Podle dosud platného zákona je možnost zahraniční majetkové účasti v elektronických médiích omezena hranicí 50 procent, v případě tištěných médií nebyla omezení žádná. Pokud bude nynější novela schválena, o čemž ruští komentátoři nepochybují, bude se pětinová klauzule jako strop pro zahraniční majetkovou účast vztahovat na všechny sdělovací prostředky.
Zákon schválený v prvním čtení předpokládá, že nová pravidla vstoupí v platnost od 1. ledna roku 2016. Do 1. února 2017 budou mít zahraniční investoři čas na to, aby velikost svých podílů příslušně upravili. Podle agentury ITAR-TASS v dolní komoře ruského parlamentu stále silněji zaznívají i výzvy zařadit média se zahraniční majetkovou účastí do kategorie „zahraničních agentů“. Hanlivý titul, vnímaný v nynější vlně národního nadšení v Rusku krajně negativně, jsou povinny používat nevládní organizace využívající zahraniční financování. Na média se nařízení dosud nevztahuje.
Podrývají základy státu
„Naši občané musejí vědět, čí názory čtou, za čí peníze dané médium funguje,“ řekl v dnešní rozpravě poslanec strany Spravedlivé Rusko Alexej Kazakov. „Celá řada médií financovaných z Evropy a USA si klade za cíl přinutit naše lidi, aby na svůj stát pohlíželi optikou Evropy a zámoří. Pomalu, ale jistě podrývají základy našeho státu, publikují názory nejrůznějších liberálů, kteří špiní a pomlouvají naši zemi a pracují proti našemu státu v zájmu Evropanů a Američanů,“ řekl poslanec Kazakov.
Díky zahraniční majetkové účasti funguje řada předních ruských médií, například uznávaný deník Vedomosti nebo časopis Forbes. Jejich komentáře, které často kriticky hodnotí politiku Kremlu, vyvolávají v ruských politických stranách stále větší nespokojenost. Zejména v poslední době jsou tato média označována za „hlásnou troubu“ Západu, který kvůli ruské politice vůči Ukrajině vede proti Moskvě informační válku.
