V posledních letech však tento segment prochází docela bouřlivými změnami - v souvislosti s úspornými opatřeními řada firem svou účast na výstavách a veletrzích citelně omezuje, případně ruší úplně, ti, co zůstávají, si uvědomují, že nestačí na veletrhu prostě jen být, ale že je potřeba potenciálního zákazníka nějak zaujmout, nabídnout víc, než byli dosud zvyklí. Jak se změnily expozice na pražských a brněnských veletrzích a jaké materiály nebo barvy teď nejvíc letí? Poptala jsem se mezi organizátory výstav i samotnými vystavovateli.
„Dnešní expozice jsou zcela jistě nápaditější a vystavovatelům lépe dovolují komunikovat s návštěvníkem. Současně jsou ale jednoduché a přehledné. Při navrhování expozic stále více převládá důraz na prostornost, vzdušnost, čistotu. Architekti si více hrají se světlem, používají nejrůznější doplňky a plochu k rozmístění exponátů se snaží využívat efektivněji. Důležitý je i trend zkracování časového intervalu pro montáž a demontáž expozic,“ vypočítává nejdůležitější změny Dana Menšíková, manažerka PR a reklamy Veletrhů Brno.
Otevřené prostory a přátelská atmosféra
S jednoduchostí a větší „čistotou“ expozic souvisí i další trend: otevírání prostoru a ústup od uzavřených kubusů á la „chceme, aby vešel pouze ten, koho pozveme a nabídneme mu náš čas a občerstvení“, které výstavním halám vládly ještě před pár lety. „Celková kompozice expozice se mění, prosazují se volné prostory, které umožní návštěvníkovi vejít přímo do expozice a být aktivně účasten na prohlídce exponátů,“ říká Věra Jančová, jednatelka firmy VENTUS CZ, jež se mimo jiné zaměřuje na speciální prvky výstavních expozic, například výrobu nafukovadel a textilní reklamu. Z minimální ohraničenosti expozice - která je tím pádem o něco hůř identifikovatelná - pak podle Věry Jančové vyplývá i další hit posledních let: snaha upoutat na „stánek“ v co možná největší výšce: „Panely a poutače jsou co nejvíce zavěšovány ke stropní konstrukci,“ popisuje.
Při navrhování expozic se také čím dál víc uplatňuje psychologický aspekt. „Vystavovatel se snaží na zákazníka zapůsobit, chce, aby se cítil dobře, pohodlně, v přátelské atmosféře,“ myslí si Dana Menšíková z BVV. Typickým příkladem jsou třeba sedací prvky: Zatímco dříve se expozice vybavovaly nepohodlnými židličkami - tak, aby byla výměna návštěvníků na stánku rychlejší -, dnes se často klade důraz na to, aby potenciální klient mohl celou prezentaci produktů vnímat v pohodlí, třeba na velkoplošných panelech. Podle Jana Trnky, vedoucího technického oddělení firmy ABF, která patří k nejvýznamnějším organizátorům výstav a veletrhů v České republice, roste zájem i o zvýšené podlahy, a to zejména ze strany větších firem, oblíbené jsou také podlahové grafiky.
Z mola rovnou na výstavu
Oslovení zástupci firem, jež u nás veletrhy zajišťují, se shodli, že obecně mají na design expozic výrazný vliv módní trendy, zejména se to týká materiálů a barevnosti. „Budeme-li sledovat trendy a módu z oblasti oděvnictví, další rok se tyto objeví v nábytku, zejména čalouněném, a doplňcích, například kobercích - a s malým zpožděním následně v návrzích a stavbách výstavních expozic,“ říká Věra Jančová s tím, že nejvýrazněji se to projevuje v barevnosti expozice nebo v užívání materiálů, jako jsou plasty, kovy či textilie: „Když byly například módní provázkové záclony, objevily se později na mnoha expozicích jako dělicí prvek.“ Podle Věry Jančové se v posledních letech vystavovatelé snaží i o to, dát prezentaci myšlenku, příběh: „Objevují se prvky z historických slohů, přírody, fantazie. Některé expozice jsou již pojaty přímo ve scénografickém řešení.“ A mění se nejen výstavní plocha, ale i její personální obsazení: „Vystavovatelé věnují větší pozornost kontaktním místům, kam zvou své obchodní i nové, potenciální partnery,“ myslí si Jan Novotný, ředitel pro strategii společnosti Incheba Praha. „S tím samozřejmě souvisí stále častější obsazování profesionály, odborníky namísto hostesek.“
„Hradům“ odzvonilo
Bez dopadů finanční krize pochopitelně nezůstal ani segment výstavnictví. Některé společnosti se veletrhů přestaly účastnit docela (náklady převyšovaly efekt z účasti), některé se snaží realizovat své expozice levněji. A naopak některé firmy tvrdí, že pokud by se veletrhů neúčastnily, ztratily by kredit, vsází proto na efektivitu. „Celkově jsme zaznamenali mírný pokles počtu metrů čtverečních připadajících na jednoho vystavovatele,“ říká Jan Trnka z ABF, „snižuje se i objem materiálu pro výstavbu jednotlivých expozic, respektive využívání finančně náročnějších materiálů. Ovšem mnohem více záleží na aktuální finanční kondici jednotlivých vystavovatelů a jejich momentální marketingové strategii, důležitým faktorem je i prestiž daného veletrhu a jeho zacílení,“ dodává.
Že průměrná velikost pronajímané plochy poklesla (případně měla stagnující charakter), potvrdila i Dana Menšíková, manažerka PR a reklamy Veletrhů Brno. Jedním dechem však dodává, že pro společnost, která na veletrh přichází se záměrem představit nebo prodávat své nové produkty, je nutné zaměřit se právě na dostatečný prostor pro umístění exponátů. „Naopak pro firmu, která chce podpořit image své značky, je důležité klást důraz na design, grafiku a jiné prvky ovlivňující vzhled expozice,“ vysvětluje.
Podle Jana Novotného z Incheby se dopady krize projevují hlavně ve střízlivějším řešení vlastních staveb. „Jen málokdy se už na tuzemských akcích setkáváme s „hrady“, na něž bylo spotřebováno obrovské množství materiálu. Expozice jsou třeba na pohled stejně monumentální, ale používají se lehčí materiály, textil s potiskem, světelné rampy a podobně.“ Obecně lze říci, že se v posledních letech vyprofilovaly dva typy expozic: většinově jsou buď velmi malé, často sestávající z modulových systémů, nebo naopak poměrně rozlehlé, zároveň však docela volné a vzdušné. Střední velikosti jako by se vytratily.
Hitem jsou textilie i audiovizuální technika
Jak již bylo naznačeno, s rostoucí oblibou vzdušnějších expozic se mění také používané materiály. Klasické „bouchárny“, tedy dřevotřískové expozice, pomalu opouštějí scénu, naopak se zvyšuje - a to opět zejména u větších vystavovatelů - podíl lehkých materiálů, plastů a zejména textilií, jimiž se designéři snaží prostor zajímavě rozčlenit. „Pomocí částečně průhledných textilií se vytvářejí i oddělující stěny a stropy k jednacím prostorám nebo lehké vymezení celého prostoru expozice. Více se používají strečové materiály v kombinaci s tištěnou grafikou,“ popisuje jeden z hitů posledních let Věra Jančová. „Podlahoviny již nejsou jednolité, ale využívají se různé navigační prvky. Tyto změny jsou v souladu s rozmachem reprodukční techniky, která je v podstatě připravena jakýkoli materiál graficky pojednat,“ doplňuje.
O audiovizuální rozměr svou expozici v posledních letech obohatila řada i dosud poměrně konzervativních firem. „Od loňského roku na veletrzích používáme plazmové televize, kde jsou promítány jakési spoty, prezentace našich strojů. Je to nejjednodušší způsob, jak potenciálním zákazníkům ukázat, čím se zabýváme - například pokud se všichni prodejci na stánku právě věnují klientům, kteří přišli dřív,“ popisuje Lucie Girsová z firmy Alfleth Engineering. Vedle plazmových televizí jsou běžné i holografické a 3D projekce či roboscany - inteligentní světla promítající loga firmy do všech směrů, tedy technologie, které se dříve na expozicích objevovaly zcela výjimečně. Podle Jana Novotného se pak vedle videa a podobných technických zařízení poměrně často využívají živí moderátoři. „Pro oživení a přilákání návštěv to mohou být i živé kapely,“ dodává.
Specifika zvuku a barev v prostorách stánků
Protože barevnost expozice většinou úzce souvisí s firemními barvami vystavovatele nebo s prezentovanými produkty (mimochodem, jinak v oblíbenosti využitých barev stále převažuje bílá, černá a pastelové odstíny), vystavovatelé se s nimi snaží alespoň nápaditě pracovat. „Vždycky se používala světla a vystavovatelé často požadovali zatemněný prostor, aby bylo možné jejich produkty „vypíchnout“. V současné době se toto oživilo právě barevností světel,“ říká Věra Jančová, jednatelka společnosti Ventus CZ. Práce se zvukem je o poznání problematičtější než s obrazem, materiály či barvami: na otevřené ploše se dá použít jen s obtížemi. Obvykle je proto projektován jen v různě ohraničených prostorech, které částečně izolují návštěvníka od celkového ruchu pavilonu a umožní mu soustředit se na projekci, případně se aktivně účastnit připraveného programu - například digitálních her nebo setkání se zástupci firmy.
Nej trendy výstavnictví
Kompaktnost: Veletrhy reprezentují užší témata, než tomu bylo v minulosti, jsou takříkajíc šité na míru té které branži.
Kratší doba trvání: Ty tam jsou doby, kdy veletrh trval čtrnáct dní. Podle aktuálního průzkumu unie Centrex stráví pouze 12 % návštěvníků na B2B veletrzích více než jeden den, u veletrhů B2C jsou to dokonce jen 4 %.
Důraz na koncept: Na tvorbě konceptů veletrhů spolupracují s veletržními správami běžně zástupci svazů i vystavovatelů. Cílem je připravit pro obor koncept veletrhu, který má pro další vývoj oboru smysl. Důraz je také kladen na doprovodný program či přítomnost osobností z oblasti politiky na veletrhu.
Kvalita, ne kvantita: Platí především na straně návštěvníků.
Roste význam internacionality veletrhů: V poslední době veletržní správy zaznamenávají zájem o veletrhy mezi podnikateli ze zahraničí.
Služby, respektive jejich rozsah, kvalita a pohodlí při jejich získávání: Hrají čím dál větší roli, zákazník má zájem získat vše na jednom místě, hledá nějaký bonus, který ospravedlní jeho účast na veletrhu.
Tlak na efektivitu veletržní účasti a dopad na následný byznys.
Veletržní správy doprovázejí firmy na zahraniční trhy (aliance, dceřiné společnosti…).
Průběžná prezentace novinek: V době IT informace rychle zastarávají - nečeká se na veletrh.
