Paragrafy v praxi: Štítkování je v módě

Která žárovka je nejúspornější?

Která žárovka je nejúspornější? Zdroj: Repro Strategie

Reklama, ve které kromě samotného lákavého sdělení musí být i nějaký povinný suchopárný text, byla dříve raritou, dnes je spíše pravidlem. Nikdo se přitom nezabývá vážně otázkou, do jaké míry lidé tyto texty vůbec vnímají.

S povinnými texty začala tabáková reklama a její stále stejné varování. Následovala reklama na léky – přitom představa pacienta, který si nad lékovou reklamou opakuje, že nesmí zapomenout pečlivě pročíst příbalovou informaci, je spíše chtěnou fantazií než realitou.

Ke všem povinným součástem reklamy se nyní přidává i takzvané štítkování energetické. Nenápadně, zcela mimo „náš“ zákon o regulaci reklamy, vplížila se do reklamních sdělení povinnost uvádět energetické náročnosti nabízeného zboží. A zbožím, kterého se tato povinnost týká, je kdeco.

Pokud je vaším klientem například developer či realitní agent nabízející prodej či pronájem domů či bytů, vztahuje se na jeho reklamy povinnost uvádět energetickou třídu nemovitosti (přesněji klasifikační třídy ukazatele energetické náročnosti), zjištěnou z tzv. PENB neboli energetického průkazu budovy. Pokud tento průkaz klient nemá, dostane za toto opomenutí pokutu a smutnou povinností reklamního agenta bude navíc uvést v reklamě nejhorší třídu G, a tedy označit nabízené nemovitosti za „mimořádně nehospodárné“ – což asi prodeji mnoho nepomůže. Je to dobře vymyšlené: tato sankce je jistě horší než nějaká zdlouhavá pokuta.

Účinná třída

Nemovitostmi to nekončí, jde i o výrobky spojené se spotřebou energie. Jejich seznam přitom není dán zákonem, je ponechán na vůli prováděcích předpisů, takže do něj bude moci přibývat další a další zboží. V tomto případě jsou obchodníci povinni uvádět odkaz na třídu energetické účinnosti výrobku, a to v informačních a reklamních materiálech popisujících spotřebu energie, konkrétní technické parametry výrobku nebo cenu výrobku (nikoli tedy úplně nutně ve všech reklamách).

V místě prodeje, u vystavených výrobků anebo v katalogu zásilkové služby pak musí být navíc celý energetický štítek a k němu ještě tzv. informační list.

Co je to za gumy?

Štítkování postihlo i pneumatiky, jejichž reklama musí obsahovat třídu palivové účinnosti, třídu a naměřenou hodnotu vnějšího hluku odvalování a případně třídu přilnavosti za mokra, a to ve všech technických (?) propagačních materiálech i na internetových stránkách.

Na samotném internetu pak dodavatelé pneumatik musejí rovněž uvést odkaz na příslušnou internetovou stránku komise věnovanou tomuto nařízení, vysvětlení piktogramů uvedených na označení, upozornění, že skutečná úspora paliva a bezpečnost silničního provozu závisejí především na chování řidičů, a zejména uvést, že ekologická jízda může výrazně snížit spotřebu paliva, že pro optimalizaci přilnavosti za mokra a palivové účinnosti by měl být pravidelně kontrolován tlak v pneumatikách a že je třeba vždy přísně dodržovat vzdálenosti mezi vozidly s ohledem na brzdnou dráhu.

Pokud by výše uvedená regulace odporovala vašemu přesvědčení a chtěli byste vědět, který ze zákeřných politiků se pod energetický zákon v roce 2001 podepsal, najdete tam hned tři podpisy, hezky vedle sebe: Havel v. r., Klaus v. r., Zeman v. r.