Kdo se nejrychleji zadlužuje? Deset zemí světa, které v poslední dekádě zamířily do dluhové pasti
Dluhy stoupají napříč světem, ale některé země za posledních deset let zaznamenaly obzvlášť prudký nárůst. Pandemie, ekonomické krize, geopolitické tlaky nebo dlouhodobě nezodpovědná politika je dostaly do situace, kdy se veřejné finance ocitly na hraně udržitelnosti. Které státy se zadlužují nejrychleji – a proč? Přinášíme žebříček deseti nejrychleji zadlužujících se států světa.
10. San Marino
Zadlužení v roce 2015: 19,3 % HDP
Zadlužení v roce 2025: 64,1 % HDP
San Marino, malý evropský stát, je příkladem zranitelnosti malých ekonomik. Vzhledem ke své velikosti a silné závislosti na bankovním sektoru byla země tvrdě zasažena finanční krizí a následně pandemií covidu-19. Dluh vzrostl z 19 % na více než 64 % HDP, což je obrovský relativní nárůst, který v Evropě nemá obdoby.
Finanční krize vyvrcholila v roce 2018, kdy se v bankovním sektoru tohoto malého státu s 34 tisící obyvateli nahromadila toxická aktiva v hodnotě až 1,7 miliardy eur, což tehdy odpovídalo 117 % HDP. Více než třetina úvěrů byla nesplácená a důvěra v domácí finanční systém prudce klesla. Vláda zvažovala půjčku od Mezinárodního měnového fondu, ale nakonec situaci vyřešila vlastními prostředky a reformou bankovního sektoru.
Současná úroveň veřejného dluhu kolem šedesáti procent HDP tak představuje poměrně solidní výsledek – zejména s ohledem na události, kterými si země prošla. V kontextu Evropy, kde některé státy čelí výrazně vyššímu zadlužení, působí čísla San Marina téměř příznivě. Například Francie má dnes dluh ve výši 116 % HDP.
9. Surinam
Zadlužení v roce 2015: 41,2 % HDP
Zadlužení v roce 2025: 86,6 % HDP
Surinam se v poslední dekádě dostal do hluboké hospodářské a měnové krize. Veřejný dluh vzrostl z 41 % na 87 % HDP, inflace explodovala a měna ztratila velkou část své hodnoty. V roce 2020 země přestala splácet své závazky a musela vyjednávat o restrukturalizaci dluhu s Mezinárodním měnovým fondem i s jednotlivými věřiteli, včetně Číny.
Právě čínsko-americké soupeření sehrálo významnou roli – podle deníku The New York Times byl Surinam jedním z prvních případů, kdy se geopolitické napětí mezi Pekingem a Washingtonem promítlo do záchranného financování. Spojené státy tlačily na to, aby Čína přijala úlevy, což jednání zpozdilo. Nakonec se Surinamu podařilo dohodnout s většinou věřitelů a stabilizovat ekonomiku, ale země se stala názorným příkladem, jak se malé státy mohou stát rukojmím globální rivality.
8. Alžírsko
Zadlužení v roce 2015: 7,7 % HDP
Zadlužení v roce 2025: 57,8 % HDP
Alžírsko patří mezi země, kde dluh rostl nejrychleji – za deset let se zvedl z 8 % na téměř 58 % HDP. Důvodem je hlavně závislost na ropě a plynu, jejichž ceny v posledních letech kolísaly. Stát přitom dlouhodobě dotuje paliva, potraviny i veřejný sektor, a během pandemie výdaje ještě víc narostly. Vláda si sice půjčuje hlavně uvnitř země, ale schodky rozpočtu jsou obrovské.
I když se Alžírsku zatím daří držet inflaci pod kontrolou a má dostatek devizových rezerv, podle Mezinárodního měnového fondu je to udržitelné jen krátkodobě. Pokud vláda nezačne reformovat ekonomiku, zvýší daně mimo ropný sektor nebo neomezí dotace, může ji v dalších letech čekat vážnější dluhová krize.
7. Bolívie
Zadlužení v roce 2015: 40,9 % HDP
Zadlužení v roce 2025: 92,4 % HDP
Bolívie se za poslední dekádu dostala do vážných finančních potíží. Dluh stoupl z 41 % na více než 92 % HDP. Země dlouho spoléhala na vývoz zemního plynu, ale zásoby slábnou a příjmy z exportu prudce klesly. Vláda přesto udržovala štědré sociální programy a dotace – od levných energií po garantované důchody – a rozpočtové díry začala lepit půjčkami.
Dnes už je ale situace neudržitelná. Bolívii docházejí devizové rezervy, roste zadlužení u domácích bank a země čelí tlaku na devalvaci měny. Mezinárodní ratingové agentury varují před rizikem platební neschopnosti. Ekonomové proto volají po reformách: omezení výdajů, zvýšení daní a větší otevřenosti zahraničním investicím.
Země navíc čelí i prudkému zdražování, inflace v červnu dosáhla na téměř 24 %. Země se potýká také s nedostatkem pohonných hmot.
6. Čína
Zadlužení v roce 2015: 40,8 % HDP
Zadlužení v roce 2025: 96,3 % HDP
Veřejný dluh Číny v uplynulé dekádě výrazně vzrostl. Hlavním důvodem byly časté stimulační balíčky a rozsáhlé infrastrukturní projekty, které měly podpořit zpomalující ekonomiku. S příchodem pandemie vláda ještě přidala masivní podporu domácnostem i firmám. Výsledkem je téměř dvojnásobné navýšení zadlužení – oficiálně až na 96,3 % HDP. Mnozí ekonomové však upozorňují, že skutečný dluh může být ještě vyšší, protože regionální vlády si často půjčují nepřehledně mimo centrální rozpočet.
Čína se mezi lety 2015 a 2025 zadlužovala výrazně rychleji než její hlavní geopolitický rival – Spojené státy. Zatímco poměr dluhu k HDP narostl v Číně o téměř 56 procentních bodů, v USA šlo jen o 17,6 proc. bodu. Absolutně má ale Washington stále větší dluh – přes 123 % HDP.
Takto rychlé tempo zadlužování však staví Čínu do obtížné pozice. Potřebuje dál podporovat růst, který brzdí krize v realitním sektoru, nízká spotřebitelská důvěra i slabá domácí poptávka. Zároveň ale roste tlak na konsolidaci veřejných financí. Čínský dluh se tak stává jedním z klíčových rizik pro světovou ekonomiku.
5. Senegal
Zadlužení v roce 2015: 44,5 % HDP
Zadlužení v roce 2025: 111,4 % HDP
Další zemí v žebříčku je Senegal, kterému vzrostlo zadlužení skoro o 70 procentních bodů na celkových 111,4 procent HDP. Tato západoafrická země patří spíš k politicky stabilnějším státům regionu. V posledních deseti letech se ale potýká s výraznými ekonomickými výzvami, zejména kvůli rychlému růstu populace nebo závislosti na dovozu čím dál dražších potravin a paliv.
Hlavními důvody zadlužení jsou rozsáhlé investice do infrastruktury, hlavně do silnic, železnic a energetiky. Tento krok má podpořit hospodářský růst a přilákat investory. Část dluhu ale také vznikla kvůli nutnosti dotovat ceny základních komodit a posílit sociální programy. Růst zadlužení sice zatím není dramaticky nad regionálním průměrem, ale Mezinárodní měnový fond už dříve upozornil na riziko dluhové pasti.
4. Singapur
Zadlužení v roce 2015: 102,2 % HDP
Zadlužení v roce 2025: 174,9 % HDP
Singapur je městský stát v jihovýchodní Asii, známý svou vyspělou ekonomikou, stabilní politikou a vysokou životní úrovní. Přesto mu v tomto žebříčku patří čtvrté místo, protože za posledních deset let zvýšil zadlužení z 102,2 procent HDP na 174,9 procent HDP. Přesto během posledních let i přes globální otřesy drží ekonomickou stabilitu, ačkoli čelil zpomalení růstu a vyšším nákladům na sociální zabezpečení v důsledku stárnutí populace.
Na rozdíl od jiných zemí nárůst veřejného dluhu nevypovídá o fiskální nezodpovědnosti, ale singapurský dluh je z velké části interní a slouží především jako nástroj k rozvoji domácího trhu s dluhopisy a financování důchodového systému. Vláda má zároveň zákonem zakázáno financovat běžné výdaje z půjček. Díky obrovským devizovým rezervám a státním investičním fondům zůstává Singapur finančně extrémně silný.
3. Bahrajn
Zadlužení v roce 2015: 63,2 % HDP
Zadlužení v roce 2025: 141,4 % HDP
O více než 78 procentních bodů zvýšil svoje zadlužení za posledních deset let Bahrajn. Ekonomika tohoto malého státu v Perském zálivu dlouhodobě stojí na ropném průmyslu a finančních službách. Na rozdíl od bohatších sousedů jako Saúdské Arábie nebo Kataru má ale omezené zásoby ropy, což ho činí zranitelnějším. V posledních letech se země potýkala s vysokými rozpočtovými schodky, pomalým hospodářským růstem a nutností financovat rozsáhlý veřejný sektor.
Zadlužení země vzrostlo už na 141,4 procent HDP. Mezi hlavní příčiny patří pokles příjmů z ropy, rostoucí vládní výdaje a opožděné reformy. Přestože Bahrajn zahájil kroky ke konsolidaci veřejných financí, zadlužení dál roste a přetrvává závislost na finanční pomoci od regionálních spojenců. Rizikem do budoucna je omezený fiskální prostor pro nové výdaje a citlivost ekonomiky na globální úrokové sazby.
2. Maledivy
Zadlužení v roce 2015: 54,8 % HDP
Zadlužení v roce 2025: 140,8 % HDP
Maledivy jsou ostrovní stát v Indickém oceánu známý především jako luxusní turistická destinace. Za posledních deset let jejich zadlužení ale vzrostlo o 86 procentních bodů. Země s necelými 600 tisíci obyvateli je silně závislá na cestovním ruchu, který tvoří více než čtvrtinu HDP. V poslední dekádě čelily Maledivy opakovaným politickým krizím a střídání vlád, což vedlo ke kolísavé hospodářské politice. Největší ránu pak ekonomice zasadila koronavirová pandemi, která téměř ochromila příjmy z turismu a prohloubila potřebu zahraniční pomoci a úvěrů.
Veřejný dluh Malediv se mezi lety 2015 a 2025 zvýšil z 54,8 procent HDP na 140,8 procent. Za tímto růstem stojí zejména rozsáhlá výstavba infrastruktury (letiště, silnice, umělé ostrovy), které vláda financovala s podporou Číny a dalších zahraničních věřitelů. Souběžně však prudce rostly i běžné vládní výdaje, které nebyly kryty odpovídajícím příjmem. Maledivy se kvůli vysokému zadlužení stávají zranitelnými vůči vnějším šokům i změnám úrokových sazeb.
1. Súdán
Zadlužení v roce 2015: 93,2 % HDP
Zadlužení v roce 2025: 252 % HDP
První a jedinou zemí v tomto srovnání, jejíž zadlužení vzrostlo o 100 procentních bodů, je Súdán. Jeho dluh stoupnul dokonce o 159 procentních bodů na 252 procent HDP. S velkým náskokem je tak na prvním místě v tomto žebříčku. Vysoký dluh je kombinací starších nesplacených závazků, nahromaděných úroků a nových půjček na pokrytí základních provozních výdajů státu i armády.
Súdán drtí v posledních letech občanské války i další humanitární krize. Po odtržení Jižního Súdánu v roce 2011 země přišla o většinu svých ropných příjmů, což zásadně oslabilo její ekonomickou základnu. Posledních deset let přineslo další otřesy – pád diktatury Umara Bašíra v roce 2019, krátké období civilní vlády a následný vojenský převrat. Od roku 2023 navíc Súdán sužuje rozsáhlá vnitřní válka mezi armádou a polovojenskými jednotkami, která zemi uvrhla do chaosu a vedla k masivnímu přesunu obyvatel.
