Předplatné

Babiš, nebo Fiala? Kdo byl v čem lepší? Zkuste si nakreslit, jak se ekonomice dařilo za Fialovy vlády

Babiš, nebo Fiala. Kdo byl lepší, a v čem?

Babiš, nebo Fiala. Kdo byl lepší, a v čem? • Zdroj: Grafika e15

Aleš Ligas
František Zajíc
Aleš Ligas , František Zajíc
Diskuze (11)

Inflace, mzdy, důchody, dluh, obrana, dálnice, migrace… Kolik byste řekli, že se toho změnilo za vlády Petra Fialy? V této interaktivní aplikaci si to můžete vyzkoušet sami – kreslením přímo do grafu. Navažte křivkou na data za vlády Andreje Babiše a nakreslete svůj odhad vývoje za vlády Petra Fialy. Na konci vás čeká srovnání s realitou. Bavte se a ověřte si, jaký máte přehled o české ekonomice posledních let.

Pojďte tipovat! Jak na to?

Je to jednoduché. Na grafech níže vždy vidíte období vlády Andreje Babiše a vlády Petra Fialy. V období u Babišovy vlády vždy vidíte již vykreslenou linku daného ekonomického ukazatele. Hned na prvním grafu níže například vývoj meziroční inflace. Stačí když kliknete na červenou tečku na konci funkčního období Babišovy vlády a táhnete směrem doprava do období, kdy již byl premiérem Petr Fiala.

Začne se vám zobrazovat modrá přerušovaná linka, která ukazuje jaký vývoj danéhoho ukazatele tipujete. Žlutá plocha značí období, které ještě musíte dotipovat, abyste si mohli váš tip vyhodnotit pomocí tlačítka "Vyhodnotit můj tip". Po jeho zmáčknutí se vám ukáže skutečný vývoj daného ukazatele, například skutečný vývoj inflace.

Pod tlačítky se vám objeví také boxík s popisem skutečného vývoje a jeho kontextem. Pokud byste chtěli tipovat znovu, stiskěte tlačítko "Zkusit znovu".

Přejeme hodně štěstí a hodně dobrých tipů!

⚡️ Upozornění: Grafy se v tmavém režimu mobilní aplikace e15 nemusí zobrazovat správně. Pro optimální zobrazení prosím přepněte telefon do světlého režimu nebo aktualizujte aplikaci. ⚡️

Jak moc se podle vás zdražovalo za vlády Petra Fialy?

Porovnejte svůj odhad s reálným vývojem inflace od začátku vlády Petra Fialy. Navažte plynule křivkou od konce vlády Andreje Babiše a nakreslete svůj tip.

Česko má za sebou roky největší inflace od doby ekonomické transformace. Za rok 2022 spotřebitelské ceny prudce vzrostly v průměru o 15 procent. Inflace vyletěla nahoru zejména kvůli důsledkům války na Ukrajině a následné energetické krizi. K cenové stabilizaci dochází od roku 2024, kdy se inflace v meziročním srovnání pohybuje po letech znovu kolem dvouprocentního cíle České národní banky.

Výše zdražování výrazně ovlivňuje vývoj naší reálné mzdy. Chudneme? Bohatneme? Jak to v posledních letech a měsících bylo?

Porovnejte svůj odhad se skutečným vývojem reálné mzdy od prosince 2021.

Mzdy se v Česku sice nominálně zvyšovaly, jejich reálná hodnota se ale kvůli mimořádně velké inflaci propadla. Ztráta hodnoty nastartovaná za Babiše pokračovala i za Fialy, kdy reálná mzda zejména v druhé polovině roku 2022 poklesla až skoro o 10 procent. Růst reálné mzdy se vrátil v roce 2024, k čemuž opět pomohla cenová stabilizace.

Stav ekonomiky dokáže zlomit vládě vaz nebo jí naopak zajistit opětovný úspěch ve volbách. Jak se ekonomice dařilo za Fialovy vlády?

Porovnejte svůj odhad se skutečným vývojem HDP od prosince 2021. Jedná se o čtvrtletní meziroční růst HDP. Vláda Andreje Babiše končila s růstem HDP okolo 4 procent.

Babiš měl covid, Fiala válku. Obě tyto zásadní krize se promítly i do české ekonomiky. Zatímco po výkyvu v covidových letech 2020 a 2021 se ekonomika vrátila k růstu, po roce 2022 i v důsledku napjaté geopolitické situace česká ekonomika spíše stagnovala mezi nulou a jedním procentem. V současnosti se výkon tuzemské ekonomiky zvyšuje a podle prognóz míří k mírnému dvou až tříprocentnímu růstu.

A jak to bylo s důchody? Přidávalo se jako za Babiše, nebo ne?

Porovnejte svůj odhad se skutečným vývojem průměrných důchodů od prosince 2021.

Starobní i další důchody v posledních letech raketově vystřelily. Zatímco Babiš přidával důchodcům i nad rámec povinných valorizací, Fialův kabinet přidával pouze podle zákonného schématu založeného na růstu inflace. Přesto byl růst penzí za Fialy nominálně mnohem vyšší, protože spotřebitelské ceny vylétly nahoru.

V prvním čtvrtletí 2024 tak průměrný starobní důchod činil více než 21 tisíc korun za měsíc. Vláda Petra Fialy zároveň během svého mandátu představila důchodovou reformu, která mimo jiné valorizace podle inflace omezuje. Důchody se tak v budoucnu budou stále zvyšovat, ale pomalejším tempem.

Přibylo lidí bez práce?

Porovnejte svůj odhad s reálným vývojem podílu nezaměstnanosti od začátku Fialovy vlády.

Česko má dlouhodobě jednu z nejnižších nezaměstnaností v Evropě. Platilo to jak za Babiše, tak i za Fialy. Od roku 2017 se podíl nezaměstnaných osob pohybuje nejčastěji mezi 2 až 4 procenty. Vliv na to neměly ani dvě velké krize, tedy pandemie a válka na Ukrajině, potažmo energetická krize. V posledních měsících se ale přesto dá říct, že se nezaměstnanost zvyšuje a od loňského prosince už přesahuje čtyři procenta.

Konec masivního zadlužování, velké téma vlády. Podařilo se jí to?

Porovnejte svůj odhad se skutečným vývojem podílu státního dluhu na HDP od roku 2021. Na konci vlády Andreje Babiše dosahovalo zadlužení Česka téměř 41 procent HDP.

Fialova vláda nastupovala s velkým slibem, že bude řešit vysoké schodky státního rozpočtu a s tím související zadlužování. V ukazateli míry zadlužení vůči HDP se ale výsledek Česka i přes určitou snahu o konsolidaci veřejných financí zhoršil. Tento trend začal už za Babišovy vlády, která významně zvýšila schodek státního rozpočtu kvůli pandemické krizi.

Podívejme se na schodky státního rozpočtu podrobně...

Porovnejte svůj odhad s reálným vývojem salda státního rozpočtu (v miliardách Kč) od roku 2021. Babišova vláda končila s deficitem 420 miliard Kč.

Fialův kabinet ve vysokých schodcích sice pokračoval, postupnými kroky se mu ale podařilo v nominální hodnotě schodek státního rozpočtu snížit. Jedním z úsporných opatření, které pokles schodku způsobilo, byl tzv. konsolidační balíček, který upravoval státní výdaje v řadě odvětví.

Fialova vláda nastupovala v roce 2021 ještě s Babišovým rozpočtem se schodkem necelých 420 miliard korun. Pro rok 2025 má vláda schválený deficit 241 miliard. Vzhledem ke slabému výkonu ekonomiky v posledních letech ale celkové zadlužení vůči HDP stouplo.

S válkou přišlo zbrojení. Jak se vyvíjí výdaje za obranu?

Porovnejte svůj odhad se skutečným vývojem výdajů na obranu (v % HDP) od začátku Fialovy vlády.

Závazek NATO vydávat 2 % HDP na obranu zůstával v Evropě dlouhodobě nenaplněn. Zásadním impulsem pro zvyšování obranných výdajů byla ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022. S mírným zvyšováním financí začala už Babišova vláda, která se z 1,1 % dostala během svého funkčního období na 1,39 %.

Současný kabinet ale do armády investoval více a v roce 2024 přesáhl 2 %. Kvůli napjaté situaci na Ukrajině, na Blízkém východě a tlaku USA se spojenci v NATO zavázali, že v budoucnu zvýší výdaje na obranu až na 5 % HDP.

Jaká vláda investovala více?

Porovnejte svůj odhad s reálným vývojem veřejných investic (vyjádřeno jako % HDP) od roku 2021.

Jak Babišova, tak Fialova vláda obhajovala vysoké schodky investicemi do budoucna. Fialův kabinet se u rozpočtu na rok 2025 chlubil, že jde o největší investice v historii. To je pravda, pokud bychom se dívali na nominální částky. V porovnání s ekonomikou se Fialův kabinet drží každý rok těsně pod 5 % HDP.

Kdo postavil více kilometrů dálnic?

Porovnejte svůj odhad s reálným počtem zprovozněných kilometrů dálnic od roku 2021.

Kdo má největší zásluhy na postavených kilometrech dálnic? To je nekonečný souboj politiků. V případě rychlosti stavebního povolení se dálnice od nuly za jedno volební období postavit nedají. V době vlády Petra Fialy se tedy i za přispění vlády Andreje Babiše otevřelo víc nových kilometrů než v minulém období. Jen v roce 2024 se zprovoznilo 111 kilometrů dálnic, což je více než v letech 2018–2021 dohromady.

Je v Česku bezpečno? Jak se podle vás vyvíjel počet trestných činů za vlády Petra Fialy?

Porovnejte svůj odhad s reálným počtem registrovaných trestných činů od roku 2021.

Kriminalita výrazně propadla během pandemie, kdy platila opatření omezující pohyb. Tehdy za Babišovy vlády najednou meziročně poklesl počet kriminálních skutků o 30 tisíc v přepočtu na 100 tisíc obyvatel.

Po roce 2021 se kriminalita zvýšila, ale přesto zůstává nižší než v roce 2018. Loni dokonce počet spáchaných kriminálních skutků klesl na 173 tisíc na 100 tisíc obyvatel.

Jak nám zdražila elektřina?

Porovnejte svůj odhad se skutečnou průměrnou cenou elektřiny za megawatthodinu (Mwh) v Kč od roku 2021.

Asi největší krizí, která měla v posledních letech nejvýraznější ekonomické dopady na obyvatele, byla energetická krize, která začala po ruské invazi na Ukrajinu. Od té doby došlo v Česku k výraznému a zřejmě i trvalému zdražení elektřiny – jak pro firmy, tak pro domácnosti.

Lidé tak dnes platí za elektřinu v Česku téměř nejvíce v Evropě. Zatímco za vlády Andreje Babiše v roce 2018 domácnosti platily v průměru kolem 4 tisíc korun za megawatthodinu, v roce 2024 za vlády Petra Fialy činila průměrná cena za megawatthodinu 8 493 korun.

Pokračuje také krize nedostupnosti bydlení. Jak rychle bydlení zdražuje?

Porovnejte svůj odhad s reálným kumulativním růstem cen bydlení (v %). Během Babišovy vlády se ceny bydlení zdvojnásobily oproti situaci v roce 2015. Právě zdražení cen nemovitostí od roku 2015 graf ukazuje. Tipněte si, jak se situace dál vyjíjela za Fialovy vlády?

V cenách bydlení zásadní zvrat za Fialovy vlády nepřišel a ceny tak postupně dál rostou. Vlastnické bydlení, na které je česká společnost většinově zvyklá, se stává pro značnou část lidí nedostupné. V posledních letech se zároveň nepodařila nastartovat výstavba nových bytů, které by ceny snižovaly. Mezi rokem 2015 a začátkem roku 2025 tak bydlení zdražilo o téměř 136 procent.

Velkým tématem volebních kampaní je migrace. Jak se podle vás vyvíjel počet cizinců v Česku za vlády Petra Fialy?

Porovnejte svůj odhad s reálným počtem cizinců v zemi od roku 2021.

Počet cizinců se postupně zvyšoval už za Babišovy vlády, kdy jich každý rok v Česku přibývalo okolo 20 až 30 tisíc. Velký zlom ale nastal po ruském útoku na Ukrajinu, po kterém do Česka zamířily desetitisíce uprchlíků, mezi nimiž byly hlavně ženy a děti. Z 658 tisíc cizinců v roce 2021 se jejich počet skokově navýšil na 1 113 698 o rok později. V roce 2024 bylo v Česku evidováno 1 094 090 cizinců.

V grafech jsme využili data z následujících zdrojů: Z Českého statistického úřadu pocházejí údaje o vývoji meziroční inflace, reálné mzdě, meziročním růstu HDP, počtu cizinců v Česku a zadlužení státu vzhledem k HDP. Z Eurostatu jsme čerpali data o zdražování bydlení a o průměrné ceně elektřiny.

Údaje o výši průměrných důchodů jsme převzali z České správy sociálního zabezpečení a informace o nezaměstnanosti z Ministerstva práce a sociálních věcí. Data o schodcích státního rozpočtu pocházejí z Ministerstva financí.

Dále jsme využili také data organizací NATO (výdaje na obranu), OECD (výdaje státu na investice) a Policie ČR (počet trestných činů).

Vstoupit do diskuze (11)

Doporučujeme

Články z jiných titulů