Školský systém aneb Děti v odšťavovači
Tenhle hlavní sklepmistr řídí zhruba 230 tisíc učitelů v téměř desetitisících školách. Provoz takové skladové infrastruktury stojí 150 miliard korun. Sklepmistr je chytrý. Nejdříve nařídí, co a jakým způsobem se bude uskladňovat, pak to všechno zaplatí, ale ještě předtím stejnou částku mazaně a pod pohrůžkou vybere od svých zákazníku, tedy občanů.
Nádherné barevné plody uložené v nevětraných prostorách určených k pozdější konzumaci jsou naše děti. V šesti letech, ještě s očekáváním něčeho nového a hravého, přicházejí do soukolí sto padesáti miliardového odšťavovače, aby tady strávily dalších patnáct až dvacet let. Dost dlouhá doba na to, aby se zde naučily všemu „potřebnému“ do života.
Na prvním místě korupčnímu jednání. Brzy totiž zjistí, že když vymaluji obrázek lepé než druzí, získávají určitou výhodu. Učitel jim udělí pochvalu nebo hezkou známku.
Ke svým životním návykům zde také připojí schopnost posuzovat a odsuzovat a také si zvyknou, že jsou druhými posuzováni a odsuzováni. Všichni jsou poměřováni nesmyslným nástrojem, kterému se říká klasifkace. Hnedle vyjde najevo, které dítě je vnímáno jako dobré a správné a které naopak špatné. Děti to pak vyřeší po svém. Naučí se dělat věci tak, aby byly posuzovány dobře. (Uvědomují si, že občas škola přijde s neotřelou myšlenkou, například neznámkovat, aby tím posílila sebevědomí dětí, ale rodiče ji nemilosrdně zaříznou hned v zarodku.
Byli přece také sami známkováni, tak proč něco měnit. Podle vědeckých studii 80 procent účastníku jakéhokoli systému se bráni změnám. Staré, i když jim škodí, je pro ně ohmatatelné, známe a bezpečné.)
Odšťavovač z našich dětí nemilosrdně mačká šťávu jejich jedinečnosti. Na začátku byla kreativita, nadšení, potřeba sdílet, spolu hrát si a spolu-tvořit a na konci vypreparované kolečko do jednoho gigantického soukolí, kterému se říká novodobá společnost. Také cítíte závan toho zatuchlého sklepa? Vyvětrejme si!
Autor je zakladatelem Prague Business Clubu
