Jak se existence označení kvality odráží do našeho nákupního rozhodování? Většina (78 procent) nějakým způsobem tyto značky při nákupu reflektuje, přičemž desetina se na takto označené potravinářské výrobky přímo soustřeďuje a preferuje je. To však ještě neznamená, že přesně víme, co která značka znamená. V této otázce se populace dělí přibližně na dvě poloviny, kde první má alespoň částečný přehled a druhá moc neví, co která značka znamená.
Přesné informace o pozadí značek kvality zná jen minimum spotřebitelů (3 procent). Jak na výběr potravin podle značek, tak na zjišťování informací o značkách kvality se častěji soustřeďují lidé nakupující každodenně, s vysokoškolským vzděláním a ve středních věkových kategoriích 30–44 let.
Přínos značek kvality pro spotřebitele je hodnocen převážně pozitivně, tři čtvrtiny respondentů si myslí, že označení kvality jsou přínosná a smysluplná. Opět to nejvíce oceňují lidé s vysokoškolským vzděláním. Příznivci tyto značky berou jako záruku kvality, která zvyšuje důvěryhodnost potravin, chválí případnou informační hodnotu (složení a původ) a poukazují na možnost rychlejší orientace při výběru potravinářských produktů. Naopak odpůrci argumentují zbytečností a nedůvěryhodností, protože značky vlastně kvalitu nezaručují. Dále poukazují na roztříštěnost a nejednotnost v označování a nejasnosti v procesu udělování značek kvality.
Výzkum byl proveden 28. 2. – 1. 3. 2015 na Českém národním panelu (ČNP) prostřednictvím internetového dotazování na vzorku 509 respondentů. Za pomoci kvótního a náhodného výběru respondentů podle pohlaví, vzdělání, věku a regionu reprezentuje výsledný soubor internetovou populaci ve věku 15–59 let. Základ: Všichni respondenti, n = 509. Zdroj: STEM/MARK, březen 2015
