Sen o vlastních čtyřech stěnách | E15.cz

Sen o vlastních čtyřech stěnách

stavební spoření, právo, byznys
stavební spoření, právo, byznys
• 
ZDROJ: archiv

Daniel Deyl

Share on Facebook Messenger
Proč je u nás tak populární stavební spoření, a jak reaguje na globální ekonomické zpomalení? Na otázky časopisu Právo&Byznys odpovídá Hans-Dieter Funke, místopředseda představenstva Raiffeisen stavební spořitelny.

České stavební spoření je třetí největší v Evropě, po Německu a Rakousku. Z jakých - historických či jiných - důvodů se v těchto zemích daří stavebnímu spoření o tolik lépe než na jiných vyspělých/středoevropských trzích?
Důvody vyplývají mimo jiné z historie daných zemí. V Německu se tento produkt po válce prosadil díky tomu, že si v dobách velkého hospodářského boomu mnoho lidí objevilo ve stavebním spoření nástroj, jak si splnit sen o vlastních čtyřech stěnách. Člověk si tak mohl s pomocí státní podpory vybudovat určitý objem finančních prostředků, které potom společně s úvěrem ze stavebního spoření využil pro pořízení nebo zmodernizování svého bydlení. I v Rakousku už mají s tímto zkušenosti dvě generace. Cílem většiny obyvatel těchto dvou zemí je mít svůj vlastní domek nebo byt a neustále ho přizpůsobovat měnícím se požadavkům. Proto smlouva o stavebním spoření patří do základního portfolia bankovních produktů – a to speciálně u mladých lidí. Po boomu stavebního spoření po roce 1993 v České republice se i tady stavební spoření stalo součástí „základní sady finančních produktů“, které by si měl zřídit každý člověk, aby si nastřádal vlastní kapitál, jejž později použije na bytové potřeby. I v Česku se čím dál více projevuje zájem pořídit si vlastní bydlení – a také zrekonstruovat si starší nemovitost, kterou již vlastním.

Co k tomu lidi vede právě v těchto zemích?
Země jako Rakousko, Německo a Česko jsou ekonomicky velmi stabilní. Je tu nízká míra inflace, a tak dělá dlouhodobé spoření člověku radost. Kdežto v některých východoevropských zemích tomu až tak úplně není. A pak je tu samozřejmě několik zemí, kde pro financování bytových potřeb zvolili jiný systém anebo v nich byty ve vlastnictví už tvoří vysoký podíl.

Kolik procent trhu s rezidenční výstavbou připadá na stavební spoření (ve srovnání s hypotékami a jinými způsoby financování)? Jak je tento trh rozdělen jinde v Evropě?
Stavební spořitelny poskytly v uplynulých letech dohromady v úvěrech na bytové záměry obyvatel přes 300 miliard korun. Plánovanou koupi nebo rekonstrukci bydlení realizovalo s pomocí úvěrů ze stavebního spoření celkem více než 400 000 lidí. V Německu a Rakousku jsou tyto investice do vlastního bydlení ještě vyšší. V osmi z deseti případů, kdy se investuje do bydlení, tu figuruje stavební spoření. Doplňuje vlastní prostředky nebo hypotéku, aby bylo možné pokrýt celkové potřebné náklady.

V Česku je pět stavebních spořitelen. Jak mají mezi sebou rozdělený svůj tržní segment?
Největší tržní podíl nadále připadá na ČMSS. Nám v některých kritériích náleží druhé místo před SSČS a MP, které jsou zhruba stejně velké; nejmenší podíl na trhu má stavební spořitelna Wüstenrot.

Ve kterých zemích tyto firmy v současnosti působí?
RSTS působí stejně jako všechny stavební spořitelny v Česku pouze na domácím trhu. Všechny mateřské společnosti těchto spořitelen s úspěchem působí v Rakousku nebo Německu a většinou i na dalších zahraničních trzích. Naše mateřská společnost například v Chorvatsku a Rumunsku.

Jak se promítají legislativní změny (jmenovitě snížení státní podpory stavebnímu spoření, ale i jiné) na trhu stavebního spoření?
V uplynulém roce trh celkově v meziročním srovnání poklesl asi o 17 procent. Zcela určitě k tomu přispěly diskuze vedené o budoucnosti produktu a eventuálních dalších změnách ve stavebním spoření a pochopitelně v první řadě také snížení státní podpory.

Očekáváte v dohledné době další legislativní či jiné změny, které by měly situaci na trhu změnit?
Neočekávám, že by mělo dojít ještě k dalšímu snižování státní podpory. U dalších otázek, tedy kdo všechno bude moct stavební spoření poskytovat nebo jestli bude zavedena účelovost, je třeba ještě vyčkat, jak se budou řešit, zda se vláda rozhodne tyto více než pochybné nápady uskutečnit.

Jakým způsobem zareagoval trh stavebního spoření v Česku i v Rakousku na průběh globální finanční krize a na následné zpomalení ekonomického růstu (či jeho zastavení nebo dokonce zmenšení HDP)?
V Rakousku a Německu velice pozitivně, výrazným nárůstem počtu nově uzavřených smluv u tamních stavebních spořitelen. Lidé totiž opouštějí rizikové investice a spekulativní obchody a znovu objevují výhody našeho produktu. Stavební spoření je považováno za bezpečné, za perspektivní a výnosné – zejména, pokud vezmeme v potaz i nárok na úvěr s výhodným a fixním úrokem. Prodeji smluv o stavebním spoření zároveň napomáhají i klesající náklady na rekonstrukce bydlení a snižování cenové úrovně při pořizování vlastních čtyř stěn.

V čem se nejvíce liší rakouský (a obecněji evropský) trh stavebního spoření od českého?
V Německu a Rakousku se na veřejnosti mluví o celé šíři výhod stavebního spoření, prezentují se tu možnosti jeho využití jak ve spořicí, tak v úvěrové fázi a lidé o nich vědí, zatímco v České republice se komunikace o něm ze strany politiků, novinářů i lidí obecně týká téměř výhradně státní podpory a ze strany stavebních spořitelen pak bonusů, batohů a podobných věcí. V Německu a Rakousku to funguje jinak, státní příspěvky ke stavebnímu spoření jsou tam sice nižší, lidi ale k uzavření smlouvy motivují jiné důvody. Domácnosti v Česku například nevěnují ani zdaleka tolik pozornosti tématu úspor energií, zateplování a podobně, jako je tomu v těchto zemích.
Jinou, větší roli u našich sousedů hrají také další, sociální témata, třeba neustále narůstající počet domácností s jedním či dvěma členy. To vede k tomu, že je zapotřebí víc bytů, respektive je nutné ty stávající rekonstruovat a upravovat podle budoucích potřeb. Další rozdíl se týká samotného produktu. Rakouský systém stavebního spoření pracuje s variabilní úrokovou sazbou, a to jak ve fázi spoření, tak úvěru. Pro jeho výši je však stanoveno rozpětí omezené zdola i shora limity.

Jaké důvody vedly v roce 2010 k vytvoření Raiffeisen Bank International?
Na bankovních trzích ve střední a východní Evropě působila až do roku 2010 Raiffeisen International (RI) a na Rakousko a jiné evropské země se většinově zaměřovala zase Raiffeisen Zentralbank (RZB). RZB přitom byla mateřskou společností Raiffeisen International. Vznikem Raiffeisen Bank International (RBI) se operativní činnosti sloučily do nové struktury. Z RZB zbyla čistě holdingová společnost pro kapitálové účasti.

Jaký očekáváte vývoj tržní situace v Česku i Evropě v roce 2012?
Určitě bude záležet na tom, nakolik se stabilizují finanční trhy, a tím i ekonomické podmínky v Evropě. Musíme samozřejmě vycházet z toho, že hospodářský růst nebude pokračovat tak jako v uplynulém roce. Přesto se domnívám, že úrokové sazby zůstanou v prvním půlroce přibližně na stejné úrovni, a teprve poté se mírně zvýší. Platí to pro úvěry – ale i pro spořicí produkty. Vzhledem k tomu se při dnešní nízké hladině cen a úroků vyplatí investovat do vlastních čtyř stěn nebo jejich rekonstrukce a zajistit si dlouhodobě výhodný úrok, jaký se pojí s úvěry ze stavebního spoření či úvěry překlenovacími.

Autor: Daniel Deyl

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.