V jámě tygrové

čína, peking, právo

čína, peking, právo Zdroj: archiv

Co si počít, když se v Číně dostanete do střetu se zákonem? Především nečekat, že věci půjdou tak, jak jste ze Západu - nebo jeho české periferie - zvyklí.

Manažer pekingské prodejny firmy Apple byl v květnu zatčen poté, co se dostal do křížku s jedním ze zákazníků, který údajně neurvale předbíhal ve frontě. Incident se odehrál v den, kdy Apple začal prodávat iPhone 4, a byl by docela bezvýznamný, nebýt jedné skutečnosti - netrpělivý zákazník je Číňan, kdežto manažer obchodu je cizinec, a k tomu ještě Američan. Posledně jmenovaný může mluvit o štěstí: za to, že chtěl, aby jeho zákazníci se k sobě chovali slušně, vůči němu nebylo vzneseno formální obvinění. Policisté jej propustili, poté, co se napadenému zákazníkovi u nich na stanici omluvil a zaplatil mu pokutu ve výši 20 000 jüanů (něco přes 50 000 korun).

Ať již byly podrobnosti incidentu jakékoli, automatická presumpce manažerovy viny a způsob urovnání sporu mohou být pro mnoho obyvatel Západu nečekané. Platí to pro většinu cizinců, kteří se tím či oním způsobem dostanou do střetu s čínskými zákony a úřady.

Čínské a západní zákony se významně liší původem, způsobem aplikace i po stránce původu. Zatímco mnohé západní zákony jsou konstruovány tak, aby chránily jednotlivce před státem, v Číně mají úlohu chránit společnost před konáním jednotlivce - pročež obyvatelé Západu si často vykládají čínské zákony jako prostý nástroj státní moci.

V kontinentální Evropě a v mnoha zemích Asie, Afriky a Latinské Ameriky platí civilní právo, civil law, s těžištěm ve své psané podobě; naproti tomu anglosaské právo, common law, spoluvytvářejí soudci vlastní interpretací zákonů. Čínský právní řád je příbuznější civilnímu právu - ovšem s několika závažnými odchylkami typickými právě pro čínskou společnost.

Čínské právo je protkáno svárem konfuciánské filosofie a legalismu. Zjednodušeně řečeno, Konfucius se domníval, že člověk je od základu dobrý a bude konat správně, pokud v tom smyslu bude podroben společenskému tlaku. Naproti tomu legalisté věří především v odstrašující sílu - zákony mají být přísné a tresty tvrdé.

Největší rozdíl však je v tom, že zatímco na Západě lidé obvykle zákony znají a rozumějí jim, čínské právo je mnohdy dvojznačné a obtížně je chápou i sami Číňané. Nic není jednoznačné - znění zákona, jeho aplikace ani vynucování jeho dodržování. Existuje názor, že takový stav má původ v postupném vytváření čínských zákonů, ale stejně pravděpodobné je, že zákonný zmatek je do značné míry záměrný. Dokud je fungování zákon neproniknutelně složité, mají úřady vždy navrch a pro občany-jednotlivce je mimořádně obtížné stát právně napadnout. Také je důležité zdůraznit, že v čínském právním řádu nemá žádné místo precedens; i to dává úřadům volnější ruku. Zjednodušeně řečeno, žádný zákon nestojí výše než rozhodnutí komunistické strany.

Pro cizince bývá matoucí, že čínská kultura velí umožnit jim vrchovaté množství zábavy i za tu cenu, že úřady přivírají oči nad porušováním některých zákonů. Problém nastává ve chvíli, kdy si dotyčný cizinec přestane uvědomovat, že svým jednáním zákon porušuje. Zákony jsou mnohdy vykládány selektivně podle toho, jak se zrovna úřadům hodí; pocítili to vysocí představitelé nejedné západní firmy. Jedna z věcí, která nadělá cizinci problémy vždycky, je jakékoli jednání, které nějak uškodí Číňanům - nejen státu či jeho bezpečnosti, to se rozumí samo sebou, nýbrž i jednotlivým občanům říše středu. To poznal i výše zmíněný šéf obchodu firmy Apple.

Když už se cizinec dostane v Číně do právního problému, je nanejvýš důležité, aby chápal zvláštnosti tamních právních procedur. Je-li takový cizinec zatčen, neměl by počítat s tím, že se snadno setká s někým, kdo ovládá jeho jazyk. V průběhu procesu sice obvykle dorazí tlumočník (ačkoli jejich úroveň je kolísavá), je však klíčové, aby zatčený cizinec nepodepsal žádné dokumenty, jimž nerozumí. Může se obrátit na svoji ambasádu, ale ta obvykle nemůže zajistit víc než jakés takés dodržení naprosto základních práv - tedy přístup k lékům, vodě, jídlu a přístřeší; případně k právníkovi, požádá-li o to.

Mnoho zadržených cizinců v Číně však doplácí na to, že trvají na svých představách o férovosti, nestrannosti a spravedlnosti. Jejich častým nedostatkem při tom bývá, že nechápou, jak silný důraz kladou Číňané na vyjednávání a společenskou harmonii - naopak se domnívají, že jim bylo ublíženo a že si zaslouží spravedlivý proces.

Ve skutečnosti je to tak, že když už se případ dostane k soudu, jeho výsledek je již takřka zaručen - naprostá většina procesů končí usvědčením obviněného. A i když byste nakrásně usvědčeni nebyli, můžete i tak být deportováni. Když stojíte proti čínskému soudu, vaše šance na úspěch radikálně snižuje korupce a nepsaná, ale převažující platnost čínského principu rodinných, společenských a obchodních vazeb, známého jako kan-si (guanxi). Proto je pro cizince životně důležité (občas tomu je doslova tak), aby co nejdůkladněji využil fáze mediace, jež samotnému procesu předchází.

Když je cizinec zadržen, úřady kontaktují místní pobočku ministerstva zahraničních věcí, jež je mimo jiné povinna sehnat tlumočníka. V případě sporu mezi dvěma stranami, pokud není problém vážný a nikdo nebyl „těžce“ poškozen (posouzení je samozřejmě na úřadech), úřady obvykle navrhnou, aby se věc vyřešila na úrovni místního úřadu veřejné bezpečnosti, tedy lokálního policejního velitelství. Právě tak vyřešil svůj problém zaměstnanec firmy Apple.

Tomuto principu se říká tchiau-ťie (tiaojie). Cizinci se mnohdy zpěčují, protože mají pocit, že s eod nich žádá úplatek. Hranici mezi korupcí - jež v Číně existuje v míře bohaté - a běžným postupem mediační fáze trestního řízení je pro cizince složitě rozeznatelná. Je však třeba si uvědomit, že mediaci tamní právní řád vyžaduje - a že je to způsob, jak se vyhnout řešení sporu před soudem.

Pokud se řešení problému v mediační fázi nenajde, přechází případ do rukou prokuratury. Znamená to, že se podstatně protáhne, bude po cizinci vyžadovat překonání spousty byrokratických překážek a jeho možnost ovlivnit výsledek se prudce sníží. Také to může znamenat záznam v tamní obdobě trestního rejstříku, deportaci a zákaz udělení vstupního víza - pro podnikatele může takový zákaz být zničující.

Před samotným procesem může policie zadrženého propustit - buď na kauci, nebo v případě, že se za něho zaručí někdo důvěryhodný. V době takového propuštění ovšem můžete počítat s tím, že budete neustále předvoláváni a vyslýcháni.
Další problém tvoří právníci. Nic nezaručuje ani jejich kompetentnost (stejně jako jinde na světě), ani to, že budou rozumět vaší mateřštině. A konečně, čínský právník pracuje pro stát a není v jeho zájmu podkopávat jeho zájem.

Nakonec by návštěvníci Číny měli mít na paměti, že jejich postavení v tamním právním systému se do značné míry odvíjí od jejich národnosti. Evropanovi to může znít nepochopitelně, ale připravenost jednat v intencích arbitrárně a selektivně aplikovaného práva vyžaduje se s tou skutečností smířit.