Podle výzkumníků z University of Washington v Seattlu mají šéfové o něco raději ty, kteří chodí do práce s ranním kuropěním, než ty, kteří si užívají pružné pracovní doby či začínají pracovní den později. Vědci nechali 150 manažerů hodnotit „svědomitost“ 150 podřízených v rámci stejně dlouhé pracovní doby. Výsledky porovnali s tím, v kolik začal daný jedinec pracovat. U lidí s pozdějším začátkem pracovní doby či u těch, kteří si ji dělili na několik úseků, téměř ve všech případech vycházelo horší hodnocení. Nevyhnuli se mu ani ti pracovníci, kteří nezavdávali sebemenší důvod ke zpochybňování své výkonnosti či kvality práce. Vedoucí prostě nadržovali ranním ptáčatům.
Na pováženou bylo rovněž zjištění, že právě šéfové, kteří sami chodili brzy do práce, měli sklony lépe hodnotit podřízené s obdobnou docházkou. „Firmy takto mohou neúmyslně trestat zaměstnance, kteří buď využívají flexibilní pracovní dobu, anebo jen raději chodí na odpolední směny,“ napsali autoři studie na webu Harvard Business Review s upozorněním, že podrobnější závěry studie vyjdou ještě letos v časopisu Journal of Applied Psychology.
Autoři vyzvali manažery, aby si obzvlášť na konci roku při vyplňování hodnocení a tabulek, ze kterých se odvíjejí odměny, sáhli do vlastního svědomí. „Horší dojem“ odvozený výhradně ze začátku pracovní doby může navíc zaměstnanci přitížit, pokud nastane skutečný pracovní „průšvih“. Takový, který by rannímu ptáčeti mohl v očích nadřízeného třeba i projít.
