Rada ČT ke stížnosti redaktorů: Objektivita ani vyváženost porušeny nebyly

Daniela Drtinová

Daniela Drtinová

Rada České televize v kauze stížnosti redaktorů na údajné zasahování do zpravodajství neshledala porušení objektivity a vyváženosti zpravodajství ČT jako celku. Dnes se na tom usnesla většina radních s tím, že nelze potvrdit, zda došlo k nestandardním editorským zásahům do vysílání. Podle Daniely Drtinové, která je jedním z kritiků údajných zásahů do vysílání, nebyla vůle podnět skutečně prošetřit.

Obsáhlé stanovisko generálního ředitele Petra Dvořáka, který žádný prohřešek proti zákonu ani kodexu ČT neodhalil, dnes rada vzala na vědomí. „Rada v podstatě došla ke stejnému závěru, ke kterému jsem došel já. Je dobře, že k tomu měla nezávislé zhodnocení dalších, co se k tomu vyjádřili. My budeme pokračovat v těch krocích, které jsem předestřel již na minulém zasedání,“ řekl Dvořák, kritiku považuje za neoprávněnou.

Podle odboráře Adama Komerse, jenž je pod stížností rovněž podepsán, ale rada rozhodla, aniž by sama cokoli šetřila, tím že přijala Dvořákovo stanovisko. „Je třeba to vzít na vědomí, protože žádný opravný prostředek proti tomu neexistuje,“ uvedl ve svém prohlášení Komers. Zda byl podnět posouzen nestranně a odpovědně, je nyní podle něj otázka spíš pro Poslaneckou sněmovnu. V této souvislosti je podle něj zajímavé například stanovisko Etické komise Syndikátu novinářů ČR, které naznačuje porušení zákona i kodexu ČT v některých případech, jež podnět redaktorů uvádí.

„Nebyla vůle podnět skutečně prošetřit a dobrat se toho, za k ovlivňování ve zpravodajství docházelo,“ sdělila Drtinová. Rada je přitom podle ní orgán, jehož prostřednictvím veřejnost uplatňuje své právo kontroly. „Především ve vztahu k veřejnosti selhala a naopak pomohla ten problém zamést pod koberec,“ dodala moderátorka.

Na dnešním zasedání neuspěl návrh předsedy rady Milana Uhdeho na zřízení nezávislé komise, která by zjištění šéfa ČT prověřila. Sedmičlenná pracovní skupina měla být složena z kandidátů navržených generálním ředitelem, radou a z osob, které by navrhli sami stěžovatelé. Pokud by rada podle Drtinové myslela snahu prošetřit stížnost vážně, pak by vznik této komise umožnila. Někteří radní dnes nicméně uvedli, že se myšlence na sestavení jakéhosi pracovního panelu do budoucna ještě chtějí věnovat.

Ze schváleného usnesení, které vychází z návrhu radního Jiřího Závozdy, vyplývá, že rada vzala na vědomí organizační změny, včetně zavedení editoriálního panelu. Změny mají podobným kauzám do budoucna předcházet. Nadále má také pokračovat interní audit.

Komise, která se rozpadla, ještě než zasedla

Uhde dnes ve svém návrhu na sestavení komise uvedl, že rada má právo a povinnost vyjádření Dvořáka, s nímž byli radní seznámeni na minulém zasedání, nechat podrobit přezkumu. Jeho návrh podle něj představoval jakousi arbitráž. Zároveň ocenil původní záměr generálního ředitele na sestavení podobného týmu mediálních expertů. „Je škoda, že skupina nezačala pracovat,“ uvedl dnes Uhde. Dvořák původně zamýšlel, že stížnost redaktorů posoudí nezávislá komise expertů. Poté, co z pětičlenného týmu dva lidé odešli, se ale rozhodl její činnost ukončit.

Vlastní usnesení dnes navrhoval i radní Radek Mezuláník, podle kterého kauza ukazuje na hlubší problém fungování zpravodajství a možná i celé televize a představuje selhání vedení ČT. Jeho návrh, že rada vyjadřuje znepokojení nad uvedenými událostmi a že podobné praktiky nelze tolerovat, ani návrhy na personální dopady, ale radní neschválili.

Stanovisko Dvořáka, podle kterého nebyl porušen zákon ani etický kodex televize, vycházelo z vyjádření šéfa zpravodajství Zdeňka Šámala, analýz agentury Media Tenor, materiálů kolektivu pod vedením Jaroslava Formánka a článku a stanoviska experta Milana Šmída. Rada využila i usnesení etického panelu, jenž také neshledal žádné porušení pravidel ani novinářské etiky. Za nejdůležitější dokument například radní Antonín Bajaja považuje interní audit ČT a především pak návrh jak do budoucna řešit interní spory.

Kauzu loni zahájila stížnost 24 redaktorů, kteří se obrátili na Radu ČT. K výzvě se otevřeně přihlásili ale jen moderátorka Drtinová, Komers a naposledy Nora Fridrichová. V materiálu uvedli případy, kdy šéfredaktor Petr Mrzena údajně zasahoval do zpravodajství ve prospěch prezidenta Miloše Zemana i jeho spřízněné strany SPOZ. Zpochybňování nestrannosti odmítli ředitel zpravodajství ČT Zdeněk Šámal i Dvořák. Ten pak na prosincovém zasedání radním předal své stanovisko, které zahrnovalo sdělení auditorů i některé návrhy organizačních změn, počítající mimo jiné s oddělením redakčních a editorských pravomocí. Obdobné případy by pak v budoucnu měl řešit i nově vzniklý editoriální panel.

K prošetření situace v ČT radu vyzvaly i některé organizace jako Český a filmový a televizní svaz, české centrum Mezinárodního PEN klubu nebo občanské iniciativy Inventura demokracie a Vraťte nám stát!