Skrytá reklama u soudu

Filip Winter

Filip Winter

Ani oprávněný boj za správnou věc by neměl mít vedlejší efekty, které jsou nakonec ještě horší než zlo, jež mělo být původně poraženo.

A právě tato zajímavá situace nastala nedávno v právním sporu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a Českého rozhlasu. Věc, která má jistý precedentní význam, skončila až u Nejvyššího správního soudu. Pro úplnost musím též dodat, že jsem měl tu čest rozhlas ve sporu zastupovat.

Oč ve sporu šlo: Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, vedena jistě správnou snahou vypudit z vysílání jakoukoli skrytou reklamu, pokutovala rozhlas za to, že host vysílání v přímém telefonním rozhovoru zmínil adresu jedné konkrétní internetové lékárny. Rozhlas v přímém přenosu odvysílal telefonický rozhovor mezi moderátorkou pořadu a paní V. B. Předmětem rozhovoru bylo porovnání jednotlivých cen běžných léků a informace o možnostech získat léky za nižší ceny. Paní V. B. mimo jiné řekla: „Pokud si najdete na internetu lékárnu online, jmenuje se lekarnadrmario.cz jako doktor Mario, tam si můžete léky nakoupit za cenu asi tak o 10 až 12 procent levněji než v lékárně.“

Za tuto „skrytou reklamu“ udělila Rada pro rozhlasové a televizní vysílání Českému rozhlasu pokutu 25 tisíc korun. Rozhlas se následně bránil u soudu tím, že nic nezanedbal - vždyť není v silách redaktora okamžitě poznat, zda se v telefonickém příspěvku nejedná o skrytou reklamu, protože moderátor nemůže v dané chvíli ani tušit, co je skutečným obsahem sdělených stránek. Jedinou možností jak zabránit podobnému jednání hosta, je rezignování na přímé vstupy do vysílání anebo jejich vysílání až po kontrole s několikaminutovým zpožděním. To by ale byl obrovský zásah do svobody komunikací, který by byl horším porušením práva než malicherná „skrytá reklama“ tázaného hosta. Městský soud ale dal Radě za pravdu a pokutu potvrdil s tím, že je například možné hosty do vysílání předem poučit o nepřípustnosti reklamních zmínek.

Až Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že „přílišné lpění na detailech v informativních telefonických rozhovorech, které mohou být pro informování spotřebitele přínosné, a jejich selektivní sankcionování by skutečně mohlo vést k omezení takovýchto rozhovorů, a to by ve svém důsledku bylo zásahem do svobody slova i do naplňování informační úlohy veřejnoprávního média“. Nejvyšší správní soud proto - po letech procesů - pokutu za skrytou reklamu zrušil. Poučení je zřejmé: v právu, má-li být spravedlivé, je třeba nejen mechanicky a formálně aplikovat paragrafy, ale rovněž nutné moudře vážit všechny souvislosti!

Autor je právník a spolupracovník redakce