká jsou tedy základní pravidla daňového režimu těchto aktivit? Tušíte, která úskalí mohou v této oblasti nastat?
Které dárky můžeme daňově uplatnit?
Obecně lze konstatovat, že výdaje na reprezentaci, kterými jsou zejména výdaje na pohoštění, občerstvení a dary, patří mezi daňově neuznatelné náklady. Zákon o daních z příjmů (ZDP) za dar nepovažuje reklamní a propagační předmět označené obchodní firmou nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu, jehož hodnota bez daně z přidané hodnoty nepřesahuje 500 Kč a který není s výjimkou tichého vína předmětem spotřební daně. Výdaje vynaložené na pořízení těchto dárků pak můžeme uplatnit jako daňově uznatelné náklady.
Pokud se jako firma rozhodneme poskytnout reklamní či propagační předmět vlastním zaměstnancům, nesplňujeme tak podmínku daňové uznatelnosti. V tomto případě se pak nejedná o výdaj vynaložený k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Teoreticky bychom mohli považovat poskytnuté reklamní předměty za daňově uznatelné náklady, pokud by nárok na jejich poskytnutí vyplýval ze směrnice, pracovní smlouvy či jiného předpisu. Z pohledu daně z přidané hodnoty můžeme uplatnit nárok na odpočet daně u výdajů souvisejících s poskytnutím reklamních dárků v rámci ekonomické činnosti. Jejich pořizovací cena bez daně ale nesmí přesahovat 500 Kč. Tohoto nároku můžeme také využít, pokud se rozhodneme poskytnout obchodní vzorky. Poskytnutí dárků či obchodních vzorků se pak nepovažuje za dodání zboží, a nepodléhá tak logicky dani na výstupu.
Tři kategorie u marketingových soutěží
V rámci marketingových soutěží můžeme pracovat se třemi základními kategoriemi:
* spotřebitelská loterie, * malá spotřebitelská loterie, * ostatní reklamní soutěže.
Samotná výhra může ve všech uvedených případech spočívat jak v peněžním, tak nepeněžním plnění. Provozování prvních dvou zmíněných typů soutěží v České republice vymezuje Zákon o loteriích. Zabývat se jimi zde proto nemá dále smysl. Reklamní soutěže naopak podobnými pravidly omezeny nejsou. Reklamní soutěží v praxi rozumíme soutěž, která je uspořádána za účelem propagace zboží či služeb podnikatele, kdy je výhra jistá, nebo podmíněna určitým mechanismem (např. vymezeným počtem ústřižků z obalů zboží). Často také vidíme reklamní soutěže, které jsou spojeny s konkrétními znalostmi (např. přesným odhadem či správně zodpovězenou otázkou).
Výhry z výše uvedených typů soutěží a loterií jsou u fyzických osob daňově osvobozeny, pokud jejich výše nepřesáhne 10 000 Kč. V opačném případě vstupují přijaté výhry do dílčího základu daně z příjmů, který je určen podle vztahu příjemce k pořadateli soutěže. U fyzické osoby - občana spadá přijatá výhra na základě § 10 ZDP do ostatních příjmů a v případě výhry nad 10 000 Kč podléhá daný příjem srážkové dani.
Daňově odčitatelné výdaje
Z pohledu pořadatele reklamní soutěže se náklady související s reklamní soutěží považují za výdaje na reklamu a propagaci. Obecně by měly být považovány za daňově odčitatelné, protože jsou vynaloženy s jasným cílem dosažení, zajištění a udržení příjmů. Součástí těchto nákladů je i srážková daň zaplacená pořadatelem za příjemce výhry (občana), pokud se jedná o nepeněžní výhru.
Kdy odvádět DPH?
Z pohledu daně z přidané hodnoty lze u zdanitelných plnění přijatých v rámci provozování reklamních soutěží či spotřebitelských loterií (v rámci ekonomické činnosti plátce) uplatnit nárok na odpočet daně. Na druhé straně při předání nepeněžní výhry dochází z pohledu Zákona o DPH ke změně vlastnického práva, a tím i ke zdanitelnému plnění. Z tohoto důvodu musí být v příslušném zdaňovacím období, kdy došlo k předání výhry, odvedena daň z přidané hodnoty na výstupu. Jak je z výše uvedeného patrné, vhodné nastavení kritérií pro poskytování dárků a pořádání marketingových soutěží má velký vliv na daňovou uznatelnost souvisejících nákladů. Tato oblast tak nabízí značný prostor pro daňovou optimalizaci.
Autorky pracují u společnosti KPMG
