Sváček po 14 letech končí v čele městského soudu, jde na vrchní
„Bylo mi to nabídnuto někdy před prázdninami, kdy jsem netušil, že ještě přijde ta kandidatura na Ústavní soud, takže jsem to rád akceptoval,“ uvedl šestapadesátiletý Sváček. Kvůli jeho kandidatuře na ústavního soudce se jednání o působení na vrchním soudu pouze přerušila, a po neúspěchu před senátory opět obnovila.
Sváček na nové místo nastoupí již v pondělí. V kterém konkrétním senátu zasedne, prý ale zatím jasné není. Do hodnocení uplynulých 14 let v čele městského soudu se příliš pouštět nechtěl, prý to nelze v krátkosti popsat.
Dramatické rozrůstání
Jako jeden z klíčových momentů ale vnímal zrušení krajských obchodních soudů, kdy se najednou městský soud rozrostl o polovinu. „To bylo velmi dramatické. Nebo také zavádění všeobecného správního přezkumu, že jsme tady vlastně vytvořili další úsek spočívající ve správním soudnictví,“ zavzpomínal. Podle něho se od doby, kdy úřad přebíral, do nynějška rozrostl více než dvojnásobně.
| Vizitka předsedy Městského soudu v Praze Jana Sváčka (56): |
|---|
| Datum a místo narození: 13. července 1957, České Budějovice. Vzdělání: V roce 1980 absolvoval Právnickou fakultu UK v Praze. Kariéra: začínal jako soudce Obvodního soudu pro Prahu 6, zpočátku se specializoval na rodinné právo, později na právo trestní; v letech 1990 až 1998 působil v čele Obvodního soudu pro Prahu 8, rok pracoval jako trestní soudce Vrchního soudu v Praze; v roce 1998 byl jmenován místopředsedou a od dubna 1999 předsedou Městského soudu v Praze. Rodina: Je podruhé ženatý, s bývalou manželkou Zuzanou mají dvě dcery. Jeho nynější manželkou je moderátorka Michaela Dolinová. |
Odcházející předseda vyzdvihl také spolupráci s Právnickou fakultou UK v Praze. Městský soud totiž v minulosti ve spolupráci s ní začal organizovat stáže pro studenty. „V současné době je to oficiálně nepovinně volitelný předmět na pražské právnické fakultě, takže my tu máme 120 studentů každý semestr,“ vysvětlil.
Senátoři odmítli Sváčka dvakrát
Jan Sváček byl navržen na funkci ústavního soudce dvakrát, ani jednou však jeho jméno neprošlo přes Senát, který kandidáty schvaluje. Poprvé Sváčka neúspěšně navrhoval loni někdejší prezident Václav Klaus. Tehdy Sváček v tajných volbách získal 38 ze 79 hlasů a k souhlasu horní komory s jeho jmenováním chyběli dva senátoři.
Podruhé jej pak nominovala současná hlava státu Miloš Zeman, Sváček ale v srpnu získal pouze 30 senátorských hlasů ze 75, k funkci ústavního soudce mu tak chybělo osm hlasů.
Sváčkovi kritici poukazovali na jeho údajné kontakty s kontroverzním podnikatelem Tomášem Hrdličkou, právníkem a exministrem spravedlnosti Pavlem Němcem, či na členství v Lions clubu, který založil odsouzený lékař Jaroslav Barták. Sváček k tomu mimo jiné uváděl, že Hrdličku přes deset let neviděl a Lions club po krátkém členství opustil. Zeman pak senátorům řekl, že si všechna obvinění nechal prověřit a že se ukázala být pomluvami.
Transparentního výběru soudců se Češi hned tak nedočkají
